Dluhy nezvládají hlavně obyvatelé Moravskoslezského kraje

Nejvíce lidí s dluhy po splatnosti pochází z Moravskoslezského kraje. Jde téměř o 16 procent českých dlužníků s průměrným závazkem necelých 25 100 korun. Ukazuje to analýza společnosti KRUK Česká a Slovenská republika, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

Dluhy nezvládají hlavně obyvatelé Moravskoslezského kraje.

Z celkového pohledu jsou ale poslední údaje společnosti KRUK pozitivní: Už čtvrtým rokem v řadě se snížil průměrný dluh lidí se závazky po splatnosti.

Od roku 2018 se průměrná výše závazků českých dlužníků snížila o dva tisíce korun. Zatímco v roce 2020 šlo průměrně o 27 100 korun, v loňském roce klesla výše průměrného dluhu na 26 500 korun. Stejně jako v předchozích letech mají dluhy po splatnosti spíše muži (57 % dlužníků), kteří mají také mírně vyšší závazky (v průměru 28 100 korun).

Nejvyšší dluhy v Praze

Nejvíce Čechů s dluhy po splatnosti pochází ze zmiňovaného Moravskoslezského kraje (16 % dlužníků s průměrným závazkem zhruba 25 100 korun), následuje ho Ústecký kraj s 13 procenty dlužníků a s průměrnou částkou 25 300 korun. Na třetím místě je Středočeský kraj s 11 procenty dlužníků a průměrnou výší závazků 27 100 korun.

Jen něco málo přes sedm procent dlužníků pochází z Prahy, ale jejich průměrný dluh je nevyšší z celé republiky – přibližně 29 700 korun. Nejméně dlužníků má kraj Vysočina (něco přes 3 %) s průměrným dluhem necelých 27 200 korun.

„Stále považujeme poslední dva roky z pohledu vytváření úspor a schopnosti splácet své závazky za nestandardní. Sice se v loňském roce rychlý růst úspor domácností jako v roce 2020 neopakoval, ale lidé dále více zvažovali, zda budou schopni platit nejnutnější výdaje, jestli budou mít prostředky na pokrytí závazků vzniklých ze spotřebitelských úvěrů a více si vytvářeli finanční rezervy,“ řekla Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.

„Z naší analýzy opět vyplynulo pozitivní zjištění, že je relativně nízký podíl dlužníků s dluhy po splatnosti v nejmladší i naopak v nejstarší věkové kategorii,“ dodala.

Ani nezačali splácet

Češi mají finanční závazky po splatnosti především v produktivním věku. Necelých 28 procent českých dlužníků je ve věku mezi 35 až 44 lety a jejich průměrný dluh činí necelých 25 tisíc korun. Věková kategorie 45 až 54 let reprezentuje 24 procent dlužníků s průměrným dluhem přes 30 500 korun.

Necelá dvě procenta dlužníků s průměrným dluhem kolem 19 tisíc korun spadají do věkové kategorie 18 až 24 let. Více než dvanáct procent dlužníků je ve věku přes 65 let a v průměru dluží téměř 28 tisíc korun.

„Z naší analýzy také bohužel vyplývá, že více než polovina dlužníků svoje závazky zatím ani nezačala splácet. I když dlužník z nějakého důvodu nemůže aktuálně splácet, je nezbytné, aby kontaktoval věřitele, vysvětlil jim situaci a aby společně našli postup, jak takovou situaci řešit,“ sdělila Jaroslava Palendalová. Dodala, že problémem je rovněž kumulace dluhů – téměř čtvrtina dlužníků má více než jeden dluh po splatnosti.

„V letošním roce lze již s jistotou počítat se zdražováním energií a víceméně veškerých nákladů na domácnost. Pokud jsou lidé již nyní v situaci, kdy nezvládají splácet své závazky, měli by začít přemýšlet, jak sehnat další zdroj příjmů nebo jak rozložit závazky na delší časové období,“ poznamenala generální ředitelka.

Exekucí přibylo

Nesplácené pohledávky se projevují v zahajovaných exekucích. V loňském roce podle Institutu prevence a řešení předlužení bylo zahájeno o 28 tisíc exekučních řízení více, než v roce 2020. Je to meziroční nárůst bezmála sedm procent.

„K nárůstu došlo v celé České republice s výjimkou oblasti severní Moravy, kde došlo k poklesu o 0,3 procenta. Ukazují to data ministerstva spravedlnosti z okresních soudů. Přestože došlo i k meziročnímu poklesu počtu osob v exekuci, exekucí celkově přibylo,“ uvedl institut na svých webových stránkách. „Znamená to, že oproti roku 2020 vzrostl i průměrný počet exekucí na osobu z šesti na 6,4.“

Už před rokem experti upozorňovali, že se následky koronavirové krize na exekucích teprve ukáží. Uvedená čísla naznačují, že se varování možná skutečně naplňuje. Přestože meziročně poklesl počet lidí v exekuci o osm tisíc, celkový počet exekučních řízení se ze 4,33 milionu vyšplhal na 4,58 milionu. Také počet osob, které mají deset a více exekucí najednou, se zvýšil ze 157 tisíc na 168 tisíc.

„Znamená to, že lidé, kteří už dříve měli potíže splácet, se do dluhových pastí dostávají ještě hlouběji,“ uvedl zástupce Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. V souvislosti s energetickou krizí, vysokou inflací a rostoucími úrokovými sazbami, které výrazně zdraží hypotéky, je podle Hábla důležité rychle přijmout opatření, která negativní dopady zmírní.

Jde například o zjednodušení administrativy při vyřizování příspěvku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci nebo zohlednění exekučních srážek při výpočtu nároku na sociální podporu. Ke zlepšení situace by přispělo i zavedení principu jeden dlužník – jeden exekutor, čímž by se výrazně snížily náklady exekučních řízení.

„Vysoký počet osob v exekucích má dalekosáhlé ekonomické a sociální dopady. Čím dříve dostaneme tyto lidi z pastí exekucí, tím dříve maximalizujeme jejich ekonomický potenciál a to prospěje ve výsledku celé společnosti,“ konstatoval Hábl.

Autor: Petr Starý Zdroj: https://faei.cz/