Rychlost chůze prozradí jak rychle stárnete
Chodíte-li pomalu, pravděpodobně vás ohrožuje zrychlené stárnutí. A s ním i všechny problémy, které stáří přináší.
Pokud pozorujete, že se váš krok po čtyřicítce zpomalil, možná stárnete rychleji, než je zdravé. Alespoň to tvrdí vědci v nové studii. Zjistili, že rychlost lidské chůze může být indikátorem fyzického i neurologického stárnutí.
Souvislost mezi chůzí starších lidí a jejich zdravím již vědci prokázali dříve. Nově se zaměřili na tisícovku Novozélanďanů, kteří se narodili v letech 1972 a 1973. Měli tak k dispozici více než 40 let různých dat, které jim pomohly získat mnohem lepší představu o tom, co rychlost chůze odhaluje o stárnutí.
Každý z účastníků studie byl od tří let vyšetřován dětským neurologem, který hodnotil vše – od inteligence, jazykových a motorických dovedností až po emoční a behaviorální regulaci. Každých pár let pak účastníci docházeli na zdravotní prohlídku a další testy.
Když účastníci studie dosáhli 45 let věku, vědci zkoumali 19 zdravotních ukazatelů včetně BMI, krevního tlaku a hladiny cholesterolu. Výzkumníky dále zajímaly i inteligenční testy, měření mozku a stárnutí obličeje. Všechny ukazatele dohromady pak ukázaly, jak rychle každý jedinec stárne.
Nakonec badatelé měřili pomocí jednoduchého testu rychlost chůze jednotlivých účastníků. Ti nejpomalejší se pohybovali rychlostí jen 4,2 kilometru za hodinu, ti nejrychlejší pak 6,26 kilometru za hodinu.
Výsledky vedly vědce ke třem důležitým závěrům
Pomalá chůze je spojená se špatnou fyzickou kondicí v druhé polovině života. K tomuto zjištění došli vědci navzdory skutečnosti, že většina lidí ve věku kolem 45 let chodila rychleji než lidé ve vyšším věku.
Pomalejší chůze také souvisí s rychlejším stárnutím. To se projevuje nejen větším poškozením orgánů, ale také stárnutím obličeje a strukturálními změnami mozku. Ti, kteří chodili pomaleji, fyzicky stárli rychleji než jejich rychlejší vrstevníci.
Pomalejší chůze také souvisí se zhoršeným fungováním mozku. U lidí, kteří chodí rychleji, vědci zjistili vyšší IQ, snížené riziko demence a podobně. Tento závěr se potvrdil i z opačného pohledu – účastníci, jejichž neurokognitivní funkce byla ve věku tří let nižší, následně měli po čtyřicítce pomalejší chůzi. Podle inteligence tříletých dětí dokázali vědci odhadnout, jak bude daný člověk chodit ve 45 letech věku. „Z toho vyplývá, že rychlost chůze ve středním věku může souviset s nějakým deficitem centrální mozkové soustavy v dětství,“ domnívá se vedoucí studie Line Jee Hartmannová Rasmussenová.
A co s tímhle zjištěním?
„Chůze vypadá jednoduše, ale ve skutečnosti vyžaduje souhru mnoha různých systémů, jako jsou kosti, svaly, plíce, srdce, zrak, nervový systém. Pravidelné cvičení a udržování se ve formě napomáhá zlepšit fyzické i kognitivní zdraví. Rychlost chůze je jen příjemný vedlejší bonus,“ vysvětluje vedoucí studie.
Měření rychlosti chůze je běžnou praxí u starších dospělých, vědci ale naznačují, že začlenění takových testů i u mladších ročníků má svůj smysl. Napomůže odhalit problémy dříve, než jsou viditelné jinými testy. „Rychlost chůze je jednoduchý a levný ukazatel pohody v dospělosti. Věnujte jí pozornost a vůbec co nejvíc choďte,“ radí geriatrička Stephanie Studenski. Podle ní sice studie s jistotou neříká, že zlepšení fyzického stavu může zvrátit změny na mozku, ale rozhodně dobrá fyzická kondice dokáže přicházející degenerační proces zpomalit.