Martin Roman: Čeští studenti neumějí skoro nic.

Vyzkoušejte středoškoláka z toho, co si pamatuje ze školy, a budete zděšeni, říká v rozhovoru pro Hrot bývalý šéf ČEZ Martin Roman

Bývalý šéf ČEZ a mocný hráč v českém byznysu Martin Roman se dnes věnuje především svému největšímu koníčku – vzdělávání. I své obchodní aktivity, mezi něž patří především real estate, pojal svérázně, když před dvěma lety začal studovat tento obor na elitní univerzitě v Cambridge. Rozhovor, který poskytl týdeníku Hrot, se tak točí kolem jeho velmi kritického pohledu na stav českého školství.

Jak to vypadá s vaším studiem na Cambridge?

Teď jsem odevzdal závěrečnou práci. Bylo to dvouleté polodistanční studium. Osm týdnů bylo na univerzitě od rána do večera a zbytek jsem měl samostudium. Tam je ale samostudium na univerzitě opravdu studium. Učitelé vám naposílají hromadu čtení, a pak vycházejí z toho, že to všichni opravdu četli. Když jsem před šesti roky začal studovat pedagogiku, na první hodinu nás rozdělili do trojic. Měl jsem v ní jednoho Brita a kolegu z Afriky. A učitelka zadala úkol, abychom diskutovali nějaký názor Lva Vygotského. Jeden z těch kluků se naklonil a říká „já jsem to nečetl“, druhý zvedl ruku a řekl „paní učitelko, on to nečetl, my nedokážeme efektivně pracovat, dejte nám do skupiny někoho jiného“. A protože se tam platí školné, tak se před koncem hodiny dívali všichni na hodinky, aby se náhodou neskončilo dříve, než se mělo.

Studenti byli neuvěřitelně motivovaní, všechno přečetli. Všichni dělali zkoušky na první termín, protože si to platí. Oni dostanou půjčku nejen na školné, ale i na životní náklady, tedy na bydlení, jídlo atd., a splácejí ji pouze v případě, že jejich příjem převýší průměrný příjem v Británii 1,3krát. Pak platí devět procent z rozdílu mezi touto hranicí a skutečným příjmem. Je to milosrdné a spravedlivé a ohromně to zvyšuje motivaci studovat.

V Česku se zrušila povinná státní maturita z matematiky a nyní se dokonce nebude státní maturita známkovat. Co si o tom myslíte jako člověk, který absolvoval nejlepší pedagogickou fakultu na světě?

Je to krok přesně opačným směrem, než jdou vyspělé země. Je prokázáno, že centrálně opravovaná maturita zvyšuje znalosti a dovednosti žáků, což je měřitelné v testech PISA a TIMSS. Snižuje to i míru nezaměstnanosti absolventů. Zemím s centrálně opravovanými maturitami roste rychleji HDP a trh práce je spravedlivější. Zaměstnavatelé mají k dispozici ověřenou informaci. Když ji nemají, hrají větší roli konexe, protekce.

Jak to víme?

Máme na to úžasnou případovou studii, která se jmenuje Německo. V Německu je školství v kompetenci spolkových zemí. Před dvaceti lety téměř žádné země neměly centrální maturitu. Postupně ji zavedly až na jedinou. A vše, co jsem uváděl, vychází právě z německých dat. Je z nich vidět, jak se v čase jednotlivé parametry měnily při zavádění centrálních maturit.

My jdeme nyní zcela opačným směrem. Školní známky z maturit totiž nejsou relevantní. Za výkon, za který na náročné škole dostanete čtyřku, máte jinde jedničku. Takové známkování je zcela netransparentní a univerzity nebudou mít pro přijímání studentů žádné vodítko v podobě prospěchu uchazečů. Dnes, když jdete na práva nebo na medicínu, tak za známky z maturity dostáváte nějakou bonifikaci. Tudíž vzroste tlak na učitele ze strany dětí a rodičů, aby dávali lepší známky, a oni budou v nepříjemné situaci. Sníží to motivaci i studentů. Je to nelogický krok, který poškodí naše střední školství.

Dosud ale státní maturita pokrývala jen část maturitních předmětů a zbytek byla školní zkouška.

Ano, ale cílem by nyní mělo být, aby se státní maturita, kromě nějakých praktických zkoušek, týkala úplně všeho. V Británii mají naprosto transparentní systém. Maturuje se ze třech až čtyřech předmětů. Zkouška je velmi komplexní. V každém předmětu se skládá ze tří dvouhodinových testů, které se píšou v různé dny, což eliminuje to, že někomu není třeba zrovna dobře, takže je to spravedlivější. Pro univerzity je to pak prakticky jediné kritérium při rozhodování, protože je to naprosto transparentní.

Pokud tedy chceme české školství zlepšit, musíme opravovat centrálně úplně všechno. Například sloh se u nás centrálně neopravoval, pak se opravoval a letos se zase centrální opravování zrušilo. Když se centrální známkování zavedlo, vzrostl čtyřikrát počet těch, kteří propadli. Školy evidentně nechávaly projít ty, kteří by projít neměli. Učitelé nadhodnocují výsledky svých studentů až o dva stupně. V Británii se to dá krásně zjistit, protože na podzim v posledním ročníku dávají učitelé studentů tzv. předpokládanou známku a na jejich základě dávají univerzity studentům podmíněnou nabídku na další studium. Když pak složí reálně maturitu, buď prediktivní známku splní a mohou na vybranou univerzitu, nebo nesplní a musí si vybrat univerzitu s nižšími nároky. Například Cambridge chce od maturanta hodnocení A*A*A, UCL chce A*AA, Manchester AAA, Sussex BBA atd.

Není to dáno i tím, že dnes maturitu skládá pomalu devadesát procent populace?

Devadesát procent to asi nebude, ale je to moc. Kdyby mělo maturovat osmdesát procent populace, tak ta maturita musí být směšně jednoduchá. To nedává smysl. Pokud chceme pouštět do něčeho, čemu říkáme maturita, takové množství lidí, tak musí být dvě úrovně maturity. Jedna pro ty, kdo dělají učňovskou zkoušku, což by měla být nějaká základní maturita, a pak by měla být maturita akademická, která by sloužila jako kvalifikace pro studium na univerzitě.

V Británii akademickou maturitu dělá jen čtyřicet procent studentů. Do šestnácti let je tam základní vzdělávání, na konci šestnáctého roku všechny děti píšou takovou malou maturitu ze všech předmětů, a pak se to dělí. Jdou cestou učňáku, průmyslovky, která má tři úrovně, akademickou, obyčejnou a praktickou. A čtyřicet procent jde cestou gymnaziální.

Celý rozhovor s Martinem Romanem najdete v aktuálním čísle týdeníku Hrot, které vychází v pondělí 7. září. Koupíte na stáncích nebo si časopis můžete předplatit ZDE

Zdroj: https://www.tydenikhrot.cz

Autor:

Pavel Páral

Pavel Páral