Mají práci, přesto uvázli ve finanční pasti. O zadlužené zaměstnance firmy nestojí

Téměř polovina zaměstnaných Čechů říká, že obtížně vychází se svým příjmem. Dokonce 60 % lidí přiznává, že si nemůže jen tak dovolit zaplacení neočekávaného výdaje ve výši 10 tisíc korun. A pětina lidí se dokonce potýká s velkými finančními problémy. Z průzkumu společnosti LMC a neziskovky Člověk v tísni vyšla neveselá čísla. Zadluženost totiž negativně ovlivňuje vztahy a pozici na trhu práce.

Průzkum se podíval do kapes zaměstnaných lidí ve věku od 18 do 65 let. Na trhu práce je jich v současnosti 4,4 milionu. Z nich 15 procent má nějakou zkušenost s exekucí, inkasní agenturou či vymahačem. Dalších pět procent za poslední rok mělo opakovaně problémy s placením běžných životních nákladů.

„Je to masakr, když si uvědomíme, že jde o legálně zaměstnané lidi. Pak je ještě spousta dalších, kteří pracují v šedé zóně, a z nich bude většina s finančními problémy, protože právě ty je do šedé zóny posílají. Takže problém s dluhy je v české společnosti obrovský,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský z personalistické společnosti LMC, který výsledky průzkumu Aktuálně.cz představil. 

A upozorňuje na další alarmující čísla. Přesně 11 procent lidí mělo alespoň jednou za poslední rok problém s placením nájemného, nákladů na bydlení, splátkou hypotéky, splátkou úvěru, alimentů. Těch se ale zatím velké finanční problémy netýkají, nicméně do budoucna mohou být rizikoví.

„Ale ani mezi těmi zbývajícími 69 procenty lidí, které jsme označili, že jsou bez potíží, to není až tak růžové. Celých 46 procent všech zaměstnaných lidí totiž špatně vychází se svým příjmem, žije od výplaty k výplatě. A pro 60 procent všech zaměstnanců je náročné zaplatit výdaj ve výši 10 700 korun,“ říká Dombrovský. 

To je podle statistiky obvyklý jednorázový výdaj, například na novou pračku nebo na opravu auta. Nakonec tento výdaj podle analytika lidé bez dluhů nějak zaplatí, zvládnou to, ale musí například sáhnout do úspor nebo si půjčit od rodiny. 

Problému nepomáhá ani výrazný nárůst mezd v posledních letech. „V minulosti se podmínky zlepšovaly, díky zvyšování mezd lidé očekávali, že se jim život zlepší. Jenže inflace roste velmi rychle a dnes jim reálně z výdělků už mnoho nezůstává. Růst životních nákladů je dramatický,“ říká Dombrovský.

Doplňuje, že u lidí s exekucemi je zvýšení mezd zcela bezpředmětné. Všechno, co dostanou navíc, se jim strhne a odchází na splátku dluhů. 

Za dluhy se lidé stydí, je to stigma

Z průzkumu také vyplynulo, že spousta lidí o svých finančních problémech nemluví, stydí se za ně. Pokud se je rozhodnou řešit, tak nejčastěji dalším zaměstnáním, legálním nebo i na černo, a odprodejem věcí.

„U pětiny lidí, kteří mají finanční problémy, to nikdo neví, a to i přesto, že žijí ve vícečetných domácnostech. Maximálně to řeknou partnerovi, ale ne rodině, a lidem v práci už vůbec ne. Je to tedy do určité míry tabu. A protože je to tabu, nechtějí žádat o pomoc, což jejich situaci mnohdy komplikuje,“ říká Dombrovský. 

Finanční problémy se do práce hodně propisují. Lidé s dluhy oproti lidem bez dluhů hodnotí více negativně jak odměnu, tak náplň práce, ale i vztahy. „To, že se mi vede špatně, se odrazí v tom, že vnímám špatně vztahy kolem sebe. V průzkumu lidé například častěji uváděli, že se za ně šéf nepostaví nebo že si s kolegy moc nerozumí,“ zmiňuje Dombrovský. 

Připomíná, že pro firmy není ideální, když mají část zaměstnanců demotivovaných. Firmy by podle něj měly jít více lidem s dluhy na ruku a najít pro ně nějaké řešení či nabídnout pomoc. „Když jsme se respondentů ptali, co by nejvíce ocenili, tak zmiňovali právní pomoc, dluhové poradenství a zaměstnanecké půjčky. Ty jsou mezi benefity oblíbené. Lidé věří více své firmě než bance,“ radí zaměstnavatelům Dombrovský.

Řada firem ale problém zatím neřeší. Mnohdy o něm ani neví, právě proto, že o nich zaměstnanci nemluví. Dozví se to až ve chvíli, kdy se dostane zaměstnanec do exekuce. Ty totiž zaměstnavatele hodně zatěžují, jsou administrativně velmi náročné. Ale na trhu práce nejsou volní uchazeči, nezaměstnanost je minimální, tak jim nic jiného nezbývá než přijmout účetní navíc, která se o srážky ze mzdy postará.

„Znám ale i firmy, které odmítají lidi s exekucemi nabírat. Zdůvodňují to právě chatrnou motivací dotyčných lidí a náklady navíc na administrativu. Ale už nezmiňují to, že jim vlastně nevěří, že mají předsudky. Slýchávám od firem, že je nechtějí, protože udělali něco špatně. A že prý nehodlají pak ve firmě řešit nějaké rozkrádání. Nezvládání finanční situace je ve společnosti velké stigma,“ upozorňuje Dombrovský. 

Antisystémová generace je tady

Průzkum také ukázal, že mezi lidmi s finančními problémy nejsou jen „hloupí a nevzdělaní, kteří si půjčují na blbosti“, jak hovoří časté předsudky. 

„Je mezi nimi i řada středoškoláků a vysokoškoláků, kteří řeší například úvěr za někoho jiného. Do skupiny se dostávají i rozvedení lidé, častěji muži než ženy. Ano, většina těchto lidí nějak chybovala, ale důsledek chyby neodpovídá její závažnosti. Důsledky jsou výrazně tvrdší,“ doplňuje Tomáš Dombrovský.

Připomíná, že průzkum odhalil devět procent lidí s exekucemi. To představuje zhruba 400 tisíc zaměstnanců. Podle statistik má však na sobě nyní uvalenou exekuci až 850 tisíc lidí. Tedy více než polovina buď nepracuje, nebo je v šedé zóně.

„Musíme si ale také uvědomit, že pokud máme 850 tisíc lidí, kteří mají na sobě vícečetné exekuce, tak se problém netýká jen jich, ale i těch, kdo s nimi žijí v domácnosti. Rázem mluvíme o celkem dvou milionech lidí. Zásadní dopad to má na děti. Vyrůstá nám tu totiž první generace dětí, které žily v předlužených rodinách, nebyly socializované, neměly na školní pomůcky, nemohly jezdit na školní výlety, a ty nevěří systému, nevěří, že funguje i pro ně. Takže půjde o antisystémové voliče. A tito frustrovaní mladí lidé se nám právě blíží na trh práce. A je jich dost,“ uzavírá Dombrovský. 

Zdroj: Aktuálně.cz Kateřina Hovorková