Bruntálská rarita: Razovské tufity u Slezské Harty jsou ojedinělé v celé Evropě
Okolí největší moravskoslezské přehrady Slezská Harta nenabízí jen relax u vody, rybaření, koupání a vyjížďky na loďkách. Své o tom ví především obyvatelé obce Razová, která se rozkládá na levém břehu nádrže, s výhledem na 780 m vysoký kopec Velký Roudný – největší a nejzachovalejší stratovulkán v republice. A právě sem jsme zamířili v dalším díle seriálu Deníku.
Razová leží na břehu Slezské Harty. Jako jedna z mála obcí má k dispozici přístav i letiště.
Na území obce Razová se nachází přírodní památka Razovské tufity. Čedičové tufy a tufity se zde těžily zhruba 800 let. Hornina se zpracovávala na různé výrobky jako necky, žlaby, schody, mosty, veřeje či silniční a zahradní sloup. Sloužila také jako stavební materiál při stavbě slezských kostelů a hradů. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1288, žije zde více než pět set obyvatel.
Klub Za starý Bruntál pořádá turistický pochod Po sopkách Bruntálska. Šíří osvětu nejen o samotných sopkách jako je Uhlířský vrch, Venušina sopka, Velký a Malý Roudný, ale také o všem co láva a sopečný popel v krajině vytvořily. Popularizuje také Razovské tufity, které jsou současně přírodní i technická památka. Jsou ukázkou, jak sopečné horniny vznikaly a jak je člověk v průběhu staletí využíval.
Ojedinělý v celé Evropě
Zatímco tuf vznikl ze sopečného popelu vyvrženého na souši, na vzniku tufitů se podílela také voda, ve které se sopečný materiál smíchal s nevulkanickými sedimenty. Razovský tufit je ojedinělý v celé Evropě tím, že zde sopka nechrlila sopečný popel do slané mořské vody, ale do sladkovodního jezera, které se zde rozkládalo už milion let před vybudováním Slezské Harty.
Razovské tufity je bývalý lom, ze kterého se stala chráněná přírodní památka.Zdroj: Deník/František Kuba
Obrovské jezero vzniklo, když proudy lávy a mohutné vrstvy sopečného popela přehradily řeku Moravici a Černý potok. Hráz z vulkanického materiálu zvedla hladinu ještě o čtyřicet metrů výše, než je současná hladina Slezské Harty. Zátopová oblast jezera tehdy sahala až do Bruntálu, který před milionem let samozřejmě ještě neexistoval.
Šedivý hrubý drsný tufit na první pohled není moc hezký, ale díky své tvrdosti a pevnosti to byl v našem regionu po staletí oblíbený stavební materiál. Známe tufitové patníky kolem silnic i tufitové nárožní kameny.
Tufity byly použity jako stavební materiál při budování známých kostelů a hradů. Vyráběly se z nich žlaby, schody, mosty i podstavce soch. K vidění jsou například v hospodě U Bílého koníčka v Opavě, v továrně na barvy v Miloticích nad Opavou, na cvilínských schodech i na železniční stavbách v okolí.
„Při obou zazděných vstupech byly nalezeny zbytky gotických profilovaných kamenných ostění z rázovských tufitů, kterých bylo zřejmě používáno při zazdívkách,“ napsal Jaroslav Král z pobočky Archeologického ústavu ČSAV v Opavě o průzkumu krypty krnovského kostela sv. Martina v roce 1967.
V lokalitě nazývané Razovské tufity je osm hlavních lomových stěn s výškou do pěti metrů. Tloušťka celé vrstvy tufitu je zde ale minimálně dvojnásobná. Přírodní památka Razovské tufity o rozloze jednoho hektaru byla vyhlášená v roce 1997.
Zdroj: https://bruntalsky.denik.cz