Firmy se připravují na insolvence. Počet návrhů na firemní bankrot výrazně roste

Náznaky přicházející ekonomické krize jsou stále hmatatelnější. Podle advokáta Pavla Strnada z AK Polverini Strnad, který se specializuje na insolvenční právo, výrazně přibývají dotazy jak správně postupovat při hrozícím úpadku. Dokládají to i čísla – v září bylo podáno nejvíce návrhů na bankrot obchodních společností za poslední rok.

Počet návrhů na bankrot obchodních společností se v říjnu vyšplhal na tříletá maxima. Oproti září byl vyšší o 16 návrhů, tedy o 17 %, a oproti červenci se zvýšil dokonce na dvojnásobek. Od července 2017, kdy vstoupila v účinnost novela insolvenčního zákona omezující podávání šikanózních insolvenčních návrhů, jde o třetí nejvyšší počet návrhů na firemní bankrot.Letos v říjnu bylo vyhlášeno 37 bankrotů obchodních společností, 580 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 303 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 109 návrhů na bankrot obchodních společností, 608 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 511 návrhů na osobní bankrot. Počet návrhů na bankrot obchodních společností byl nejvyšší od května minulého roku.
Zdroj: Analýzy společnosti CRIF www.informaceofirmach.cz

„Přibývají nám dotazy klientů, jak mají správně postupovat při hrozícím úpadku, kdy a jak mají podat insolvenční návrh a co očekávat v následujícím řízení,“ říká Strnad. Nárůst podobných případů dokládá i analýza společnosti CRIF, podle které bylo v září podáno nejvíce návrhů na bankrot obchodních společností za poslední rok.

Velkou odpovědnost totiž mají statutární orgány. Jejich členové jsou povinni pokusit se hrozící úpadek dostupnými prostředky odvrátit, jinak mohou ručit za všechny dluhy firmy. „Poměrně široká odpovědnost je na statutárních orgánech.

Pokud se statutární orgán dozví o tom, že společnosti hrozí úpadek, je povinen pokusit se ho dostupnými prostředky odvrátit, jinak může ručit za všechny její dluhy. A to celým svým majetkem,“ upozorňuje advokát.

Pokud se ekonomická situace společnosti nezlepší, musí statutární orgán včas podat insolvenční návrh, nebo bude věřitelům odpovídat za škodu. Statutár se této odpovědnosti zprostí pouze v případě, že opoždění návrhu nemohl ovlivnit nebo když nedojde ke snížení uspokojení věřitelů.

„V situaci, kdy firma již platí své závazky s obtížemi a nemá žádné rezervy, nemá nepotřebný či likvidní majetek k prodeji ani reálně neočekává jiný příjem, je nejvyšší čas vše řešit s advokátem, který se specializuje na insolvenční právo. Ten je totiž schopen doporučit moratorium či jinými vhodnými prostředky zajistit, aby firma neskončila v konkursu, ale mohla dále fungovat,“ říká Strnad.

Pokud se prokáže, že statutár dostatečně neusiloval o odvrácení úpadku společnosti, může být povinen vydat i veškerý prospěch získaný ze své smlouvy o výkonu funkce – a to za dva roky zpětně. Při závažnějších porušeních může být dokonce soudem vyloučen z funkcí člena statutárního orgánu ve všech korporacích.

Od začátku příštího roku navíc vstupuje v účinnost novela zákona o obchodních korporacích, která přináší ještě další zpřísnění. Povinnost statutárů vydat výše zmíněný prospěch vznikne i přes snahu člena statutárního orgánu úpadek odvrátit, pokud svým dřívějším jednáním k úpadku přispěl. V případě konkursu pak může být člen statutárního orgánu dokonce povinen uhradit to, na co zpeněžení majetku společnosti nebude stačit.

„Vzhledem k tomu, že nouzový stav potrvá minimálně do 20. listopadu, je pravděpodobné, že současný vysoký počet insolvenčních návrhů se do počtu bankrotů naplno promítne až začátkem příštího roku,“ říká analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková.

Podobný propad v počtu vyhlášených bankrotů obchodních společností společnost CRIF zaznamenala také v průběhu jarního uzavření ekonomiky. Po skončení nouzového stavu přitom počet vyhlášených firemních bankrotů skokově vzrostl. Podobnou situaci můžeme podle Kameníčkové očekávat i nyní.

„Ve vysokém počtu insolvenčních návrhů hraje roli několik faktorů. Jedním z nich je konec mimořádné ochrany dlužníků z konce srpna, který se projevil už v září. Dalším důvodem jsou nová omezení ekonomiky v důsledku zhoršené epidemiologické situace, která mohou být pro některé společnosti zasažené jarním propadem ekonomiky pomyslnou poslední kapkou,“ vysvětluje analytička.

U bankrotů fyzických podnikatelů (FOP) byl říjnový vývoj trochu odlišný. Počet bankrotů se oproti září snížil zhruba o desetinu. Počet návrhů na bankrot FOP se snížil také o desetinu, konkrétně o 65 návrhů.

„Bankroty podnikatelů probíhají nejčastěji formou oddlužení fyzických osob, tedy stejně jako osobní bankroty. Na další vývoj jejich počtu tak bude mít vliv především stav ekonomiky, pomoc státu a konkrétní situace jednotlivých podnikatelů,“ říká Kameníčková s tím, že ukončení mimořádné ochrany dlužníků se v počtu bankrotů podnikatelů dosud výrazně neprojevilo.

Počet návrhů na osobní bankrot i počet osobních bankrotů se v posledních měsících pohybuje stabilně kolem 1 400 měsíčně, což je výrazně méně, než před jarním uzavřením ekonomiky. V dalších měsících se však bude počet návrhů na osobní bankrot pravděpodobně zvyšovat. Při zhoršené ekonomické situaci se totiž zvýší počet lidí, kteří budou muset své předlužení řešit právě žádostí o osobní bankrot.

Autor: Martin Bednář Zdroj: https://faei.cz/