Německo: Demonstranti proti covidové totalitě dostali nakládačku.
Bez roušek mohou chodit jen sodomité? Zelení a rudí pravicoví extremisté? Ein Reich, ein Covid! Lhát je nevyhnutelně třeba.
Bild: Německý stát se hroutí
PETR BYSTROŇ komentuje nedávný brutální zásah německé policie proti demonstrantům a následné nestydaté lži zodpovědných představitelů režimu
Začátkem srpna demostrovalo v Berlíně několik tisíc lidí z celého Německa proti opatřením vlády Angely Merkelové, kterými jsou v zemi pod záminkou ochrany proti koronaviru masivně omezována základní práva občanů. Úřady však již v průběhu týdne před řádně nahlášenými demonstracemi s názvy jako „Rok svobody a míru“ nebo „Za svobodný život a lásku“ několika skupin hnutí Querdenker zakázaly. Drtivá většina demonstrantů proto do Berlína vůbec nepřijela. Zbylých asi 5 000 osob bylo konfrontováno nevídanou brutalitou nasazených speciálních policejních složek.
Na sociálních sítích jsou statisícekrát sdílena videa dokumentující, jak těžkooděnci zlovolně napadají a strhávají k zemi zcela bezbranné osoby, kopou do lidí ležících na zemi, bijí pěstí do obličeje ženy, děti i důchodce. Po shlédnutí videa, na kterém policista zcela bezdůvodně udeří pěstí do obličeje chlapce sedícího pokojně na zemi vedle své matky, se do šetření celé záležitosti zapojil i zvláštní zplnomocněnec u Rady pro lidská práva u OSN, profesor Nils Melzer. Prostřednictvím svého profilu na Twitteru vyzval svědky o zaslání dalších důkazů ve formě videí a fotografií.
Dvojí metr
Sama policie přiznala, že v průběhu zásahu „zatkla nebo omezila na svobodě přes tisíc osob“. Potvrdila také, že jeden ze zakladatelů opoziční strany „Die Basis‘, 49letý Sascha Moll v průběhu policejního zásahu zkolaboval a po převozu do nemocnize zemřel, údajně na infarkt. Zároveň ovšem tvrdila, že násilí vycházelo z řad demonstrantů a poukázala na 43 zatčených kvůli „útoku na veřejného činitele“ a 60 údajně zraněných policistů. Mluvčí policie navíc poukazoval na fakt, že demonstrace nebyly úřady povoleny.
Jenže již tato skutečnost vyvolala ještě před brutálním potlačením demonstrace policií silnou kontroverzi v německé společnosti. Úřady totiž svůj zákaz odůvodnily tím, že demonstranti by nenosili „náhubky“ a nedodržovali předepsané odstupy. Jenže pouze před týdnem povolily demostraci kominuty LGBT „Christopher Street Day“, při které se Berlínem bez odstupů a často bez roušek (a i jiných částí oblečení) procházelo téměř 65 000 lidí – bez toho, že by jim policie zkřivila jen vlásek.
Již zákaz demonstrace hnutí Querdenker ukázal, že vládní elity v Berlíně jsou rozhodnuty potlačovat protivládní demonstrace za každou cenu. Brutální policejní zásah to jen potvrdil. Symptomatické bylo i vyjádření mluvčí spolkové vlády Ulrike Demmerové na tiskové konferenci v pondělí po demonstraci. Na otázku novinářů, jak vláda bude reagovat na (policejní) násilí, odpověděla, že „spolková vláda se znepokojením evidovala násilnosti demonstrantů“ a jedním dechem ještě doplnila, že odsuzuje násilí a pravicový extremismus.
Sprostá lež
Vláda se již několik měsíců snaží hnutí Querdenker zdiskreditovat jako pravicově extremistické i přesto, že jde o celospolečenské hnutí, které tvoří průřez celé společnosti. Podle studie Univerzity v Bazileji z prosince 2020 protestující z hnutí Querdenker patří spíše do levicového politického spektra – v minulých spolkových volbách volilo 21 procent stranu Zelených a 17 procent Komunisty.
Takovými detaily se však vláda nenechala zviklat. V dubnu se na tiskovce pochlubila, že tyhle nebezpečné „pravicové“ extremisty nechá sledovat tajnou službou. Prý se znaží „rozvracet a delegitimovat státní instituce“. Nejenže její rétorika připomíná silně fráze komunistických pohlavárů o „rozvracení socialismu“. Stejná je i metoda, kterou převracejí skutečnost naruby: demonstrantům, kteří kritizují vládu za porušování ústavy, a dovolávající se jejího dodržování, podsouvají snahu „delegitimizovat a rozvracet“ stát. Stejně jako byl za komunismu každý kritik vlády automaticky „imperialistickým agentem“, je v dnešním Německu táměř každý kritik vládní politiky „pravicovým extremistou“ – i když volí celý život Zelené či dokonce komunisty.
Zarážející jsou i další dvě paralely s komunismem v jeho konečné fázi: nestydaté lži zástupců státních orgánů a jejich absolutně nekritické přemílání státními médii. Mluvčí policie na otázku, proč policie před týdnem nezasáhla stejným způsobem v průběhu Christopher Street Day zcela neomaleně tvrdil, že účastníci oné demonstrace „dodržovali hygienické předpisy“ a ještě přidrzle dodal: „i když to někteří chtějí vidět jinak“. A žádného z tisíců novinářů veřejnoprávních kolosů ARD a ZDF nenapadlo konfrontovat jej se záběry desítek tisíců demonstrantů dokazující pravý opak.
Jenom šéfredaktorovi bulvárního BILDu, Julianu Reicheltovi došla trpělivost: „Ne, to nechtěli ‚někteří vidět jinak‘! To je prostě sprostá lež. Lež přednesená veřejně a beze studu, lež která je v rozporu se vším, co viděl každý z nás na ulici.“ Svůj komentář ukončil slovy: „Je nutno konstatovat, byť je to nepříjemné: Když právní stát musí lhát, aby ospravedlnil své činy, tak se tento stát hroutí“.