Školné ano, školné ne

Hlavním argumentem různých levicových intelektuálů proti školnému na univerzitách je taková barvotisková hříčka o nadaném studentovi, který ale pochází z chudých poměrů, a tak si nemůže školné dovolit.

Nicméně školné z konzervativního pohledu není v žádném případě stavěno tak, že vysokou školu budou moci studovat jen ti nejbohatší. To je obrovský mediální mýtus.

V první řadě vysoká škola není nárok člověka. Naopak! Je pro každého jedince obrovskou životní šancí a investicí, která se mu snad tisíckrát za život vrací a vydělává na ní. Podívejme se na průměrné platy vysokoškoláka, středoškoláka a absolventa základní školy. Tyto stupnice jsou evidentní. Dále se podívejme na šanci nalézt zaměstnání — jasně vedou absolventi vysokých škol. To jsou důvody, proč by se student měl prostřednictvím školného podílet na těchto nákladech.

Školné má rovněž roli motivační, aby se omezilo množství tzv. věčných studentů, jejichž studium nemá žádnou koncovku. Ano, existuje sice poplatek okolo 3 500 korun za překročení studia o půl roku, ale to je zoufale málo.

Existují desítky způsobů, jak školné hradit. Prvním z nich je možnost půjčky splácené až po škole. Dále — řada firem zoufale hledá absolventy oborů, které nutně potřebuje a nabízí studentům, že budou-li u nich po ukončení studia pracovat, školné jim v plné výši uhradí. A pak je tu samozřejmě možnost stipendia.

Kritici mohou oponovat, že si student z chudých poměrů vybral obor, který není na trhu příliš žádaný. Není firma, co by mu školné uhradila a půjčku není schopen splácet. [1] Tady ale jde o vlastní odpovědnost jednotlivce ve svém rozhodování. Každý si musí být vědom svých limitů a musí se rozhodovat na základě svých výchozích pozic. Život je zkrátka takový a nepropadejme zhoubné ideologii socialistického rovnostářství. [2]

Budeme-li počítat, že by míra spoluúčasti byla např. okolo 17 000 korun za semestr, tak na pětileté magisterské studium to bude dělat přibližně částku 170 000 korun. To lze s dnešním průměrným platem splatit. Jestliže si lidé dnes mohou hojně půjčovat na dovolenou, pak stejně tak můžou investovat do svého vzdělání. A pak tu samozřejmě zůstává zásadní role rodiny, neboť co jiného by rodiče měli svým dětem zaplatit, než kvalitní vzdělání…

Co nám tedy školné přinese? Kromě zmíněné motivace i lepší úroveň školství. EU pracuje na tom, aby se v rámci ní zvyšoval počet absolventů vysokých škol. Nicméně Gaussova křivka je neúprosná. A tak sice roste počet absolventů vysokých škol, ale zároveň upadá význam středního školství, protože vysoké školy zkrátka snižují své nároky tak, aby byly dostupné pro širší skupinu populace. Zjevným následkem je snižování významu maturity.

Nepropadejme pocitu, že vysokou školu musí mít každý. Je-li někdo šikovný, má předpoklady se uživit např. jako kvalitní řemeslník, vítejme to a nedělejme z vysoké školy standard. Berme ji jako velký životní bonus.

Píše pan Ondřej Hranička na KonzervativníNoviny.cz