Advokátní kancelář potvrdila, že plošné testování zaměstnanců v ČR zůstává na bázi dobrovolnosti a požadavek výkonu testu na zaměstnanci je překážkou na straně zaměstnavatele!
Advokátní kancelář potvrdila, že plošné testování zaměstnanců v ČR zůstává na bázi dobrovolnosti a požadavek výkonu testu na zaměstnanci je překážkou na straně zaměstnavatele! Ministr průmysl však přesto vyhrožuje 50-tisícovou pokutou všem zaměstnancům, kteří odmítnou odběr DNA z nosní dutiny! Podle našeho právníka je výtěr zachycený na špejli genetickým materiálem podléhajícímu GDPR a rovněž lékařskému tajemství a výsledek testu důvěrnou lékařskou zprávou! Vynucování znalosti výsledku testu po zaměstnanci ze strany zaměstnavatele je trestným činem vydírání, známe podrobnosti!
Redakce Aeronetu je zaplavena bezprecedentním množstvím emailů na jedno jediné téma, kterým je plošné testování zaměstnanců v ČR na přítomnost koronaviru, a to ve všech podnicích nad 50 zaměstnanců. Toto testování má podle exkluzivních informací naší redakce probíhat až do 30. 6. 2021 za předpokladu, že průběh očekávaného očkování přinese pokles reprodukčního čísla v ČR na přijatelnou mez. Informace o tom, že zaměstnanci se budou testovat až do konce června, poskytl naší redakci ověřený zdroj z okruhu ministerstva průmyslu a obchodu.
Datum zaznělo na jednání vlády, stejně tak toto datum podle našich informací bylo zopakováno před 2 týdny v Průhonicích na setkání špiček Hnutí ANO a Pirátů před schvalováním Pandemického zákona. Oficiálně vláda nechce žádné datum publikovat, aby nedošlo k prohloubení pandemické deprese obyvatelstva, před kterou podle našich informací varují vládu už i zdroje z BIS.
Bylo tak přijato rozhodnutí nesdělovat už obyvatelstvu žádné termíny a žádná data. Ukončení testování zaměstnanců až koncem června znamená, že proces očkování se očekává velmi špatný, velmi pomalý a lidé tak mají být pomocí násilného špejlování nuceni a donuceni k vakcinaci. Když chcete lidi donutit k něčemu špatnému, aby to sami chtěli, uvalíte na ně něco mnohem horšího, a slíbíte jim, že když budou souhlasit s tím špatným, tak to ještě horší se jich už týkat nebude.
Je to klasická metoda mafie známá z Chicaga, kde lidé nechtěli platit výpalné, protože pro to nebyl důvod, na ulicích byl klid a pořádek, a tak mafie začala zapalovat obchody, to bylo to ještě horší, takže majitelé ostatních obchodů nakonec rádi přistoupili na to špatné, na placení výpalného, než aby je potkalo to ještě horší. Na dobu, kdy ulice byly bezpečné i bez výpalného, si po čase už nikdo ani nevzpomněl. Nepřipomíná vám to něco?
Vláda se chová k občanům jako mafie, vyhrožování a vydírání obyvatel jako v Chicagu ve 30. letech
Česká vláda se chová k občanům stejně jako mafie. Aby mohly plynout mamutí zisky z nákupů testů, respirátorů a vakcín do kapes politické mafie, musí být na donedávna bezpečné občanské ulici zaveden teror. Vláda chodí mezi lidem a řve, že kdo se nechá testovat, nic se mu nestane. Jedním dechem vláda bude řvát, že kdo se nechá očkovat, nic se mu nestane a bude v bezpečí.
Kdo se ale nenechá testovat, kdo se nenechá vydírat, kdo odmítne podstupovat teror a nebude podstupovat testovací výpalné, ten bude zlikvidován pro výstrahu ostatním. Není proto divu, že ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček, obdivovatel Klause Schwaba a jeho Velkého resetu, začal včera občanům vyhrožovat [1] úplně stejně, jako to dělá mafie. Kdo se odmítne testovat, ten dostane pokutu 50 000 Kč a pokud se odmítne testovat celá firma, půjdou pokuty do stovek tisíc, anebo klidně i do milionů korun. A není v tom sám.
Česká média začala šířit dezinformace [2] některých právních kanceláří, které tvrdí, že firmy mohou dokonce až vyhodit zaměstnance, kteří se odmítnou testovat, a tím pádem budou mít dlouhou pracovní absenci, protože zaměstnavatel je na pracoviště nepustí. Naše redakce před těmito dezinformacemi důrazně varuje, takové právní názory jsou naprosto zavádějící a nesmyslné. Náš redakční právník nám situaci zhodnotil a vysvětlil poměrně srozumitelně a logicky.
Aby bylo hned od počátku jasné, v českém právním řádu je možné omezit na právech v souvislosti se zdravím pouze takovou osobu, které byla lékařsky diagnostikována nakažlivá choroba. Taková osoba na základě zákona je poučena lékařem, že je šiřitelem infekční choroby a po stanovenou dobu nesmí nikam vycházet, jinak se dopustí trestného činu šíření nakažlivé nemoci. Právník jedním dechem zdůrazňuje, že toto opatření nelze vztáhnout na plošné testování, ani na plošné očkování a vysvětluje proč.
Plošné testování zaměstnanců v ČR není dobrovolné, ale balancuje na hraně mezi trestnými činy útisku a vydírání
Plošné testování nelze mandatorně nařizovat a ani sankcionovat neúčast. V prvním případě by šlo o porušení Listiny základních práv a svobod, jak vyplývá z čl. 7 odst. 1 Listiny, nedotknutelnost osoby je zaručena. Ustanovení § 91 občanského zákoníku (o. z.) podobně stanoví, že člověk je nedotknutelný. Podle čl. 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně a následně podle § 28 odst. 1 zákona o zdravotních službách se k zásahu do integrity člověka vyžaduje jeho svobodný a informovaný souhlas. Souhlas musí být výhradně svobodný, nesmí být předmětem kompulze (vynucování) nebo extorze (vydíraní), neboť tím se neguje znění zákona.
Kromě našeho právníka stejné názory zastává i JUDr. Vladana Vališová, LL.M., působí jako advokátka a rozhodce Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR, Mezinárodního rozhodčího soudu při ČMKBK a Sboru rozhodců FAČR, její právnický rozbor přímo s citacemi zákonů najdete zde. Nedotknutelnost člověka se vztahuje na každého, na dospělou osobu i na dítě, upozorňuje náš právník. Pokud kdokoliv podmiňuje na svobodné osobě přístup na pracoviště nebo do školní třídy podstoupením testu, balancuje na hraně mezi kompulzí a extorzí, tedy mezi vynucováním a vydíráním. Hranici dokáže posoudit pouze soud, který posoudí dopad důsledků protiprávního jednání proti poškozenému.
Pokud je dopad zanedbatelný a poškozená osoba neutrpí značné finanční, sociální či morální újmy, potom se obvykle takový nátlak ze strany pachatele považuje za útisk způsobený donucováním k něčemu proti svobodné vůli poškozeného. Pokud však donucování překročí určitou mez a poškozené osobě hrozí sociální likvidace, např. ztráta zaměstnání, nebo zamezení práva na vzdělání a chození do školy, potom soudy takové jednání označí za trestný čin vydírání, a to obvykle v organizované skupině, pokud se na vydírání osoby podílí organizace, případně státní orgán. Rozdíl mezi vynucováním a vydíráním spočívá v tom, že při vynucování máte na výběr, při vydírání na výběr nemáte. Právník uvádí příklad. Vynucením je např. situace, kdy dětský tábor vynucuje po dětech, aby byly očkované.
Rozdíl mezi kompulzí a extorzí je drobný, avšak zásadní. Vynucení můžete říct ne, vydírání vám ale nedá na výběr
Rodina má na výběr, může dítě rekreovat jinak, na jiném táboře, který očkování nevyžaduje. Naproti tomu zaměstnavatel, který vyžaduje po zaměstnanci testování, jinak ho nepustí na pracoviště a pohrozí mu vyhazovem za absence, se už dopouští vydírání, protože zaměstnanec nemá svobodné volby, aniž by neohrozil svoji sociální bezpečnost, protože novou práci sehnat vůbec nemusí. Neúčast dítěte na táboře nemá agravaci značné újmy, jakou má ztráta obživy rodiny. Stává se tak obětí vydírání ze strany zaměstnavatele. To samé platí o dítěti, kterému bez testu odmítnou povolit vstup do třídy. Dítě má nárok na školní vzdělání ukotvené v Ústavě a nikde v Ústavě není nic o testování, ani o očkování. A náš právník není jediný s těmito názory.
Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová poskytla svobodným médiím svůj posudek k plošnému testování a rovněž ke zvažovanému plošnému očkování zaměstnanců a občanů. Její právní názor se de facto v laické rovině shoduje s názorem našeho právníka. Přesto bychom ještě dodali několik poznatků k samotným výtěrům. Náš právník čerpal především z nálezu Evropského soudu o nakládání s biologickými materiály obyvatel EU, které jsou považovány za předmět lékařského tajemství jako biologický materiál pevně spojený s identitou konkrétní osoby.
Materiál zachycený na špejli po výtěru z nosu obsahuje kromě jiného přítomné vzorky buněčné DNA, přičemž vzorek je adresně spojen s dokumentací a osobou, na které je test prováděn, přičemž výsledek testu se dozví zaměstnavatel. Náš právník tady naráží na nebezpečný fenomén možného vydírání nového typu. Výsledek testu je totiž zdravotním nálezem, bez ohledu na kvalitu a spolehlivost testu, a dokonce i bez ohledu na to, jestli test provádí lékař, nebo jen poučený pracovník, nebo dokonce si test provádí zaměstnanec sám, případně samo dítě ve škole. V každém takovém případě tady vidí náš právník dva problémy.
Testování prolamuje mlčenlivost o zdravotním stavu a navíc dochází ke shromažďování genetických podle GDPR
Tím prvním je výsledek testu, který je utajovaným zdravotním záznamem, o kterém smí vědět jen testovaný člověk a jeho ošetřující lékař. Pokud je však zaměstnanec nucen k tomu, aby nejprve někomu podepsal papír o svém souhlasu s testováním a se sdělením zaměstnavateli, jak výsledek dopadl, přičemž jinak zaměstnavatel vyhrožuje zaměstnanci neumožněním přístupu na pracoviště s tím, že nepřítomnost bude chápána jako překážka na straně zaměstnance, což bude znamenat absenci a hrozící vyhazov, potom se jedná zcela zjevně o vydírání zaměstnance ke zveřejnění své zdravotní dokumentace, tedy výsledku zdravotního testu.
A toto vydírání se nemusí omezit jenom na test na koronavirus, ale v blízké době může zaměstnavatel požadovat i zveřejnění dalších informací o zaměstnanci, např. požadavek na krevní testy, rozbory krve, požadavky na rozbory moči, požadavek na znalost a vědomí o onkologických nemocech zaměstnanců atd. Podle názoru právníka je česká vláda podezřelá, že se podílí na páchání organizované trestné činnosti, konkrétně organizované skupiny, která vydírá v podnicích nad 50 zaměstnanců občany k tomu, aby postupovali své zdravotní informace zaměstnavatelům, a to nikoliv svobodně a dobrovolně, ale na základě útisku a dokonce vyhrožování.
Odebrané materiály na špejlích jsou osobní informací podle GDPR a občan má právo vyžadovat, aby organizace prokázala, že má oprávnění shromažďovat genetická data
Občanům ČR je ze strany představitelů českého státu vyhrožováno likvidačními pokutami, pokud odmítnou podstoupit test a odběry DNA, a je vyhrožováno následně i ze strany zaměstnavatelů, kteří se odvolávají na stát jako iniciátora vydírání, které je přenášeno na zaměstnavatele. Podobnou koncepci delegovaného vydírání používají mexické drogové kartely, především kartel Los Zetas, který vydírá převaděče, aby vydírali své klienty po nelegálním přechodu americko-mexické hranice. Toto delegované vydírání nyní přebírá dokonce i česká vláda. Vydírání občanů deleguje na zaměstnavatele občanů. A to přesně dělá v USA právě kartel Los Zetas, upozorňuje náš právník na prorůstání kriminálního a mafiánského chování a myšlení politiků do nejvyšších pater české politiky.
A tím se právník dostává ke druhému problému, a tím je nakládání s testy po jejich použití. Každý odebraný vzorek obsahuje buněčnou DNA svázanou v dokumentaci s každou fyzickou osobou. A náš právník zde našel určitou právní kličku, kterou můžete v praxi sami použít. Zaměstnanec totiž může po zaměstnavateli požadovat předložení dokladu o způsobilosti s nakládáním a uchováváním genetického, biologického a rovněž biohazard materiálu, neboť provedením výtěru dochází k odebrání vaší buněčné DNA, která může být nakažlivá.
A právě DNA vás plně identifikuje jako osobu na biologické úrovni a jedná se o váš soukromý osobní údaj evropského zákona GDPR, konkrétně jde o článek 34 GDPR. Jako občan členské země EU můžete zamítnout a odepřít organizaci sběr osobních dat v uvedeném rozsahu a výčtu, mezi nimiž podle článku 34 GDPR [3] jsou i genetická data získaná jak z DNA, tak i z RNA. Svému zaměstnavateli tak pouze předáte podepsaný papír, že nesouhlasíte se zpracováním a shromažďováním svých genetických dat podle GDPR.
Drtivá většina zaměstnavatelů provádí testy v rozporu s evropskou legislativou a porušuje hned dva články GDPR. Dochází k prozrazení zdravotního stavu testovaných osob a dochází ke sběru genetického materiálu
Jak upozorňuje náš právník, evropská legislativa v článku 34 GDPR považuje za genetická data jakékoliv výsledky analýz genetických materiálů, a to bez omezení výčtu, tedy včetně antigenních testů. Jinými slovy, každý občan EU, který již podstoupil antigenní testy, má právo kontaktovat odběratele genových vzorků a v souladu s GDPR ho požádat o likvidaci a odstranění svých údajů ze systému a rovněž ověřit, že organizace vůbec má certifikát GDPR a její zaměstnanci na odběrech byli osobami, které měly certifikace GDPR a mohly nakládat s osobními údaji a s lékařskými záznamy, mezi které výsledky testů samozřejmě spadají.
Stejně tak si můžete vyžádat od organizace předložení certifikátu o konformitě s GDPR a požádat o informace, co se stalo s vašimi vzorky, zda-li nebyly bez vašeho vědomí postoupeny třetímu subjektu, zda-li se k datům nedostala neoprávněná osoba atd. Pokud jste testování ještě nepodstoupili, můžete využít článek 34 GDPR a odmítnout poskytnout organizaci vaši genetickou informaci. Subjekt se musí následně vyjádřit, na jakém základě genetický vzorek od vás potřebuje, a jak s ním bude po odběru nakládat, jak bude evidován, skladován, chráněn a jak bude zlikvidován a vymazán, pokud o výmaz požádáte.
A nejde jen o článek 34 GDPR, nýbrž i o článek 35 [4], který za předmět ochrany považuje veškerá zdravotní data člověka. Náš právník považuje za alarmující, že by nezletilé děti si před zraky učitelů měly dělat samotesty a učitelé by se potom dozvěděli o zdravotním stavu dětí, přičemž nikdo z učitelů není oprávněn s těmito daty nakládat a mít k nim přístup. To může udělat jen škola, která určí pověřenou osobu výkonem GDPR a nikdo jiný se nesmí k datům a výsledkům testů dětí dostat, což je prakticky vyloučené zaručit, když děti se budou testovat společně, veřejně, hromadně, kdesi v jídelnách.
To samé platí pro organizace, kde se okamžitě všichni zaměstnanci dozví, který z kolegů byl otestován pozitivně a jeho zdravotní stav se tak okamžitě stane veřejným, v rozporu s článkem 35 GDPR. Náš právník nám sdělil, že se tímto plošným testováním otevře široký prostor pro žaloby na podniky a stát za porušení mlčenlivosti o zdravotním stavu, za porušení GDPR a především za trestné činy extorze, tedy vydírání v organizované skupině. Nikdo nemá právo znát váš zdravotní stav bez vašeho svobodného souhlasu. Svobodný souhlas nelze vynucovat sankcemi pokut, ani vydírat hrozbou ztráty zaměstnání a zamezením přístupu na pracoviště a ke zdroji obživy.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: https://aeronet.cz/