400 Let od vyvraždění České elity

Více než půl roku po bitvě na Bílé hoře, 21. června 1621 bylo popraveno na Staroměstském náměstí 27 českých pánů. Nešlo jen o protestantskou kališnickou šlechtu, ale i rektora Univerzity Karlovy.

Rektorem pražské univerzity byl v roce 1617 zvolen Jan Jesenius, zvaný též Jan Jesenský. Jesenius byl významným lékařem. Než se stal rektorem v Praze, byl rektorem ve Wittenbergu, osobním lékařem Saského kurfiřta a později osobním lékařem i dvou císařů, a to Rudolfa II a jeho bratra Maxmiliána. Pokrokový lékař se do historie medicíny zapsal především první veřejnou pitvou v Praze a vůbec ve střední Evropě.

Jiří Kezelius Bydžovský ho ve své Kronice mladoboleslavské popsal jako člověka, který čtvrtil lidi a nakonec byl sám rozčtvrcen. Kronikář tak shrnul život anatoma Jesenia, který byl na konci svého života popraven mezi sedmadvaceti českými pány, a kromě vyříznutí jazyka a stětí hlavy byl po smrti i rozčtvrcen. Habsurkové jej popravili mimo jiné proto, že jako představitel českých stavů přemlouval uherské stavy, aby podpořily český odboj, který skončil bitvou na Bílé hoře.

O tom že Jesenius byl nejen diplomat, ale především významný lékař, svědčí i to, že je po něm pojmenována lékařská fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě se sídlem v Martině. Jméno Jana Jesenia nalezneme i na budově nově opraveného Národního muzea v Praze, mezi dalšími osobnostmi české historie. Životopis Jana Jesenia se stal i předlohou pro úspěšný československý seriál Svědek umírajícího času, kde Jesenia ztvárnil Petr Čepek.

21/06/2021redakce0Kategorie: Histori

Popravou 27 pánů začala doba temna

Osvícená rudolfínská Praha zažila s Janem Jeseniem rozvoj věd i umění. V Praze pobýval v té době hvězdář Jan Kepler, Tycho de Brahe, či významní umělci, jako byl malíř Arcimboldo. Popravou 27 vůdců stavovského povstání, z nichž byli tří vysocí šlechtici, sedm rytířů a 17 měšťanů, tato osvícená doba definitivně skončila. Z Českého království podrobeného vídeňské katolické habsburské vládě následně odešla i významná část české protestantské inteligence, jako například Jan Amos Komenský a mnoho jiných. Doba temna, jak jí nazval Alois Jirásek, pak s Habsburky trvala až do vzniku masarykovské první republiky.

Je smutné, jak málo si připomínáme svou historii. O to zvláštnější a asi ne náhodná je skutečnost, že těsně před čtyřstým smutným výročím se na Staroměstském náměstí obnovil Mariánský sloup, který nelze nespojovat se rekatolizačním úsilím Habsburků po Bílé hoře. O to smutnější se to vše jeví v kontextu toho, že popravu 27 českých pánů na Staroměstském náměstí připomínají jen bílé kříže zasazené v chodníku, které valná většina kolemjdoucích nemůže zaznamenat.

Zdroj: https://svobodny-svet.cz/