Proč je v supermarketech tak málo nakažených prodavaček?

Ačkoli prodavačky v českých supermarketech pracují v takzvané první linii a denně se setkávají s až tisícovkami lidí, pozitivně testovaných na koronavirus je mezi nimi jen minimální počet.

Tato skutečnost by mohla podporovat tezi některých virologů, kteří tvrdí, že hrozba přenosu virů v obchodech a restauracích není tak velká, jak by se mohlo zdát. Jiní odborníci jsou ale mnohem opatrnější.

Jak se podařilo INFO.CZ zjistit dotazem na vedení některých obchodních řetězců, mezi tisíci prodavači a prodavačkami v jednotlivých řetězcích se po měsíci nouzového stavu pohybuje počet potvrzených infekcí jen v řádu jednotek. A to se ještě navíc jedná o případy nákazy mimo zaměstnání.

„Ve všech našich 256 prodejnách jsme se dosud setkali celkem se 4 pozitivními případy. Ve všech případech se jednalo o zaměstnance, kteří se s největší pravděpodobností nakazili v rodině,“ řekla INFO.CZ mluvčí řetězce LIDL Zuzana Holá. Podle ní se navíc nákaza u zaměstnanců potvrdila nikoliv v práci, ale po déle než týdnu, kdy měli volno, v jednom případě dokonce po 3 týdnech. „Všichni jejich kolegové v prodejnách nosili ochranné rukavice a roušku a nikdo z nich nejevil žádné příznaky nemoci,“ uvedla Holá. Ve třech případech byli někteří další zaměstnanci na základě pokynů hygieniků v preventivní karanténě, prodejny provozovatelé opět pod dozorem hygieny důkladně vydezinfikovali.

Podobně nízký je počet infekcí například i v řetězci Globus. „Zatím se u nás potvrdily dva případy nákazy,“ uvedla pro INFO.CZ mluvčí řetězce Lutfia Volfová. Globus přitom zaměstnává v 15 supermarketech a 5 menších prodejnách kolem 5 000 lidí. Velká část z nich je denně vystavena velkému riziku nákazy. A to i přesto, že řetězec stejně jako další obchodní společnosti v Česku dodržuje přísná ochranná opatření jak pro zaměstnance, tak pro zákazníky. „Navíc jsme s nimi začali dříve, než je vláda vyhlásila za povinné,“ poukázala Volfová.

Jenže i virologové a epidemiologové tvrdí, že ani roušky, dezinfekce či plexiskla před pokladnami nejsou úplně stoprocentní ochranou před nákazou koronavirem, pouze výrazně zmírňují riziko. Zároveň existuje velká pravděpodobnost, že si někteří zaměstnanci rukavice či roušku na chvíli sundají nebo jiným způsobem poruší pravidla. Přesto se mezi prodavači a prodavačkami nákaza ve větší míře prakticky nevyskytla, a pokud ano, pak se jednalo o přenos z jiných míst nebo z rodiny. Jak je to možné?

I když se INFO.CZ nepodařilo sehnat statistiku ze všech řetězců, ani v jiných supermarketech v Česku se zatím, alespoň podle dostupných veřejných informací od hygieniků, žádná větší epidemie nákazy koronavirem neprojevila. A podobné je to i sousedů v Rakousku či Německu. Ani tam se prodejny potravin, otevřené i během nouzového stavu, zatím nestaly (z hlediska počtu infekcí zaměstnanců) žádnými epicentry nákazy. A to i přesto, že jsou dnes vlastně jedinými uzavřenými prostorami, kde se zcela oficiálně shromažďuje velké množství lidí.

I v zahraničí to řetězce zdůvodňují disciplínou a ochrannými opatřeními. „Pokud odborníci považují za nezbytná ještě další opatření, okamžitě je odpovídajícím způsobem provedeme,“ napsal INFO.CZ mluvčí německé nadnárodní obchodní slupiny REWE-Group Andreas Krämer. Počet infikovaných zaměstnanců v celé skupině ale nechtěl sdělit s tím, že pandemická situace je v různých zemích odlišná a celkové číslo by tedy poskytovalo jen velmi zkreslený obrázek. Každopádně ani z Německa zatím nepřišla zpráva o tom, že by musel být nějaký supermarket uzavřen kvůli hromadné nákaze zaměstnanců nebo z jiných důvodů souvisejících s pandemií.

Známý německý virolog Hendrick Streeck to mimo jiné vysvětluje kontroverzní teorií o tom, že riziko přenosu koronaviru Sars-CoV-2 v supermarketech či obchodech je ve skutečnosti velmi malé. Na rozdíl od jiných odborníků tvrdí, že virus se na hladkých površích, jako jsou kliky nebo madla nákupních vozíků, v „nakažlivé“ formě dlouho neudrží. Stejně tak je Streeck přesvědčen, že se nákaza nepřenáší při krátkém setkání, tedy například při placení na pokladně. „Naše předběžná data naznačují, že virus není přenášen z povrchů, ale spíše prostřednictvím delšího těsného kontaktu mezi lidmi,“ uvedl virolog v rozhovoru pro server „Zeit-online“.

Jako příklad uvádí první potvrzenou nákazu v Německu, kterou byla infekce koronavirem u zaměstnankyně dodavatele autodílů z Číny poblíž Mnichova. Žena při své návštěvě Německa infikovala pouze kolegy, s nimiž byla každý den v úzkém kontaktu. Ačkoli zároveň navštěvovala restauraci, jezdila taxíkem i veřejnou dopravou, nikdo další v těchto prostorách nakažen nebyl. „A to přesto, že žena byla, jak se zdá, vysoce nakažlivá,“ uvedl Streeck.

Problém je v tom, že vedle Streeckovy hypotézy o malém riziku nákazy v obchodech nebo ve veřejné dopravě existují i další teorie, které naopak toto riziko považují za vysoké. Nedávná finská studie dospěla k závěru, že když nakažený člověk v obchodě zakašle, může nakazit lidi dokonce až v sousední uličce. Stejně tak někteří vědci tvrdí, že podle jejich experimentů dokáže virus „přežít“ na papíru až 24 hodin a na plastech dokonce tři dny.

Velmi nízká míra nákazy mezi zaměstnanci supermarketů v Česku a střední Evropě však zatím spíše nahrává teorii o tom, že krátká návštěva obchodu s potravinami (nebo práce v něm) až tak velké riziko infekce nepředstavuje. Na vyvozování nějakých jasných závěrů z této skutečnosti je ale podle epidemiologů ještě brzy. „My nevíme, kolik prodavačů a prodavaček už třeba nákazu prodělalo bez příznaků, jaké je jejich věkové složení a další podmínky. To by nám mohlo potvrdit jenom plošné testování,“ řekl INFO.CZ hlavní epidemiolog centra IKEM Petr Smejkal.

Marek Kerles, 17. dubna 2020 • Info.czAutor článku: Redakce | Vydáno: 19. 4. 2020 | Př