,,Pradědova galerie u Halouzků“-Jiříkov

Po častých deštích se konečně v neděli 23.7.2017 počasí umoudřilo. Vydávám se do malé obce Jiříkov (ze 13. století, něm. Girsig) pod Jiříkovským vrchem (669 m) Nízkého Jeseníku v Bruntálském okrese. Po několika letech se chci podívat, jak poskočila galerie s názvem „Pradědova zahrádka u Halouzků“, dílo řezbáře Jiřího Halouzka. Galerie se nachází 3 km od hradu Sovinec, 12 km od Rýmařova.

Projíždím zákrutami Hanušovické vrchoviny kolem Arboreta Makču Pikču a zastavuji na okraji silnice, odkud je pěkný výhled k hradu Sovinec. V zalesněném území Sovinecké vrchoviny vévodí na vysokém ostrohu největší hrad Bruntálska. V každém ročním období, zejména na jaře a v barevném podzimu, okolí hradu hraje všemi barvami. Hojně navštěvovaný hrad je majetkem Moravskoslezského kraje a pod správou Muzea v Bruntále. Historii hradu jsem pospala v článku:http://krasnejesenicko.blog.cz/1605/nejvetsi-hrad-bruntalska-sovinec-27-5-2016

Projíždím kolem rozsáhlého území zvané Pastviny, poblíž cílové obce Jiříkov (3km od Sovince).

Typický letní obrázek pole s kulatými snopy po sklizni zemědělských plodin.

Zaparkuji v Jiříkové před galerií a jdu k pokladně. Galerie je přístupna celoročně, vstupné je levné s úsměvným logem: „Galerií projdete suchou nohou, i kdyby trakaře padaly a čerti se ženili.“ Těším se na nová díla řezbáře pana Halouzka.

Na snímku „Král Artuš s jeho rytíři“. Z prospektu zjišťuji, že celková plocha galerie je 6 ha s milou pozvánkou „…dobré kafíčko vypijete a u krbových kamen se zahřejete..“ Tato část slouží návštěvníkům k posezení a občerstvení, včetně jídla.

Procházím venkovní expozicí. Socha ženy s nápisem „Ráda nasazuji parohy“ a socha jejího manžela s nápisem „Paroháč“. Křesla pobízí návštěvníky k posezení a pořízení fotek za hlučného smíchu.

Ve skladu je připraveno mnoho různého dřeva pro tvorbu budoucích soch.

Vcházím do zastřešených prostor galerie. Na snímku řezbář Jiří Halouzka, držitel 25 českých a 4 světových rekordů. Jeho celoživotní dílo je zařazeno do seznamu významných osobností Oxfordské Encyklopedie. Navíc získal ocenění od Un-Foe-Prae v Římě.

Obří dřevořezba „Pradědova říše“ má velikost 6 x 2,3 m. Znázorňuje ducha Praděda, jak pravou ruku vztahuje k ochraně krajiny, v levé ruce drží hornické kladivo, skřítkové dobývají rudu a horské krystaly. Rolník se ženou a synem vedou pluh, uprostřed je kostelík sv. Huberta. V pozadí kopule nejvyšší hory Jeseníků, Praděd. Dílo je orámované souhvězdím slunce a měsíce. Je vyřezán z 24 lipových a topolových kmenů

Muzeum betlémů bylo otevřeno v roce 2008.

Po obou stranách v prostoru muzea jsou ke shlédnutí betlémy Moravských řezbářů.

Každý betlém má cedulku se jménem řezbáře a jsou k zakoupení.

Procházím kolem mnoha soch s náboženskými tématy.

Na výrobu soch bylo použito několik dostupných dřevin, např. lípy, topolu, olše, dubu, jilmu i akátu.

V roce 2006 byla zahájena největší dřevořezba na světě „Vyznání rodné zemi“, obrazový cyklus od příchodu Slovanů do vyhlášení samostatné Československé republiky. Na tomto díle se stále pracuje. Návrh zhotovil Jaroslav Vraštil z Horky nad Moravou, řezbářem je Jiří Halouzka… Na stěně obraz Přemysla Oráče a Kněžny Libuše s prozatímními cedulkami.

Cyklus začíná od příchodu praotce Čecha na horu Říp. (Z dalších významných osobností vybírám: Sámova říše, příchod Konstantina a Metoděje na Moravu, dále Karel IV, Jan Hus, Jan Žižka, Jan Ámos Komenský, Marie Terezie, Národní divadlo, 1. světová válka, T. G. Masaryk…..). Na obrázku Marie Terezie.

„Vznik ČSR 1918“.

Jednotlivá témata cyklu doprovází „průvodce“, mluvící socha se šesti světovými jazyky (česky, anglicky, německy, polsky, rusky, francouzsky a japonsky).

„Poslední večeře“.

Křížová cesta byla zhotovena v roce 2015 (zahájena byla v roce 2005). Každým rokem přibyly 1-2 reliéfy z vybraného dřeva, stoletých líp.

Největší betlém na světě v životní velikosti má přes 250 figur.

Sochy byly zhotoveny z jednoho kmene.

Socha sv. Josefa měří 196 cm. Předsevzetím řezbáře pana Halouzka je obohacovat betlém každoročně, minimálně o 1-2 nové sochy.

Betlém váží 10 tun, slon 1,5 tuny. Betlém byl vystavován v době adventů v Olomouci, Brně a v Hradci Králové u příležitosti světového kongresu betlemářů. V roce 1988 byl pan Halouzka pozván papežem k audienci na jeho letní sídlo Gandolfo a mimo jiné se papež vyjádřil, že betlém je jako kniha. Pan Halouzka se poté rozhodl a vytvořil betlém v životní velikosti, který je věnován na věčnou památku papeži Janu Pavlovi II.

Vedle betlému se povalují spící bezbožní muži.

Zajímavostí jsou práce řezbáře na sochách koní, slonů aj., na jejichž zhotovení byly dovezeny obří lípy z areálu Velké pardubické. Návštěvníci na ně posedávají a svými fotoaparáty si pořizují úsměvné záběry.

„Dračí sluj“.

Děti si bázlivě prohlížejí strašidelné draky.

„Peklo a hodní čerti“.

Odpočinková zóna s dětským koutkem.

Expozice „Ježíškův domov“….. Vycházím z vnitřní galerie a mířím do venkovní „Pradědovy zahrádky-arboretum“.

„Pradědova zahrádka-arboretum“ obsahuje 500 druhů keřů a rostlin.

V zahrádce je několik soch. Na snímku je socha Praděda, strážce hor. Řezbář pan Halouzka umístil stejné sochy na sedle Skřítek (výchozí místo na hřebeny Hrubého Jeseníku) a na Pradědu, nejvyšší hoře Jeseníků (1492 m).

Koutek pro děti s kolotoči a houpačkami.

Houpačky a různé prolézačky.

Hlavní dominantou galerie je socha Děda Praděda, vládce Jeseníků. Je největší sochou v ČR, vysokou 10,4 m a vážící 15 tun.

Jezírko střeží několik soch s názvem „Poslední vodníci v Čechách“.

Vodník, v pozadí kostel sv. Michaela Archanděla.

Malá soška veverky.

Zaujaly mě odrazy plovoucích mraků na hladině jezírka s lekníny.

Prostor, kde pan řezbář vyrábí nové sochy.

Před výstupem z prostor galerie kraluje socha s názvem „Duch Pradědovy galerie“….Mám ještě v plánu podívat se do kostela.

Barokní kostel sv. Michaela Archanděla pochází z roku 1787 (zapsán na seznamu kulturních památek), na místě původního kostela z počátku 17. století. Po roce 2000 byl poničen vandaly. V současné době se o kostel stará galerie pana Halouzka, po zakoupení kostela od římskokatolické církve. Nový majitel postupně kostel renovuje, vyměnil podlahy, schody na zvonici, zasklil okna a vyčistil příkopy kolem kostela.

Přes mříž pořizuji pár snímků. Z jednoho kusu dřeva byl zhotoven šestiramenný lustr o průměru 1,6 m, vysoký je 2,2 m. Dále vyřezal sochy létajících andělů nad oltářem ve výšce 10 m, 6 postav mnichů ze špalku váhy 2 tuny. Jsou pořádány různé akce, např. Ojedinělé prohlídky kostela s létajícími anděly, výstupu na věž s výkladem, v předvánočním období Vánoční nasvícení betlému, S čerty nejsou žádné žerty (5.12.), Adventní koncert ve vyhřívaném kostele (zdarma). Mezi 24.-26.12. Vánoce mezi anděly. Pan řezbář Jiří Halouzka zdědil své řemeslo po pradědovi, dědovi a svými rukami vytváří obdivuhodná díla k potěšení návštěvníků, kteří sem zavítají.

Cestou zpět se ještě zastavím u hradu Sovinec. Před hradem je památník válečného zajatce Vincenta Gilberta, KPT. Francouzské armády, v Sovinci zemřel v roce 1941……

Na snímku je část hradu Sovinec s hradbami. Přicházím na vstupní nádvoří, kde je malé občerstvení. Objednávám si bramboráčky. V myšlenkách se mi zobrazují všechny možné sochy. Obdivuji úžasné dílo řezbáře Jiřího Halouzka, které jsem shlédla v Jiříkově……

Zdroj: z prospektu Pradědova galerie u Halouzků, web obce Jiříkov

Autor: ZK Zdroj: http://krasnejesenicko.blog.cz/