Šok! Tak velký propad českého průmyslu nikdo nečekal
Tuzemští ekonomové se předhánějí v tom, jak vyjádřit propad, který v dubnu postihl kvůli odstávkám a restrikcím český průmysl. Průmysl spadl na hluboké dno, propad průmyslu byl opravdu masivní, tvrdý zásah českému průmyslu. To jsou jen některé z titulků komentářů od tuzemských ekonomů.
„Dubnová čísla za průmysl i zahraniční obchod se zapíšou do učebnic, temně. Tak zlý vývoj nečekali ani pesimisté, autoprůmysl se zhroutil o 80 procent,“ sdělil redakci hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.Zatímco maloobchodní tržby v dubnu překonaly všechny odhady, průmyslová výroba naopak skončila pod všemi odhady. Pokles průmyslové výroby dosáhl 23,4 % meziměsíčně a 33,7 % meziročně. Průmysl nejvíce stahovala výroba motorových vozidel, která meziročně klesla o 80,1 % a stála téměř za polovinou propadu celého sektoru. Výroba plastových výrobků meziročně klesla o 48 % a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků se snížila o 25,3 %. V meziročním růstu se udržely jen sektory zpracování a výroba papíru a dřeva s meziročním navýšením o 4,5 % respektive 8,7 %.
„Český průmysl v dubnu klesl hlouběji, než se čekalo a stáhl do hlubokého i záporu zahraniční obchod,“ uvedl ekonom Komerční banky Michal Brožka. Důsledky budou podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka katastrofální. „Některé firmy odejdou z trhu, jiné budou bojovat s prudkým nárůstem zadlužení,“ říká.
Průmyslová produkce se v dubnu meziročně propadla o třetinu. K tak výrazné meziroční změně průmyslové produkce nejvíce přispělo odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, které pokleslo o dramatických 80 procent.
„Bohužel právě na tomto odvětví je česká ekonomika silně závislá. Navíc kromě problémů ve výrobě existují i problémy s odbytem, protože na trhu klesla poptávka po nákupu nových motorových vozidel,“ upozorňuje Křeček.
Kovanda připomíná, že osmdesátiprocentní zhroucení automobilového průmyslu způsobily odstávky zavedené v rámci boje s koronavirovou nákazou. „Tři klíčové automobilky v ČR – Škoda, TPCA a Hyundai – měly výrobu odstavenu po celý nebo prakticky po celý duben,“ připomíná. Michal Brožka dodává, že „výroba motorových vozidel stála téměř za polovinou propadu celého sektoru“.
Velmi slabé podle ekonoma ČSOB Petra Dufka nebyly jen výsledky výroby, ale i statistiky nových zakázek, které se snížily o 42 %. „Asi nemá smysl příliš rozvádět, že jsou to čísla horší než po Lehmanech, a už vůbec nepřekvapí, že za nimi stojí opět především automobilový průmysl. Je otázkou, zda jde jen o krátkodobý výpadek – tzv. nabídkový šok – nebo jde o začátek trendu, který už brzy ovlivní i poptávkový šok,“ klade si otázku.
„Vzhledem k tomu, že lze o dalším propadu jen spekulovat, budou další přicházející zprávy z průmyslu pod dohledem,“ říká Dufek. Zatím se podle něj dá říct, že naděje vkládané do německého šrotovného se nenaplnily, protože tato podpora směřuje pouze na elektromobily a plug-in hybridy, tedy naprosto okrajovou část trhu. „Jedinou nepřímou podporou pro tuzemské výrobce etablované na německém trhu zůstává avizované snížení daně z přidané hodnoty,“ dodává.
Velmi špatná čísla se čekala
S ohledem na okolnosti není podle Michala Brožka takto špatný výsledek tak velkým překvapením: „Také vzhledem k tomu, jak slabý byl průmysl v Polsku a Maďarsku se čekalo prostě velmi špatné číslo. Otázkou je spíše to, jak rychle bude průmyslová výroba oživovat s tím, jak se provozy začaly znovu rozjíždět.“
Propad průmyslu a výroby aut koresponduje podle ekonomů i s hlubokým deficitem zahraničního obchodu. Ten za duben dosáhl téměř 27 miliard. „Něco takového tu ještě nebylo. A stejně tak i zde je „na vině“ automobilový průmysl, jehož export propadl o 70 miliard korun,“ komentuje statistická data Petr Dufek.
„Pokles importu byl také silný, ale zdaleka ne tolik, aby dokázal vykompenzovat pád exportu. Zahraniční obchod tak bude dohromady s propady investic hlavními brzdami českého HDP,“ domnívá se Brožka z Komerční banky, zatímco Lukáš Kovanda z Czech Fund připomíná, že u obchodní bilance se očekával mírný přebytek ve výši půl miliardy korun.
Hluboký schodek zahraničního obchodu
„Když se nevyrábí, není co vyvážet,“ říká Kovanda: „Vývoz kvůli odstávkám výroby v tuzemském průmyslu a kvůli uzavření firem klesl meziměsíčně o bezmála dvacet procent, meziročně dokonce o skoro čtyřicet procent. Dovoz si meziměsíčně i meziročně pohoršil také, ale citelně méně, totiž o bezmála třináct, resp. 27 %. Hlubší propad vývozu než dovozu se zásadně podepsal na zmíněném hlubokém schodku zahraničního obchodu, který je nejvýraznější minimálně od roku 2005.“
Odstávky se neprojevily jen na výsledcích výroby, ale i ve mzdách zaměstnanců. „Jestliže ještě minulý týden zveřejněná čísla o průměrných mzdách vyznívala pro průmysl relativně pozitivně, dubnové výsledky jsou už diametrálně jiné. Průměrná mzda v největším tuzemském odvětví totiž v posledním měsíci poklesla o 5,6 %, navíc se ve firmách zrychlilo i tempo propouštění,“ dokládá ekonom Petr Dufek z ČSOB.
Fakt, že v dubnu meziročně klesly tržby z průmyslové činnosti o 35,5 procenta, podle ekonoma Štěpána Křečka narušuje finanční stabilitu firem: „Rovněž negativní je strmý pokles hodnoty nových zakázek o 42 procenta. Český průmysl kvůli výpadkům v zakázkách nebude moci naplno využívat své kapacity, což povede k obrovským ztrátám.“
Budou příští měsíce lepší?
„Řada podniků se snaží navázat na předchozí fungování, ale ne vždy to bude možné,“ říká ekonom Komerční banky Michal Brožka. Domnívá se, že na meziměsíční bázi bychom v květnu měli vidět zlepšení. „Hlavní brzdou je omezená zahraniční poptávka,“ připomíná a dodává, že za celý letošek banka očekává pokles průmyslu o 14 % a jeho návrat na předpandemickou úroveň v roce 2022.
Ekonom Lukáš Kovanda odhaduje, že za celý letošní rok průmysl ztratí zhruba dvacet procent. „Problematický je a bude i opětovný rozběh výroby v květnu o červnu a následné zajišťování odbytu v podmínkách silně ochromené domácí i zahraničních ekonomik,“ říká.
Rozsah odstávek byl podle ekonoma Petra Dufka výjimečný a časově omezený, takže další měsíce by mohly být přece jen ve znamení lepších výsledků. „Vývoj poptávky po osobních automobilech však s ohledem na investiční škrty firem i rostoucí obezřetnost spotřebitelů zůstává velmi nejistý,“ dodává jedním dechem.
„Šok do ekonomiky je natolik silný, že Česká národní banka by mohla již tento měsíc přistoupit ke snížení úrokových sazeb na technickou nulu,“ uzavírá ekonom Brožka.
Autor: Lukáš Petřík Zdroj: https://faei.cz/