Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči

Když čtu současné nářky automobilového průmyslu, jeho žádosti o podporu a dotace, nemohu se zbavit pocitu, že si EU vzala příklad ze slov Ronalda Reagana… on to ovšem myslel jako varování, nikoliv jako návod.

Pro jistotu ten citát zopakuji „Pokud se to hýbe, zdaňte to. Pokud se to hýbe dál, regulujte to. A pokud se to dál nehýbe, dotujte to.“

Daně

Že jsou auta v EU poněkud „předražená“, je známo již dlouho, stačí se podívat na ceny v jiných zemích, či se případně pokusit si nějaké auto odjinud dovézt.

Takže pokud jde o daně, je to již dlouho realita.

Regulace

Nicméně ani to EU nestačilo a přesně podle výše uvedeného „návodu“ přikročila k regulacím, a hned pro jistotu dvojího druhu.

1) Vybavení aut „povinnými“ prvky, o které většina lidí nestojí a dobrovolně by si takové auto nikdy nekoupila. Navíc o některých je již známo, že žádnou úsporu nepřinášejí, komplikují uživatelům život a snižují životnost některých komponentů, čímž zvyšují náklady majitele (start-stop system). A v realizaci jsou „udělátka“, která se ukazují i životu nebezpečná — „brzdový asistent“ dodržující rychlost. Co to může udělat při předjíždění či v krizových situacích, si jistě dokáže představit každý řidič. Občané jsou sice ujišťováni, „že to půjde vypnout“, nicméně představa, že než se rozjedu, strávím pár minut vypínáním různých „EUrobroskvovin“, které jsem si předtím musel povinně koupit, je poněkud šílená.

2) Emise. Jeden z příkladů, jak se EU pokouší přehlasovat „přírodní zákony“. To, co bylo odhlasováno, prostě není technicky reálné. Nicméně hned bylo nalezeno „kocourkovské“ řešení… limit se nevztahuje na jednotlivá auta, ale na všechna prodaná auta dotyčného výrobce. Proto také došlo v EU k hromadné výrobě elektromobilů, které sice neznamenají pro životní prostředí žádnou výhodu (výfuk se jen „přesunul“ jinam), ale umožňují dosáhnout kýženého „průměru emisí“.

Má to ovšem jeden háček… Vzhledem k poměru cena/výkon si je skoro nikdo dobrovolně nekoupí, s výhradou firem, které tak chtějí prokázat svojí zelenost…. A zvýšené náklady poté samozřejmě promítnou do cen svých výrobků pro koncové uživatele.

Pokud to půjde takto dál, lze očekávat, že dalším krokem ke snížení průměrných emisí budou zanedlouho auta šlapací. Zvýšené emise CO2 „šlapajícím“ nebudou pro jistotu do kalkulace zahrnuty.

Dotace

Představují konečný krok v cyklu „jak okrást všechny občany pro jejich dobro“. Stačí se podívat do běžně dostupných informací. Začalo to dotacemi na elektromobily, dosahujícími v řadě případů téměř 50 % ceny… A ani to u občanů schopných počítat moc nefunguje. Technické parametry jsou prostě nevyhovující, cena baterií enormní a „za rohem“ číhá zcela logické zdražení elektřiny, které by byl při vysokém počtu elektromobilů nedostatek. Jistě, občas si někdo koupí „elektrovozítko“ pro legraci jako třetí auto do rodiny, ale na takový „špás“ moc lidí prostředky nemá.

Přitom dotace na elektromobily představuje jenom část dotací… Kvůli nesmyslným regulacím klesá zcela logicky zájem o nová auta a stoupá prodej ojetin. Důvod je prostý… neobsahují tolik EUronesmyslů a řada z nich je ještě snadno (a levně) opravitelná.

Takže německý automobilový průmysl se poněkud hroutí a zoufale žádá další podporu či dotace… Vlastně by se dalo říct, že zcela právem… nesmyslné regulace jsou dílem politiků, ne výrobců. Jen nevím, kdo pomůže našim výrobcům autodílů „navázaným“ na německý trh.

Důsledkem ovšem je, že tohle všechno zaplatí občan… a ten žádné „dotace“ nedostává… jen je platí.

Přesně tak, jak to jako odstrašující příklad vládní politiky myslel i Ronald Reagan.

Píše pan Tomáš Vaněk na neviditelnypes.lidovky.cz