Covid porazíme jinak! Převratné návrhy od profesora J. Berana. Dostal je i Babiš

Prostředky, jako jsou testy, lůžka a péče, které jsou s pokračující epidemií covidu-19 čím dál vzácnější, se plýtvá. Vyplývá to z návodu, který sepsal epidemiolog, profesor Jiří Beran a který mají ParlamentníListy.cz k dispozici. Tento text epidemiolog poskytl jak premiérovi, tak ministerstvu zdravotnictví. Místo na celou populaci by opatření měla cílit na starší 65 let, protože ti tvoří 93 % všech mrtvých s covidem. Do lockdownu mají zamířit hlavně domovy důchodců, kde se má otestovat i personál. I trasovači mají začít lovit seniory a starší by se jako první měli dozvědět, zda jsou nemocní nebo ne. A profesor Beran také prozradil, jaký lék mají senioři dostat…

Jak končící ministr zdravotnictví Prymula deklaroval, cílem opatření zavedených v průběhu října je snížit reprodukční číslo R skrze plošná opatření na omezení sociálních kontaktů a mobility. Tento postup se ovšem neshoduje s tím, co doporučuje profesor epidemiologie Jiří Beran ve své strategii, kterou mají PL k dispozici. Na úvod konstatuje: „Epidemický proces jakékoliv infekce má tři články. Zdroj infekce, cesty přenosu a vnímavou populaci. Pokud mají být obecně protiepidemická opatření efektivní, musí postihnout všechny tři články epidemického procesu.“ Dodává, že právě za tímto účelem jsou prováděny PCR testy, které identifikují zdroj onemocnění, aby byl izolován, k přerušení cest se zase používají 3R, tedy roušky, rozestupy a mytí rukou (k tomu Beran dodává, že čtvrtým R je rozum), aby dávka pro vnímavé osoby byla co nejmenší.

„A ochraňují se vnímavé osoby, které by proděláním onemocnění mohly mít vážné zdravotní komplikace nebo by dokonce mohly zemřít,“ dodává profesor. Zdůrazňuje, že právě identifikace této vnímavé skupiny je nejdůležitějším východiskem pro nastavení správných, účelných a přiměřených protiepidemických opatření.

A právě zde tkví kámen úrazu. Jak Beran vysvětluje, vnímavé skupiny existují při každé infekci. Jedna proděláním infekce získá jen imunitu, druhá je naopak zdravotně postižena. Omyl Prymulovy strategie je prý v tom, že skupina vnímavých je špatně určena. „V národní strategii České republiky v boji proti covid-19 se pořád a mylně zabýváme celou populací a považujeme ji jako vnímavou a ohroženou, ačkoliv ohroženou skupinou jsou podle statistických dat osoby starší 65 let, které až v 93 % přispívají nejen do statistik úmrtí, ale i do statistik hospitalizací,“ píše profesor.

Dodává: „V určité fázi epidemie se jasně nedefinovala vnímavá, a zároveň ohrožená skupina obyvatel, a tak se na uplatňování protiepidemických opatření v celé vnímavé, ale z větší části neohrožené populaci bohužel vybíjejí všechny síly a prostředky diagnostiky, prevence, trasování a léčby a ty pak chybí u ohrožené skupiny obyvatel.“

Nabízí i svůj pohled, podložený statistikou, kdo do této vnímavé skupiny patří. Jde jednak o institucionalizované osoby starší 65 let, jinými slovy ty, kdo žijí buď v domově důchodců, nebo v LDN. Jejich přibližný počet je 100 tisíc v celé české populaci, tvoří pouhé jedno procento. Z infikovaných pak 3,4 %. Ale na smrtnosti viru se podílí významným podílem 24 %. „Jejich riziko úmrtí je více než 300krát vyšší než u nakaženého člověka ve věku 0–54 let,“ uvádí profesor.

Dále jsou zde osoby starší 65 let, které žijí v komunitě, tedy důchodci, kteří nejsou obyvateli ústavů. Ti tvoří necelých 17 % populace. Ve statistice infikovaných mají menší podíl, 12,6 %, tvoří jednu osminu. Ale tvoří 68 % všech zemřelých. „Jejich riziko úmrtí je 200krát vyšší než u nakaženého člověka ve věku 0–54 let,“ uvádí profesor Beran.

Skupina tvořená desetiletým rozmezím mezi věky 55–65 let tvoří 8 % populace, z infikovaných do ní spadá 11,5 %, ale z počtu zemřelých pouhých 6 %. Zbylí lidé ve věku do 54 let jsou téměř totožně zastoupeni jak v populaci, tak v počtu nakažených, v obojím případě tvoří o něco více než 73 %. Ale pouhá 2 procenta zemřelých jsou z této kategorie.

Beran shrnuje velice jednoduše, co z této statistiky vyplývá: „Senioři v domovech důchodců tvoří jedno procento populace a zároveň 24 % všech zemřelých. Je jich dnes kolem 100 000 a k nim cca 45 000 zaměstnanců. Jejich lockdown sníží dramaticky počet úmrtí, ale neoploští křivku ani reprodukční číslo. O tom je epidemiologie – o práci s vnímavou, ale zároveň ohroženou skupinou.“ Dodává, že tento stav mohou změnit pouze cílená protiepidemická opatření.

Beran také navrhuje, jaké by měly být nové priority s ohledem na to, že testovací kapacity jsou na hranici, trasovací kapacity jsou za ní a kapacita lůžkové péče se blíží polovině. Předně je dle něho třeba se zaměřit na občany starší 65 let bez ohledu na to, kde žijí, zda v domově důchodců nebo ve svém. U těchto osob je třeba zrychlit a zefektivnit testování, trasování a hospitalizaci.

Dále Beran uvádí, že nové a rychlé antigenní testy se nemají použít plošně, ale právě mezi populací seniorů a u těch, kdo se o ně starají. „Je nutné ochránit především osoby starší 65 let, kterých bylo doposud infikováno cca 36 000 za 7 měsíců a mezi kterými je cca 93 % všech zemřelých,“ říká přímo.

Další opatření, která Beran navrhuje, se věnují právě institucionalizovaným seniorům. Poukazuje na to, že díky tomu, kde se nacházejí, je u nich jednoduché trasovat i testovat. Hospitalizaci těchto potenciálních pacientů by se prý dalo zabránit tím, že část péče začne probíhat už v instituci. Dle Berana je nutné provést testování antigenním testem, které je možné provést vlastními silami a vyhodnotit jej v instituci, v jeden den u všech zaměstnanců a klientů nebo nemocných seniorů. Testování by se mělo opakovat co týden u zaměstnanců. „V případě pozitivity zaměstnance testovat i klienty či nemocné osoby, kteří byli se zaměstnancem v kontaktu a v případě jejich pozitivity je izolovat,“ doporučuje epidemiolog.

Maximum péče o covidové nemocné je dle epidemiologa nutné zajistit v instituci. „Je nutné provést krátké zaškolení v každé instituci, kde se taková péče neprovádí, pro možnost aplikace infuzí pro hydrataci, vitamínovou podporu a přísun energie,“ říká. A doporučuje lék Isoprosine k prevenci a iniciální léčbě.

I pro ty, kdo nežijí v domovech důchodců, má Beran doporučená opatření. Testy starších 65 let by měly být vyhodnocovány přednostně, jak PCR, tak antigenní. „Nebudou stát ve frontách před odběrovými stany, aby prochladli a aby byli někým infikováni. Test musí být proveden optimálně 5. den po rizikovém kontaktu a při vzniku příznaků ihned. Bylo by vhodné umožnit testování na požádání jednou za měsíc i mimo první dvě uvedené indikace,“ radí profesor a dodává, že v současnosti čekání na provedení stěru trvá často déle než 5 dní od rizikového kontaktu nebo více než 3 dny od začátku příznaků. Výsledky by pak testovaní měli získat do 24 hodin.

Co se týče trasování, i to by se mělo zaměřit na skupinu starších 65 let. „Měli by být přednostně trasováni v systému chytré karantény, protože se scházejí hlavně se svými vrstevníky, a tak trasování prioritně odhalí další kontakty v rizikové skupině. Až budou vytrasovány osoby starší 65 let, pak je možné trasovat další věkové kategorie s hlavním dotazem na jejich kontakty v posledních 3 dnech s osobami staršími 65 let,“ říká s tím, že trasování mladých může mít skluz.

„Dnes se běžně trasují mateřské školky a jiné instituce a v domovech důchodců čekají i týden na provedení odběru PCR testu, a to i v případě výskytu patognomických příznaků,“ zdůrazňuje Beran, proč je potřeba tento krok učinit.

Pozitivně testovaní PCR testy by měli také být kontaktováni telefonicky, a to ve třetí, sedmý a desátý den od zjištění pozitivity. Sedmý den je totiž dle Berana zlomový a telefonátem by se zjistilo, zda se příznaky nehorší a není nutná hospitalizace. „Je nutné připravit pro telefonistu jednoduchý dotazník s kontrolou příznaků a varovných signálů a jejich změn. Výsledek dotazníku bude zapsán do chytré karantény,“ upozorňuje profesor.

Starší 65 let by měli také být přednostně hospitalizováni, pokud budou potřebovat. Měli by trvale nosit roušky nebo respirátory v budovách i mimo ně a měli by mít možnost je na nějakém výdejním místě zdarma získat. A pokud budou mít zájem, tak by jim měl být podán lék Isoprosine. „Tato skupina osob v komunitě je doposud nejvíce hospitalizovaná a nejvíce umírá a třeba jí pomoci ve všech směrech,“ shrnuje opět epidemiolog.

Jestli budou jím navrhovaná opatření fungovat se dá prý zjistit snadno. „Velmi jednoduše se dají zjistit počty nově hospitalizovaných osob starších 65 let a jejich denní průměr po dobu 14 (30) dní před zahájením opatření a za 14 (30) dní po zahájení opatření,“ poukazuje Beran.

Na závěr Beran uvádí poznatky o léku Isoprinosine, který doporučuje pro léčení pacientů a prevenci:

• Isoprinosine snižuje dramaticky počty úmrtí, pokud se aplikuje v domovech důchodců klientům ihned po zjištění PCR pozitivity.

• Isoprinosine snižuje smrtnost seniorů v domově důchodců ve věku 75–84 let z 18 % na 8 %.

• Isoprinosine vysoce zvyšuje šanci seniora, který jej začne užívat ihned po PCR pozitivitě, že přežije 3–7x (!) v porovnání se seniorem, který jej neužívá.

• Jeho preventivní podání 2x 1 tbl. aplikované klientům, kteří nejsou PCR pozitivní, zamezuje šíření epidemie v domově důchodců.

„V současné chvíli je podání Isoprinosine jediný efektivní nástroj jak snížit počty hospitalizací a úmrtí v domovech důchodců a měl by být součástí současné protiepidemické strategie. Je vhodné využít tento lék i pro seniory mimo domovy důchodců ve věku nad 65 let a po zjištění PCR pozitivity.

Určitě je vhodné, aby jej v preventivním režimu (2x 1 tbl. po dobu 10 dní) užívali i zdravotničtí pracovníci v první linii, pokud si to budou přát,“ říká profesor epidemiologie Jiří Beran.

Zdroj:https://bit.ly/35NkCDF