Zbytečná těžba uschlých kůrovcových stromů lesu nepomáhá, upozorňují lesníci a biologové

Lesníci, botanici, ekologové a vědci zabývajícími se houbami či hmyzem zaslali výzvu ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi a dalším zodpovědným politikům. Reagují na nevhodné nastavení dotací, které vlastníky vedou k samoúčelné těžbě uschlých stromů, která lesu nepomáhá.

“Přestože by stát měl prioritně podporovat rozvoj ekosystémových služeb lesů, jako je zajištění čisté vody či udržení pestré a odolné druhové skladby, příspěvková politika státu tomu často neodpovídá. Ministerstvo zemědělství spojilo podporu vlastníkům lesů během kalamity s kácením a zpracováním odumírajících a odumřelých stromů, což ekosystémové služby lesů nezajistí,” uvádí Robert Tropek, předseda České společnosti pro ekologii.

Ponechání odumřelých stromů v lese již nemůže přispět k šíření škůdců. Naopak představuje jednu z nejlepších cest, jak současně zpomalit úbytek pestrosti v přírodě i klimatickou změnu, protože odumřelé stromy jsou domovem mnoha mikroorganismů, hub, rostlin i živočichů a je v nich uložený uhlík, který by se jinak v atmosféře podílel na oteplování klimatu.

“Pokud se vlastníkům nevyplatí odumřelé stromy zpracovat, stát by je k tomu neměl nutit, ani jejich zpracování nepřímo financovat. Těžba odumřelých stromů nepředstavuje pro samotný les ani jeho ekosystémové služby žádný přínos,“ doplňuje lesník profesor Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity v Praze. „Vykácení odumřelých stromů a odvoz dřeva české lesy nezachrání. Stát by měl podpořit ponechávání mrtvého dřeva v lese ve formě, ve které nebude nebezpečné pro návštěvníky lesa.”

České hospodářské lesy zažívají od roku 2018 nebývalou kalamitu, během níž kvůli suchu a souvisejícímu přemnožení kůrovců umírají velké rozlohy smrků a borovic, které naši předkové vysázeli i na pro ně nevhodných místech. Trh je nyní dlouhodobě přesycen dřevem a prodejní cena dřeva klesá pod náklady na jeho těžbu a dopravu.“Stát by měl v soukromých lesích podporovat přirozenou a postupnou obnovu dřevinami přizpůsobenými danému místu, protože takovéto lesy budou dostatečně odolné ke změnám klimatu a schopné zajistit zachování biologické rozmanitosti,“ říká Karel Prach, předseda České botanické společnosti. „Zcela samozřejmě by se těmito principy mělo řídit hospodaření v hospodářských lesích ve vlastnictví státu, jejichž správcům by stát též neměl poskytovat prostředky na nerentabilní těžbu odumřelých stromů.” Ministerstvo zemědělství by podle vědců mělo vyplácet příspěvky na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity na základě množství odumřelých a odumírajících, nikoliv vytěžených stromů. Dále by měl stát zvýhodnit ty vlastníky, kteří hospodaří šetrnějším způsobem, ponechají ve svém lese dostatečné množství mrtvého dřeva k zetlení, používají přirozenou obnovu a pěstují smíšené lesy s druhy stromů přizpůsobených danému místu.

Česká společnost pro ekologii, Česká botanická společnost, Česká společnost entomologická a Česká vědecká společnost pro mykologii zároveň s lesníky z Katedry ekologie lesa upozorňují, že velké plochy smrků a borovic usychají také kvůli nevhodnému hospodaření našich předků. Do budoucna bychom se podobných chyb měli vyvarovat a podporovat vytvoření lesů zdravých zejména ponecháváním mrtvého dřeva v lese, přirozenou obnovou a pěstováním dřevin přizpůsobených danému místu.

Zdroj:https://ekolist.cz/