Mezi Krkonošemi a Orlickými horami žije až 20 vlků, napětí roste

Napětí mezi chovateli hospodářských zvířat na Broumovsku a Trutnovsku, kde se vyskytují vlci, roste. Volají po redukci vlků. Pokud stát farmářům nevyjde vstříc změnou legislativy, může se zvýšit pytláctví, řekl chovatel ovcí a starosta Vernéřovic na Broumovsku Tomáš Havrlant ze Svazu chovatelů ovcí a koz. Podle mluvčí státní Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolíny Šůlové mohou chovatelé získat z evropských fondů peníze na ochranu před vlky, třeba na ohradníky či pastevecké psy. Farmáři také dostávají odškodnění za zvířata prokazatelně zadávená vlky.

V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami žije podle posledních odhadů CHKO Broumovsko 15 až 20 vlků ve třech smečkách, které mají jádrové oblasti teritorií většinou v Polsku. Jedna je ve Vraních horách, druhá v oblasti mezi polským Walbrzychem a státní hranicí a nejvýchodnější v Národním parku Góry Stolowe v Polsku. Vlci z těchto smeček se vyskytují také na Trutnovsku a Broumovsku. Polsko i Česko patří v EU k zemím, kde platí rozsáhlá míra ochrany vlků.

„Ve středu jsem se účastnil jednání na ministerstvu životního prostředí ohledně připravovaného programu péče o vlka. Ministerstvo nás jako chovatele a myslivce přizvalo, ať se k tomu vyjádříme. Devadesát procent našich připomínek nebylo akceptováno, tedy vlk má všude u nás zajištěnou stoprocentní ochranu, nesmíme mu překážet a aktivně se bránit. S tím nesouhlasíme,“ řekl v sobotu Havrlant.

Je jedním z nespokojených farmářů z Broumovska, kteří zažalovali stát. U českých soudů se domáhají toho, aby ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby mohl být počet vlků redukován. U nižších instancí soudů neuspěli.

Snižování stavů vlků by ale podle ochranářů problém neřešilo. Uvolněné místo by zřejmě zaujali jiní vlci, protože v cizině jich přibývá. Farmáři by podle ochranářů měli svá stáda důsledně zabezpečit elektrickými ohradníky a pořídit si ovčácké psy. Na tato opatření mohou podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR získat evropskou dotaci, která pokryje až 100 procent nákladů. „Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že útokům je možné předcházet,“ sdělila mluvčí agentury.

Na konec února je do Hradce Králové na krajský úřad svolána konference na téma vliv vlka a vydry na přírodu a hospodaření v krajině. „Hradecká konference je způsob nátlaku na politiky, aby si uvědomili, že je to vážný problém. Ochranáři to nezmění, na jejich straně je zákon. Je proto potřeba, aby se zákon změnil,“ řekl Havrlant. „Pro naši krajinu jsou důležitá jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, aby nezarůstala, tak vlci. Ti pomáhají snižovat počty přemnožených srnců, jelenů a prasat divokých, kteří působí miliardové škody na polích a v lesích,“ uvedla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Šůlová.

Chovatelé navíc mají podle ní nárok na náhradu škody po útocích vlků. „Nyní se jedná o tom, aby byl hrazen také například veterinární posudek či odvoz do kafilérie,“ doplnila. „Došlo také k navýšení částek za vybrané druhy zvířat, například u ovce s mléčnou produkcí na dvojnásobek,“ uvedla. Loni třeba Královéhradecký kraj vyplatil farmářům za ztráty způsobené vlky rekordní částku, zadávených zvířat bylo zhruba stejně jako v jiných letech. Nárůst částky souvisí především s lepší informovaností chovatelů a také se zvýšením náhrad, což má vést ke snížení odporu chovatelů proti vlkům. „Každoročně je to mezi 100 až 200 kusy. Přes zimu je toho méně, nejvíce útoků je v květnu a v září,“ řekl Havrlant.

Kraj vyplácí odškodné chovatelům některých hospodářských zvířat od roku 2016. V roce 2017 vyplatil chovatelům 45.000 korun, o rok později více než 520.000 a loni náhrady škod přesáhly 2,2 milionu korun.

Zdroj: Ekolist