Nebetyčná drzost neziskovky Člověk v tísni

Věděli jste, že Člověk v tísni je jednou z nejmocnějších politických neziskových organizací na planetě? A když už je financován z vašich peněz, jak byste si tipli, že se rozhodl nám se svým dvoumiliardovým rozpočtem pomoci?

Chápu, každý zkrátka pomáhá, jak může. Někdo šije roušky, jiný v zájmu všech nevychází ven, někdo nakoupí zdravotní materiál a rozdá jej potřebným, a Člověk v tísni, který disponuje rozpočtem v řádech miliard korun, vyhlásí pompézně veřejnou sbírku, ať se například na maminky s dětmi, které nebudou mít z čeho živit své děti, my sami složíme.

Z poslední výroční zprávy vyplývá, že Člověk v tísni disponuje částkou 2 miliard korun ročně, což pro představu odpovídá například zhruba rozpočtu Hradce Králové s jeho více než 90 tisíci obyvateli. Z našeho státního rozpočtu a z rozpočtu měst a obcí, jinými slovy z vašich kapes, jim jen za rok 2018 přistálo na účet necelých 200 miliónů korun, ovšem z větší části je tato neziskovka financována ze zahraničních státních rozpočtů neboli z cizích států! Čí zájmy tedy tato politická neziskovka bude hájit? Ty české to nejspíš nebudou.

Nikdo by jistě nic nenamítal, kdyby se tato nezisková organizace opravdu věnovala výhradně bohulibým projektům, soustředila se na skutečnou pomoc lidem, nevysávala náš rozpočet a nelezla se svými představami o potřebě multikulturalismu a dalších nesmyslech za našimi dětmi do škol. Pojďme se ale podívat na to, čím se takový Člověk v tísni doopravdy zabývá.

Člověk v tísni působí například v Zambii, Iráku, Mongolsku, Afghánistánu, Nepálu, v Moldavsku, Kambodži a kdoví kde ještě. V Gruzii bojují například se státní korupcí, v Angole učí lidi se správně mýt, na Filipínách poskytují psychickou pomoc. To je všechno moc pěkné a myslím, že by na to bohatě stačila ta 1 miliarda a 800 miliónů, kterou Člověk v tísni získává z jiných než státních zdrojů.

Pak se zabývají mnoha dalšími politickými projekty a v tomto sektoru rozhodně nemají co dělat! V době „nenouze“ chodí po českých školách a prostřednictvím projektu Jeden svět na školách vnucují vašim dětem své jediné správné a vcelku vyhraněné vidění světa. V rámci diskusního projektu Na pravdě záleží studenti debatují s partičkou tendenčních novinářů o fake news, aniž by měli možnost si vyslechnout názor oponenta, a korunu tomu nasazuje moderátor celé této tendenční a nevyvážené akce Jindřich Šídlo (kdo neví, je to ten, co loni veřejně prohlásil o Karlu Gottovi, že „zpíval především o hovnu.“). Dětem vštěpují, často ve spolupráci s dalšími politickými neziskovkami, jako je například think-tank Evropské hodnoty, jednostranné představy o migraci a politické a genderové korektnosti, aniž by jim k tomu dal kdokoli z nás mandát.

A tato politická nezisková organizace, když v České republice došlo na nouzový stav a ocitla se v tísni, najednou od nás dala ruce pryč. Člověk v tísni v reakci na současnou situaci a mnohačetné dotazy na svých webových stránkách napsal: „Nacházíme se ve výjimečné situaci. Člověk v tísni se pomocí lidem v krizích, válkách a složitých situacích zabývá, podstata epidemie je však jiná,“ a omezil chod své centrály. Prý: sledujte sérii filmů pro děti z projektu Jeden svět na školách, které jsme vám nyní zpřístupnili zdarma aneb jak využít nouzový stav na ještě více propagandy a agitaci.

Mohli šít roušky, mohli rozvážet seniorům jídlo, mohli věnovat část ze svých miliard či příjmů do fondu na podporu maminek s dětmi v nouzi, když na to přijde. Oni po nátlaku médií a některých politických hnutí dokázali s dvoumiliardovým rozpočtem jen vyhlásit sbírku SOS Česko (Koronavirus), která je nic nestojí a skládat se budeme na lidi v tísni zas jen my.

Až se příště bude jednat o tom, kde osekávat výdaje, začala bych zde.

Zdroj: https://www.clovekvtisni.cz/kdo-jsme/vyrocni-zpravy

Píše paní Natálie Vachatová na blog.idnes.cz