Je čas přehodnotit těchto 30 let! říká zkušená žena k „době viru“.

ROZHOVOR. Pandemie koronaviru je příležitostí přehodnotit ne naše členství v Evropské unii, ale fungování samotné EU. Exposlankyně ČSSD a bývalá členka Parlamentního shromáždění Rady Evropy Anna Čurdová si pochvaluje, že v čele státu v této mimořádné situaci nestojí opoziční politici, kteří jen okopávají kotníky těm, co nesou odpovědnost. Prozrazuje, že někteří její ruští přátele velmi kritizují prezidenta Putina za to, že posílá letadla s pomocí do Itálie, ale i do USA. Zmiňuje i generála Petra Pavla, který kritizuje naši závislost na pomoci z Číny, a ptá se, proč nevyužije své kontakty a nepřiveze zdravotnický materiál z USA nebo z nějaké základny NATO.

Poměrně příznivý vývoj v Česku během pandemie koronaviru vede k úvahám o uvolnění některých omezení ve společnosti. Jak byste dosavadní kroky Babišovy vlády proti šíření nákazy, které byly opakovaně pod palbou kritiky opozice, a vyhlášení stavu nouze hodnotila?

S epidemií se nebojuje úsměvem, ale naprosto striktní disciplínou. Mimořádné situaci odpovídají mimořádná opatření. Nejsme v mimořádné situaci? Tak o čem je řeč? Dovolte malou odbočku, protože to možná bude trochu kulhat – povodně v roce 1998 jsem prožila ve štábu Nadace Růže, která organizovala dobrovolníky pro Moravu a povodně 2002 pak mezi lidmi ve volebním obvodě Praha-východ, Mělník. V obou oblastech byl vyhlášen výjimečný stav a pokud se dobře pamatuji, nikdo nezpochybňoval kroky, které podnikala vláda a kraje, pomáhala celá země. Málokdo si troufl okopávat kotníky, a pokud ano, rychle zmlknul. A teď kotníky okopává kde kdo a kde komu. Podle některých hlasitých křiklounů, kteří dostávají prostor ve všech možných médiích, je vše špatně. Jen postrádám, co by udělali lépe a jinak. Kdo z těch nejhlasitějších si půjde stoupnout před novináře a vysvětlovat, zdůvodňovat a oznamovat? To není jenom o světle kamer, ale o odpovědnosti těch lidí. Připouštíme si to vůbec a víme, jak bychom obstáli my? Docela bych ráda viděla ty největší křiklouny z různých skupin v první linii. Anebo vlastně ne. Je dobře, že tam nejsou.

Víte, v kolébce demokracie, v USA, byla už uvedena do pohotovosti Národní garda. Staví polní nemocnice, spalovny mrtvol a vypsala výběrové řízení na 100 tisíc černých pytlů na mrtvoly. Na Američany. A pokud Američané, zmatení a vystrašení dosavadní nečinností Trumpovy administrativy, začnou rabovat, aby se o sebe postarali sami, začne do nich Národní garda střílet. I na to musíte být připraven během výjimečného stavu. A stav nouze je jen úsměvné synonymum. Víte, jak voní spálené lidské maso?

Objevují se komentáře, že to je problém jen pro staré lidi a mladé to nemusí vůbec zajímat. Nyní sílí hlasy, že bychom měli nechat epidemii koronaviru proběhnout běžným způsobem, a brzy by si oddechlo celé Česko. Jsou takové přístupy spíš sobecké, nebo naopak čistě racionální?

Copak není jednou z ústředních hodnot Evropy humanita? Část vyspělých zemí západní Evropy zkonstatovala, že jsou jen stádo. Ať jsou. Uvidíme, zda jejich cesta vede do budoucnosti, nebo na hřbitov. Možná Britům zmizí sociální problémy, až své seniory v čele s královnou pohřbí. Možná jejich ekonomika bude zdravější… Ale co příště? Seniory a oslabené budou popravovat, namísto léčby? Jaký příklad evropanství dávají tyto země svým mladým?

I mládí jednou zestárne a jak si vychová svoje děti, tak se k němu budou chovat. Bohužel, dnešní mládež je vizitkou svých rodičů, kteří budovali rozvinutý kapitalismus devadesátých let. Ztrácí úctu ke stáří a k jeho moudrosti a zkušenosti. Možná, že by se někteří mladí měli vrátit k četbě pohádek a brát si z nich poučení pro další život. Zlo a bezcitnost nemá vítězit.

V přírodě nemocnice nejsou. Staří a slabí jsou potravou silných. Snad se od zvířat lišíme… Lišíme se od zvířat?

Lze souhlasit s názorem, že kdyby byly role obrácené a nemoc Covid-19 hůře postihovala mladší ročníky, jejich rodiče a prarodiče by udělali vše pro záchranu svých potomků? Domníváte se, že ona obětavost je u mladší generace jaksi slabší? A pokud ano, co je toho příčinou?

Jak jsem odpověděla výše, jak si je vychováme, tak je máme. Starší generace vyrostla v naprosto odlišných podmínkách a získala jinou životní zkušenost než dnešní mladí. Ale to je normální koloběh života. Vždy bude ale záležet na výchově v rodině, k čemu vedu své děti a jaké hodnoty jim vštěpuji. Pokud selžu a vytvořím sobecká individua, pak se nemůžu divit výsledku.

Víte, ale vztah mladých k seniorům je podmíněn kulturně. Rozhodnutí o konci života seniorů se napříč kulturami výrazně liší.

Přestože jsou američtí senioři dnes pravděpodobně šťastnější a zdravější než kdykoli předtím, stále jsou vystaveni předsudkům a stereotypům. Mladí vnímají v kultuře tvrdé práce kohokoli s vrásčitou kůží nebo šedivými vlasy jako už zbytečného.

Čínská kultura vždy zdůrazňovala úctu vůči starším, senioritě, mistrovství, zkušenosti. Respektování starších je dnes v Číně součástí zákona. Staří rodiče mohou žalovat své dospělé děti za nedostatek emocionální i finanční podpory. Společnosti jsou také povinny poskytnout pracovníkům volno, aby se mohli podívat na své rodiče. Očekává se, že Čína bude mít do roku 2050 636 milionů lidí ve věku nad 50 let.

aponská kultura si také váží starých lidí. Ocenění starších je zakořeněno v rodinách a jejich dětech, díky čemuž je Japonsko pro seniory jedním z nejpříjemnějších míst na světě. Mnoho japonských rodin má několik generací žijících pod jednou střechou. Toto uspořádání je považováno za jeden z mnoha důvodů, proč senioři v Japonsku žijí déle než kterákoli jiná populace. Ve skutečnosti je v Japonsku více starších občanů než mladých lidí, protože podle zprávy o stárnutí populace tvoří více lidí ve věku nad 65 let než kterákoli jiná skupina. V japonské kultuře se ale syn zbaví již obtížného starého otce tak, že ho odnese ve svém náručí na vrchol hory Fudži, a tam ho ponechá bez jídla, aby zemřel. Stařec tomuto kroku rozumí. Ví, že je břemeno a přežít musí rodina.

Čukčové na Sibiři také praktikují dobrovolnou smrt, ve které starý člověk požaduje, aby zemřel rukou blízkého příbuzného, když už není v dobrém zdravotním stavu. Také mnoho domorodých Američanů v USA a původních obyvatel Skandinávie postupuje podle podobných praktik, kdy se senioři dobrovolně rozhodují ukončit život – pokud se ocitli v nemožné situaci – tím, že se vydávají na samostatnou plavbu na moře.

Židovskou i křesťanskou povinností je se o své staré postarat. Byli to oni, od nichž jsme přijali život i výchovu.

Obyvatelé Prahy i nyní vyjíždějí na své chaty a lidé z menších obcí se bojí, že s sebou přivlečou i nákazu. Může současná situace prohloubit příkop mezi Prahou a zbytkem republiky, kdy se venkov obrací proti Pražanům coby univerzálnímu viníkovi současného stavu věcí? Lze ale chtít, aby lidé seděli jen doma a nevycházeli, i když je stav nouze?

Kdo podle Vás pohořel v boji s koronavirem? Lidé by měli respektovat nařízení vlády, neboť jsou logická. Jde o jejich zdraví a život a měli by to chápat. Pokud nerespektují, měla by následovat adekvátní sankce. Pokud si chceš ohrožovat svůj život, tak si ho, prosím, klidně ohrožuj, ale neohrožuj můj. Sociální kontakt je ohrožením všech členů rodin, ohrožením kolegů v nařízené práci, ohrožením nutných kontaktů při nákupu potravin a tak dále… Ptáte li se na radu, pro vaše i moje zdraví mám doporučení indické policie. Ta rozhání v současné době shromažďující se Indy gumovými hadicemi. Mlátí je jimi po zádech tak dlouho, než se rozprchnou.

Říkejme čínská chřipka místo Covid-19, vyzval po vzoru Donalda Trumpa poslanec Miroslav Kalousek. Jak máme nemoci v Česku říkat? Je správné ji klást za vinu Číně?

Není vůbec jisté, zda chřipka má svůj zdroj v Číně. Krátká odpověď zní – pacient „nula“ nebyl nalezen. Není pravda, že do Itálie dovezli virus dva čínští turisté v Římě. To by ohnisko nákazy bylo v Římě… Italští virologové hledají zdroj v Lombardii a dospěli prozatím na začátek podzimu 2019. Čína přiznala prvního doposud známého nakaženého 17. listopadu. Ale až u prosincových mrtvých bylo jasné, že jde o nový, dosud neznámý virus. Studie čínských vědců zveřejněná v lékařském časopise Lancet tvrdila, že první osobě, u které byla diagnostikován Covid-19 , byl 1. prosince 2019 starší muž s Alzheimerem. Až 31. prosince loňského roku čínské úřady upozornily Světovou zdravotnickou organizaci na propuknutí nemoci nového kmene viru. Analýza jeho genomu naznačuje, že se dva viry mohly kombinovat. Původně věřili, že se virus mohl vyvinout v netopýrech a později v luskounech, jde ale o rekombinaci. Jak vznikla, se neví. Možná náhodně v přírodě, možná na tržišti ve Wu-chanu, možná v čínské restauraci v Itálii, možná ve vojenských laboratořích Číny či USA, které si virus SARS patentovali daleko dříve, než o něm kdo věděl… Možná byl laboratorní variantou při nalézání antivirotik a utekl náhodou nebo chybou při dekontaminaci, možná záměrně. Nikdo přesně neví nic. A tak se vymýšlejí scénáře a někdo jiný je vydává za realitu.

Vědci třebas dospěli k závěru, že vypuknutí epidemie nového kmene Ebola v západní Africe v letech 2014 až 2016 začalo jen jednou osobou – dvouletým chlapcem z Guineje – který mohl být nakažen hraním v dutém stromě s kolonií netopýrů. Ohnisko trvalo více než dva roky a bylo zjištěno v deseti zemích. Virus byl ale poprvé objeven v roce 1976…

V čínské provincii Ju-nan zemřel 25. března místní obyvatel v autobusu na cestě do práce, byl mu diagnostikován hantavirus. Hantavirus, který byl objeven v roce 1976 v Jižní Koreji a doteď se na člověka nepřenášel. Takže možná koronavirus není první ani jediný a čeká nás desetiletí zoonotických viróz a hemoragických horeček.

Když v Česku vypukla začátkem března obrovská sháňka po ochranných zdravotních pomůckách, dostalo se nám významné pomoci z Číny. Závislost Česka na masívních dodávkách ochranných zdravotních pomůcek z Číny však generál Petr Pavel označil za ohrožení naší bezpečnosti. Na druhou stranu prezident České lékařské komory Milan Kubek prohlásil, že nemáme kádrovat ruku, která nás vytahuje z vody, když se topíme. Zato podle senátora Pavla Fischera hraničí klanění se čínským rouškám koupeným za české miliardy od našich politiků až s vlastizradou. Kam bychom se měli obracet o pomoc, když ne do Číny? Lze se senátorem souhlasit, že v čase ohrožení zdraví lidí se nechutně hraje o mocenský vliv v naší zemi?

Při vší úctě ke všem jmenovaným, to už napomádovaný generál a senátor, který chtěl být prezidentem, nemají, jak na sebe upozornit? Nějak jsem si nevšimla, že by se někdo klaněl letadlu na letišti.

Když má tedy generál Pavel takové styky a kontakty jinde, proč nepřiveze zdravotnický materiál třeba z USA nebo z nějaké základny NATO, kde byl tak dobře zašit? Anebo si s panem senátorem mohou otevřít dílnu, získat certifikaci a začít vyrábět roušky, ventilátory, obleky a co je potřeba, dobrovolnosti se meze nekladou. Možná by bylo lepší místo kádrovacích prohlášení mlčet.

No a co se týká těch mocenských her, tak v tuhle chvíli fakt nevím, kdo se je snaží rozehrávat. Sociální sítě jsou plné odborníků, epidemiologů, ekonomů, lékařských kapacit a Ferdů mravenců – kritiků všeho druhu, že čtenář neznalý politické scény si může myslet, že Češi jsou úplně bez smyslů, že vládu nechávají řídit zemi v krizi. Když všichni všechno vědí nejlíp… Na mocenské hrátky bude čas den poté, až budou sečteni uzdravení, mrtví pohřbeni a škody zaplaceny. Pak ať pan senátor hodnotí a vyskakuje jako čert z krabičky, Zatím jsem si nevšimla, že by něco opravdu zásadního pro voliče udělal. Tedy kromě bububu kvůli Rusku a Číně. Chudák Trump, asi teď také dostane vynadáno, že poděkoval za letadlo s pomocí z Ruska.

Na vámi zmíněnou pomoc Ruska navážu. Hraje nyní podobnou hru jako Čína v Evropě právě i Ruská federace, jejíž letouny vozí do těžce zkoušení Itálie humanitární pomoc s moderními diagnostickými přístroji a dezinfekčními prostředky a jejíž lékaři přiletěli do Itálie pomáhat? Jde o snahu narušit teď citlivou soudržnost Evropské unie, či čistou pomoc? Máme v rámci EU přehodnotit vztah k Rusku, třeba i k sankcím, které stále trvají?

Někteří moji ruští přátele velmi kritizují Putina za to, že posílá letadla s pomocí nejen do Itálie, ale nyní i do USA. Nevidí v tom nic pozitivního. Naopak. I oni předpokládají, že se tady hraje hra o to, co bude, až to skončí. A ani nečekají nějakou pozitivní odezvu ze strany Západu. Právě naopak.

Nejsem věštec, abych koukla do křišťálové koule a řekla, že to je čistá pomoc, anebo naopak, že to jsou jen a jen politické zájmy. Jenže, kde je dnes na starém kontinentě nějaká armáda, která má k dispozici vojenské epidemiology, kteří jsou schopni likvidovat ohniska nákazy, kdo má prostředky a znalosti jak naložit s epidemií? Za půlstoletí zaručeného míru evropské armády zdegenerovaly. 15 362 – to byl v neděli počet mrtvých v Itálii. A 124 632 pozitivních. Mají být mrtvých stovky tisíc či miliony? Mohou…

To, že vztah k Rusku bude muset být dříve, nebo později přehodnocen, o tom si už dlouho cvrlikají vrabci na všech možných světových střechách. Jen na domácím dvorku si hrajeme na agenty a vlastizrádce. Že se obcházejí sankce, je už také dlouho známé, že Moskva patří k nejbezpečnějším městům na světe také a ve výčtu bych mohla pokračovat. Naši „demokraté“ si ale dále staví Potěmkinovy vesnice nenávisti. Až se z toho jednou probudí, zjistí, že svět je někde úplně, ale úplně jinde.

Česko dostane z rozpočtu Evropské unie více než miliardu eur (přes 25,5 miliardy korun) na pomoc v boji s následky koronaviru. Máme za to být vděční? Mělo by se na to víc upozorňovat stejně jako na podíl NATO při doručení dodávek, kdy jsme prostřednictvím systému SALIS mohli využít strategický transportní letoun Antonov An-124 Ruslan?

Jsou to peníze, určené pro Česko, ale na jiné věci. Dostáváme sice víc, než do rozpočtu Evropské unie dáváme, ale evropská byrokracie nic nedaruje. Přiděluje a určuje podmínky. Takže tentokrát je to přemístění peněz z jedné kapsy do druhé. Oslavné ódy podle mě nejsou v tuto chvíli namístě. Je dost jiných starostí a práce.

V době, kdy se Evropa zmítá v epidemii koronaviru, přišel návrh usnesení Evropského parlamentu, jež vyzývá Evropskou komisi, aby vyhlásila 27. květen „Evropským dnem optimismu“, jehož hlavním účelem by měla být propagace optimismu jakožto prostředku, který napomáhá vytvářet příznivější společenské klima, zdravější životní podmínky a celkovou prosperitu a pohodu. Zachrání optimismus Evropskou unii? Mohla pandemie koronaviru její budoucnost nebo její dosavadní fungování ohrozit?

To opravdu nemají nic jiného a smysluplnějšího na práci než nám nařídit být povinně optimistickými? Je tohle normální? Evropská unie a její byrokracie by měla být tváří v tvář smrti realistická, ne optimistická. Pomůže mi EU, když ztratím práci a nebudu mít, jak živit rodinu? V některých momentech je těžké být optimista.

Co si myslíte o hlasech, že současná pandemie představuje pozitivní efekt na lidskou společnost? I když každý si to vysvětluje jinak. Někdo v tom vidí příležitost ke vzpamatování se přírody a klimatu, jiný zase v tom, že se ustoupí od nápadu typu „Zeleného údělu“ v podání EU, další očekává zamezení migrace do Evropy i za cenu ochrany jejích hranic vojenskou silou z obav před dalším zavlečením nákazy. Jaké hlavní dopady koronaviru očekáváte vy?

Doufám, že budeme moudřejší a poučenější. Víc si budeme vážit života a budeme pokornější k přírodě, k lidem, ke zvířatům. Budeme slušní… ale jak se tak okolo sebe dívám a vidím tu štvanici a nenávist, tak je to asi pěkná utopie.

Realisticky: je to příležitost přehodnotit, zda nevýhody globalizace nepřevažují nad výhodami.

Omezit dopravu zboží pouze na opravdu nutnou. Oprášit pojem soběstačnost nejen u základních potravin, ale u veškeré „strategické“ výroby. Kdybychom to vztáhli k dnešnímu nedostatku, tak roušky, respirátory a masky, tlakové protichemické obleky, filtroventilační systémy a částicové filtry i pro celé budovy, lékařská zařízení na vyšetření, jako jsou CT a zařízení na podporu života, off road sanitky s vysokou kvalitou vybavení, hasičské vozy s rosícími systémy na dezinfekci, mobilní zdroje proudu – generátory motory, čerpadla, hadice všeho druhu, ale i jen přenosné zahradnické kontejnery na postřik… Zásoby vratných a sterilizovatelných polyetylénových nádob na dezinfekci, dávkovače dezinfekce, mobilní odmořovací sprchy a rosicí body. Jednorázové papírové kapesníky, operační roušky a pleny. Igelitové rukavice na jedno použití, jako jsou u benzínových pump.

Je třeba se zamyslet nad koncepcí státních zakázek, upravit zákon a poslat k čertu evropské zákazy na ochranu volného trhu, přikazující nepomáhat a nepreferovat vlastní výrobce. Musíme preferovat vlastní vědu, vlastní výzkum a vlastní výrobce. Jinak čeští občané nebudou mít práci, nebudou mít obživu a půjdou vládě zapálit sídlo. Trh bez přívlastků neexistuje. Akvizice Jaroslava Tvrdíka v Číně ukazuje, že vztahy neurčují peníze, ale vztahy. Co vytvořila EU za tři měsíce? Tuny roušek a respirátorů? Stovky kyslíkových systémů pro podporu života? Ne, jen kecy.

Stát musí rozšířit pravomoci Státní banky, nebo musí vytvořit Státní investiční a komerční banku. A musí ignorovat přání EU a neoliberálních kapitalistů nevměšovat se do ekonomiky. Český stát musí být spoluinvestorem, bankéřem a záručním pojistitelem poctivých a nadějných českých podniků. Musí být ochrannou rukou nad českým průmyslem i nad českým zemědělstvím.

Mluvíte o ignorování přání Evropské unie. Je načase přehodnotit naše členství v EU?

Je to příležitost přehodnotit ne naše členství v Evropské unii, ale fungování samotné EU. Zda starosti o 56 pohlaví a Ódu na radost nezatemňuje některým euronadšencům mozek. Zda nemá být EU jen EHS či pouze společenstvím uhlí a oceli. Je třeba se zamyslet nad rolí NATO, jestliže není schopno eliminovat tureckou agresi vůči Řecku a zneužití migrantů nejen jako vydíracího argumentu, ale i jako živého štítu v přesvědčení, že nebudeme střílet do neozbrojeného davu dávkami. Hranice musíme uhájit. Nelze připustit miliony ekonomických migrujících, nemluvě o jejich kulturních a náboženských zvycích.

Je třeba se zamyslet nad koncepcí potřeby gastarbeiterů a Schengenského prostoru, který se ukazuje jako překážka zvládání jakýchkoliv krizí. Musíme přehodnotit výdaje na obranu – ale ne nesmyslné výdaje za předražené americké bitevní vrtulníky či předražené obrněné transportéry, ale výdaje za džípy a nákladní vozy nejlépe českého původu, za nové mobilní ubikace, ženijní vybavení, noktovizory a termovizní detekci, drony, vysílačky a autonomní buňkové spojové systémy, malé radary a nástražné systémy na ochranu hranic. Českých hranic. Našich hranic.

Je třeba přehodnotit minimálně 30 let naší nejnovější minulosti a zamyslet se, jaký ekonomický systém chceme. Zda kapitalismus volného trhu i za cenu, že neseženeme masky, anebo systém jiný, racionálnější a spravedlivější.

Zdroj: Parlamentní listy https://www.parlamentnilisty.cz/