Covid: Česko je promořené. A to je dobře. Překvapivé info vědce

Profesor Vojtěch Thon, imunolog, v rozhovoru pro Deník N uvedl, že v záplavě špatných a ještě horších zpráv o nemoci covid-19 v Česku existuje i jedna dobrá zpráva. Stále více lidí si na nemoc covid-19 tvoří imunitu tím, že si nemocí sami projdou. Jen za středu bylo covid pozitivních téměř 15 tisíc lidí, přesněji řečeno 14 968. Zdá se ale, že nemoc mohlo prodělat mnohem víc lidí, než se oficiálně uvádí.

Imunolog Vojtěch Thon z Masarykovy univerzity vede velkou studii promořenosti v Česku. Protilátky se našli u 15 procent lidí, kteří se do výzkumu zapojili. „I když vzorek populace zatím není statisticky relevantní, jedná se o podstatný rozdíl v rámci vývoje ve srovnání s předchozími měsíci. Svědčí to také o velké virové náloži v Česku,“ uvedl pan profesor.

Jen za středu v Česku přibylo téměř 15 tisíc nově nakažených lidí, v úterý takřka 12 tisíc a v pondělí přes 8 tisíc. Za tři dny bylo tedy odhaleno asi 35 tisíc nových nositelů viru.

Thon má za to, že nemoc prodělalo mnohem víc lidí, než uvádějí státní statistky a většina lidí neměla žádné příznaky. Pokud je to opravdu tak, pak to znamená, že i smrtnost viru je nižší než jedno procento, které se uvádí.

„Například studie z Kataru zjistila 90,9 % asymptomatických průběhů nebo průběhů s jen minimálními symptomy. K podobným závěrům současně docházejí na univerzitě v Řeznu. Jedná se o nyní publikované práce. Máme tedy také dobré zprávy,“ uvedl profesor.

Podle jeho názoru na jaře stát chyboval, protože ke studii promořenosti využil čínské rychlotesty, které prý odhalí protilátky jen u lidí, u nichž měla nemoc těžší průběh. Tým profesora Thona protilátky zkoumá v odběrech krve.

Člověk, který si už vytvořil buněčnou imunitu, prý může znovu onemocnět, ale v takovém  případě bude mít nemoc covid-19 jen mírný průběh. Čím více lidé nemoc prodělá, tím odolnější pak bude proti viru společnost jako celek. V případě rychlého šíření agresivního viru je však třeba, aby mělo buněčnou imunitu vybudovanou až 60 procent populace.

To, že se nalézáme v období, kdy se daří i virům chřipky může podle pana profesora paradoxně pomoci.

„Mechanismus nespecifické imunitní obrany organismu jak proti virům chřipky, tak proti viru SARS-CoV-2 je obdobný. Když přijde běžná sezonní chřipka, což je typ viru, s nímž jsme byli v minulosti v kontaktu, zareagujeme. Imunitní systém bude vytvářet interferony prvního typu a ty jsou linií obrany i proti koronaviru. Takže chřipková virová infekce vyvolávající imunitní reakci nás může paradoxně i ochránit proti paralelní infekci, protože my vytváříme stejnou nespecifickou antivirovou imunitní odpověď,“ uvedl Thon.

Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz/