Nejstarší české město je Bruntál, archeologové nahlédli do 13. století

Podle historických pramenů byl Bruntál založený kolem roku 1213, což z něj formálně dělá nejstarší město České republiky. Nyní archeologové představili množství nových nálezů z počátků založení Bruntálu.

Foto: Martin Kahoun,

Významné objevy učinili během letošního léta poblíž hranice mezi Bruntálem a Starým Městem. Našli pozůstatky dávných staveb a množství předmětů, které jim mohou doplnit historii zdejšího osídlení.

Mimořádným byl objev na soukromém pozemku ve Starém Městě při přípravě stavby rodinného domu. Archeologové zde odkryli velmi dobře dochované pozůstatky dřevohliněné zástavby ze 13. století. V jejím zázemí se pak podařilo prozkoumat objekty se stopami výroby, která pracovala s ohněm.

„Tyto nálezy významně doplnily poznatky o prvotní bruntálské městské lokaci získané v okolí kostela Panny Marie. Naprosto výjimečný je charakter nálezového souboru, který svojí kvantitou mnohonásobně převyšuje souhrn všech nálezů, které se k počátkům města doposud vázaly,“ konstatoval Michal Zezula, ředitel územního odborného pracoviště v Ostravě Národního památkového ústavu.

Vzácná mince ražená Přemyslem Otakarem II.

Archeologické naleziště vydalo množství keramických nádob a jejich fragmentů. Početný je ale také soubor železných předmětů, mezi kterými se nacházejí například podkovy a koňská výstroj. Z výzkumu pochází také vzácný typ moravského brakteátu, což je mince ražená Přemyslem Otakarem II.

Našli také keramický přeslen, neboli setrvačník užívaný při spřádání příze.

„Mimořádně zajímavé jsou doklady výrobní činnosti v podobě strusek. Některé z nich poukazují na kovoliteckou činnost na lokalitě, případně přímo na metalurgické procesy,“ pokračoval ve výčtu nálezů Michal Zezula a pokračoval: „Časové zařazení nálezů založené na dataci keramických nádob ukazuje na kontinuální osídlení místa v průběhu první poloviny 13. století. Vše ale upřesní podrobná analýza získaných artefaktů. Mladší středověké nálezy se zde prakticky nevyskytují. Zdá se, že místo bylo opuštěno ve spojitosti s přesunem města někdy v průběhu 3. čtvrtiny 13. století,“ doplnil Zezula.

Chystají přednášky a výstavu

Nálezy se nyní čistí a konzervují. Pak přijdou na řadu odborná vyhodnocení včetně specializovaných analýz. Poté bude možné je představit veřejnosti například prostřednictvím krátkodobé výstavy.

„Určitě bychom rádi jejich výběr ukázali také při některé z přednášek, plánovaných ve spolupráci s Klubem za starý Bruntál,“ sdělil Michal Zezula.

Co odhalí v lokalitě Za Mlékárnou?

„Tento významný objev byl také jedním z podnětů k nedávnému zkoumání lokality Za Mlékárnou, kde se připravuje zástavba rodinnými a bytovými domy,“ konstatoval místostarosta Bruntálu Petr Rys.

Šlo o archeogeofyzikální měření, které v červenci provedli odborníci z Masarykovy univerzity v Brně za pomoci magnetometru. Tato metoda byla v okolí již použita a opakovaně potvrdila přítomnost objektů, které podle archeologů pravděpodobně souvisí s nejstarším osídlením města před jeho přesunutím do současné polohy.

„Ukazuje se, že širší okolí kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie ve Starém Městě má velký archeologický potenciál, který by měl být rozumně využit při poznání počátků nejstaršího institucionálního města v českých zemích a zvážit je třeba i otázku formy jeho ochrany,“ upozornil Michal Zezula.

Nálezy v lokalitě Za Mlékárnou jsou mnohem mladší, pocházejí až z 19. století. „V té době zde byla v provozu cihelna zaznamenaná katastrálním plánem z roku 1836 a také některými mladšími mapovými podklady. Zjišťovacím odkryvem se zde v návaznosti na magnetometrické měření podařilo zachytit terénní relikty těžby cihlářských hlín, deponie defektních výrobků a také propálené plochy související s výpalem cihel v cihlářském milíři,“ popsal objev Michal Zezula.

„Cílem je v několika dalších sondách zjistit přesný rozsah pozůstatků cihlářské výroby a také pozemním skenováním zaznamenat zdejší terénní reliéf, který odráží těžební činnost v okolí cihelny. Protože zde bude realizována nová zástavba, jedná se o tzv. záchranný archeologický výzkum, jehož provedení ukládá zákon o státní památkové péči,“ doplnil.

Ve studni archeologové nenašli nic

Podle Michala Zezuly mohou nové archeologické nálezy osvětlit události, ke kterým se nedochovaly žádné písemné prameny nebo je jejich svědectví jen útržkovité. „Příběh bruntálské městské lokace, její spojitost s těžbou zlata, a úsilím přemyslovských panovníků o modernizaci země k takovým bezesporu patří. A ukazuje se, že podobně na tom může být i industriální či protoindustriální problematika z opačné strany časové osy. Také v tomto případě se k vývoji výrobních zařízení a technologií v archivech často nedochovaly žádné informace a vše je nutno rekonstruovat na základě archeologických pozůstatků. Každopádně se jedná o součást historie města, jejíž poznání je potřeba dále rozvíjet,“ dodal Michal Zezula.

K posledním zajímavým archeologickým nálezům v Bruntále patří například barokní studna z 18. století. Při výkopových pracích ve Slezské uličce ji na podzim v roce 2021 v hloubce kolem deseti metrů objevili pracovníci stavební firmy.

„Ve spolupráci s archeology Slezského zemského muzea byla studna zaměřena a zdokumentována pomocí inspekční kamery. Studna byla pravděpodobně již v minulosti vyčištěna a částečně sanována, proto neobsahovala žádný archeologický materiál,“ uvedla tehdy archeoložka bruntálského muzea Nikola Šuhejová.

Řadu významných poznatků o historii zdejšího osídlení přinesly archeologické výzkumy kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie ve Starém Městě z roku 2020.

Autor: František Kuba

Zdroj: https://bruntalsky.denik.cz/