Česko si šlape po stovkách miliard korun. Zlato netěží od roku 1994

Ačkoli se už od roku 1994 v Česku žádné zlato netěží a v nejbližší době zřejmě ani těžit nebude, dobývání zlata má v českých zemích dlouhou tradici. Pod povrchem naší země se nachází stovky tun tohoto cenného kovu v hodnotě několik stovek miliard korun. Některá ložiska přitom patří mezi velice hodnotná.

Česká „zlatá horečka“ se odehrála ve třech obdobích: V době keltského osídlení ve 2. a 1. století před naším letopočtem, ve středověku (12. až 14. století, pozn. aut.) a ve 20. století.

Podle předního českého odborníka na česká zlatá ložiska Petra Morávka, který loni zemřel, rýžovali Keltové zlato ve vodotečích jižních a středních Čech, pravděpodobně i v západních Čechách, na Českomoravské vrchovině a ve Slezsku.

Ostatně i v současnosti patří rýžování zlata mezi oblíbenou zábavu a i když se nikdo při promývání pánve sice nestane milionářem – většina bohatých nalezišť už totiž byla vytěžena. Zlato se rýžuje například na řece Otavě anebo Opavě.

Ve zlatokopeckém skanzenu Zlatorudné mlýny u Zlatých Hor je součástí prohlídky pro turisty rovněž rýžování zlata. Na různých místech republiky se rovněž konají soutěže v rýžování zlata včetně mistrovství světa.

Další významná období těžby zlata v českých zemích spadají do středověku. Přírodopisec a filozof Albertus Magnus (Albert Velký, pozn. red.) v roce 1250 zaznamenal: „Když všechna království světa zlatem vyschla, jedině Čechy za našich časů je zlatem úrodně zavlažily.

Podle již zmíněného experta Petra Morávka je jako nejvýznamnější období hlubinné těžby drahých kovů včetně obecně považováno 13. a 14. století, tedy za panování Lucemburků. „Vedle bezesporné hlavní úlohy stříbra to byla také domácí produkce zlata, která významně přispěla jak při výstavbě Prahy jako sídelního města krále a za Karla IV., i celé Svaté říše římské, tak pro rozmach umění a mezinárodního obchodu,“ uvedl Morávek na webu Asociace České zlato.

V roce 1337 bylo zmiňováno 25 českých zlatonosných zvlášť produktivních oblastí, přičemž podle většiny historiků byla nejvýznamnější středověká těžba v jílovském revíru ve středních Čechách. Podle záznamu z roku 1344 byla odhadovaná roční produkce 65 kilogramů zlata, přičemž celková těžba v revíru dosáhla až deset tun. Celková středověká produkce v českých zemích je odhadována na zhruba 48 tun.

Počátkem 20. století začala další etapa dobývání zlata na českém území. Zlatodůl Roudný se stal dokonce nejvýznamnějším v celém Rakousku-Uhersku. Horníci se zde dostali do hloubky až 450 metrů a v letech 1904 až 1930 zde vykutali 5 770 kilogramů ryzího zlata.

Mezi významná těžená ložiska patřily například Zlaté Hory v Jeseníkách nebo Krásná Hora nad Vltavou. Ve 20. století se v českých ložiscích vykutalo bezmála devět tun zlata, za celou historii těžby od Keltů až do roku 1994, kdy těžba zlata skončila, to bylo zhruba sto tun zlata.

Většina zlata ovšem stále leží pod zemí. Mezi lety 1975 až 1995 bylo v České republice vyhledáno a částečně prozkoumáno několik ekonomicky významných ložisek zlata s potenciálem dosahujícím v jednotlivých případech až sto tun získatelného kovu.

Podle výsledků výzkumného úkolu „Zhodnocení prognóz zlata v Českém masivu“ bylo na území státu evidováno 1 453 výskytů zlata a vymezeno 45 prognózních oblastí. Celkové zásoby a prognózní zdroje v České republice byly vyhodnoceny na zhruba 392 tuny zlata, uvádí se v dokumentu Surovinová politika ČR.

Zpráva rovněž uvádí, že rozhodující část zásob se nachází v ložiscích Psí hory ve středních Čechách, Kašperské Hory na Šumavě a Petráčkova hora (Vacíkov) u Příbrami. V ložisku Kašperské Hory byly vedle rud zlata zjištěny rovněž významné zdroje wolframových rud s průměrným obsahem 1,3 procent wolframu.

Vedle uvedených nejvýznamnějších ložisek jsou na území České republiky evidovány další výskyty zlatých rud se zásobami v řádu desítek tun (například ložisko Mokrsko-východ, Čelina, Voltýřov, pozn. aut.). V oblasti Jeseníků je významným ložiskem zlata lokalita Zlaté Hory, konstatuje se ve strategickém dokumentu Surovinová politika ČR.

Od roku 1994, kdy byla těžba zlata na českém území ukončena, veškeré pokusy o podrobný geologický průzkum a případné obnovení těžby skončily neúspěšně.

Autor: Petr Starý Zdroj: https://faei.cz/