Boubínský Král smrků padl před padesáti lety. Nynější nejvyšší strom v pralese se jeho výšce blíží

Nekorunovaným vládcem památných stromů býval Král smrků, nejmohutnější smrk přírodní rezervace Boubínský prales. Před padesáti lety, 4. prosince 1970, ale při vichřici padl. Díky větvím, které se klenuly na jeho téměř 58 metrů vysokém kmeni až ve výšce 28 metrů, připomínal přírodní chrám. Bylo mu asi 440 let. Na jeho konci se podle některých názorů podepsal příval turistů, který oslabil jeho kořenový systém. Současný nejvyšší smrk v jádru šumavského Boubínského pralesa dosahuje výšky více než 54 metrů.

Král smrků rostoucí na západním svahu hory Boubín měřil v obvodu kmene 508 cm při průměrů 162 cm, ve špici koruny byl vychýlen od osy o 11 metrů. Ke stáří byl strom napaden václavkou a vyhnilý, hniloba byla příčinou rozšíření kmene u paty.

K populárnímu stromu vedla stezka, nápor turistů na kořenový systém se však podepsal na jeho stabilitě. Smrk uschl v roce 1969 a na začátku prosince následujícího roku padl při vichřici. Při pádu se vrchol natřikrát přerazil. Pád Krále smrků přispěl k uzavření jádra pralesa před veřejností.

Pozůstatky velikána je možné vidět na naučné stezce (samotný padlý rozkládající se kmen ale není ze stezky vidět), výřez je vystaven v informačním středisku Lesů ČR v Zátoni, výřez z výšky 12 m pak v loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Za života stromu byly odebrány rouby a roste tak několik desítek jeho klonů. V sousedství vývratu Krále rostl Nástupce krále, který v roce 2004 odumřel po napadení kůrovcem.

Dnešní nejvyšší smrk se výškou blíží Králi smrků. Navíc roste na přibližně stejném místě, uvádí dendrolog Pavel Šamonil, který se věnuje výzkumu Boubínského pralesa. „A v blízkosti je ještě další smrk, který dosahuje necelých 50 metrů,“ prozradil.

„Stáří současného nejvyššího smrku přesně neznáme. Ale určitě můžeme říci, že se jedná o stovky let,“ pokračuje Šamonil. Podle jeho slov vykazují stromy dosahující na Šumavě takového stáří mimořádnou odolnost. V průměru každých 100 let totiž oblast zasáhne událost, která les poznamená. „Jedná se o různé orkány nebo kůrovcové kalamity. A to všechno tento smrk přečkal,“ říká Šamonil.

Jádrová oblast Boubínského pralesa se rozkládá na ploše 46 hektarů. Vědci tamní stromy dlouhodobě sledují. Poslední údaje o parametrech stromů mají z loňska. „Víme, že ten nejvyšší smrk není tak masivní, jako byl zmiňovaný král, který měl objem dřeva 30 krychlových metrů,“ dodává Šamonil. Při lesnických údajích se přitom kalkuluje s tím, že jeden strom má v průměru jeden krychlový metr.

Boubínský prales je třetí nejstarší přírodní rezervace v České republice. Vyhlášena byla v roce 1858. Boubínský prales tvoří kombinace buku, smrku a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů.

Zdroj: https://ekolist.cz/