Psík mývalovitý

Jan Moučka

Tak tohle mě opravdu překvapilo,

protože jsem vůbec nečekal, že tuhle situaci mohu někdy zažít.
Tráva a kopřivy ještě nevyrostly, listí na stromech není žádné a tak je docela dobrá doba zjistit, co žije v jezevčích norách. V mém „rajonu“ jsou dvě – o první vím asi 6 roků, o druhé asi 10. Zatímco u první jsem před několika lety jezevce fotil, u té druhé jsem se ani nepokoušel, protože tehdy to bylo v létě a mezi stromy nebylo žádné světlo. Ale já se shodou okolností motal při focení dravců poblíž, tak jsem se zašel podívat, jestli neuvidím nějaké známky života. A opravdu, všude kolem vsuků bylo množství stop a vyhrabané hlíny. Tak to je bezva, jezevci budou doma a určitě se na ně později vypravím. Pro jistotu jsem tam dal fotopast a opravdu se jezevci v noci ukázali. Jenže zatím vylézají až za tmy, musím počkat na další měsíce.



Ale když jsem se vracel okolo této nory, vzpomněl jsem si na tu první, že by bylo dobré zkontrolovat i tu. Když jsem byl tak šedesát metrů o ní, uviděl jsem dva tmavé hrbolky na jinak zatravněném kopečku. Aha, super, jezevci! Už se docela šeřilo a nějak se mi ty siluety nezdály. Jezevci jsou přeci jen světlejší. V klidu jsem vyndal z batohu teleobjektiv, juknu na jezevce … no to snad není pravda! Jsou to dva psíci mývalovití! Já se nijak nemaskoval a nesnažil se být potichu, takže psíci byli v poloze pozorovací. Pořizuji dvě z ruky pár fotek, v tuto chvíli jde jen o dokument, slunce již zašlo. Jsem z toho nálezu opravdu nadšený, protože jsem je tady nikdy neviděl, nepotkal, ani jsem o nich neslyšel. Ale kolegové no fotoserverech je sem tam fotili a já si říkal, že tohle mít nikdy nebudu.



A už jsem kul plány na další dny. Je potřeba ověřit, jestli se chvíli zdrží a kdy z nory vylézají. Přece jen bych rád pořídil o lepší fotky. Takže hned další den přicházím tak hodinu a půl před západem slunce, nacházím si polohu ležícího střelce a čekám. Bylo to dlouhé čekání, už mě všechno bolelo, ale musel jsem vydržet. Až téměř na minutu přesně jako včera vidím konečně pohyb! Ano, už lezou! Nejdříve jen větřící hlavy, stejně, jako to dělají jezevci, ale za pár vteřin už byli venku. Sice v takovém dolíku, neviděl jsem na ně dobře, stále jsem doufal, že vylezou kousek nahoru, na valy vyhrabané hlíny, ale to se bohužel nestalo. Pár fotek jsem stihnul, ale už je tma, fotit se nedá a tak balím a mizím.

A je další večer a já opět u psíků. Tentokrát jsem si našel lepší výhled na noru, jsem asi 25 metrů od ní, s lepším větrem. A hlavně na malé rybářské židličce, takže pohoda :-). Čekám asi 45 minut, už jsem netrpělivý, jestli se objeví ještě za fotitelného světla. A jako kdyby měli budíka, úderem té stejného času jako minule, pomalu vylézají. Tentokrát na ně opravdu dobře vidím. Psíci si sedají na malém plácku před vsukem a dali se do vzájemného olizování. Jenže nedělali celou dobu, co jsem fotil, nic jiného! Stále jsem doufal, že toho nechají a vylezou trochu nahoru, ale nic z toho. Namísto toho se prostě stočili do klubíčka a dali si ještě šlofíka. Tak to mě fakt vypekli. Tam mě opět vyhnala, bohužel jsem je musel vyplašit, do rána se mi fakt čekat nechtělo. Teď jim dám týden pokoj a zase se za nimi stavím. Jsou to pěkná, fotogenická zvířátka. Myslivci si určitě myslí opak, ale to to je „normální“. Tak psíci, za týden se uvidíme!

Galerie –

Video – Psík mývalovitý https://www.youtube.com/watch?v=OJGI1qpu3bM&feature=youtu.be