Města plné záhonků? Potravinové bezpečnosti by to prospělo, ale co příroda?

Parky, okrasné záhony, trávníky, předzahrádky a zeleň kolem dětských hřišť. Na pohled jistě hezké, ale prý ne úplně užitečné prvky našich měst. Kdyby se z 10 % jejich rozlohy staly produkční záhonky, mohly by pokrýt spotřebu zeleniny a ovoce u 15 % místní populace.

Udržitelná lokální produkce potravin, soběstačnost, návrat k přírodě a městské zahradničení jsou dnes módní trendy a výzkum Jill Edmondsonové z Univerzity v Sheffieldu je všechny propojuje dohromady. S pomocí nástrojů GIS totiž zmapovala všechny plochy zeleně ve městě s půl milionem obyvatel a vyhodnotila jejich potenciál pro hospodářské využití. Dospěla k výsledku, že až 45 % spotřeby zeleniny a ovoce v Sheffieldu se dá pokrýt z místní produkce. A podobné je to prý i v ostatních městech velké Británie.

Sheffield přitom patří mezi města, která zelení žijí. Čistě teoreticky tu na jednoho obyvatele připadá 98 metrů čtverečních potenciálně obhospodařovatelné plochy (1,3 % z toho jsou předzahrádky, 38 % zahrady za domy, zbytek pak plochy městské zeleně). To je vlastně čtyřikrát víc, než „zemědělský“ průměr venkovské hospodářské krajiny. Tam na každého obyvatele Británie připadá 23 metrů čtverečních. A – zase v Sheffieldu – zapomenout bychom neměli ani na „šedé“ plochy rovných střech. Na jednoho obyvatele jich sice připadá jen půl metru čtverečního, dohromady je ale jejich plocha ve městě 32 hektarů.

Zeleninu můžeme pěstovat všude

Pokud bychom to trochu přehnali a zužitkovali skutečně každou dostupnou plochu, od silničních příkopů, železničních svahů, lemů chodníků, plochu parků až po ploché střechy, byl by Sheffield schopen pokrýt 122 % vlastní spotřeby a nasytit výpěstky 709 000 lidí. 11 % rozlohy městské zelené infrastruktury se může stát zdrojem komerční produkce zeleniny, 4 % se mohou stát komunitními zahradami. Edmondsonová dává přednost poněkud realističtější vizi, při které by se potraviny mohly pěstovat jen na 10 % výměry existujících soukromých zahrad (a deseti procentech ozeleněných městských ploch). I to by totiž stačilo pokrýt sympatických 15 % lokální spotřeby a přispět k obohacení výživy 87 375 lidí.

„Farmaření i na malém procentu dostupné půdy může transformovat zdraví populace měst, zlepšit životní prostředí urbánního prostoru a pomoci vybudovat výkyvům odolnější systém zásobování s potravinami,“ říká Edmundsonová.

Pokračování článku zde: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mesta-plne-zahonku-potravinove-bezpecnosti-by-to-prospelo-ale-co-priroda