„Svatováclavské dukáty prodané do Švýcarska? Loupež za bílého dne,“ říká David Slezák

Zlato za posledních padesát let udělalo 10,96 procenta ročně. Výprodej českého zlata v devadesátých letech připravil český stát o miliardy, říká v rozhovoru David Slezák z BH Securities. Význam amerických voleb na cenu zlata by osobně nepřeceňoval. Jeho predikcí je troyská unce za 2300 dolarů.

David Slezák působí na komoditních trzích již od roku 1994. Zaměřuje se především na drahé kovy, jako je zlato. Foto: Archív

V letošním roce se zlato ukazuje jako jednoho z aktiv, které se zhodnocuje v podstatě nejvíce. Mohli bychom se nejprve zaměřit na Československo?
Když republika v roce 1918 vznikla, tak neměla vůbec žádné zlato. A veškeré zlato, které se podařilo nashromáždit, vzniklo lidovými sbírkami. Nakonec se nám podařilo shromáždit zhruba 120 tun zlata, něco nám ukradli Němci, nějaké zlato bylo v Anglii a něco zase v Americe. Nakonec se nám ho v roce 1982 podařilo dostat zpátky do republiky, takže před rozdělením jsme měli 120 tun, které se rozdělily v poměru 39 procent pro Slováky, a zbytek jsme si nechali.David Slezák již od roku 1994 působí na komoditních trzích. Zaměřuje se především na drahé kovy, jako je zlato. Pro BH Securities pracuje od roku 2014 a aktuálně působí na pozici Head of Gold Sales Department.

Slováci tedy dostali zhruba třetinu a my jsme si nechali dvě třetiny. Co se s tím zlatem dělo dál?
Problém je v tom, že v druhé polovině 90. let mezi bankéři panoval názor, že v tehdejším neinflačním světě, přestalo zlato plnit roli pojistky a že už není uchovatelem hodnoty. Poslední půlrok nás ale přesvědčil, že je to úplně jinak.

Inflace se dnes pohybuje někde na úrovni tří a půl procenta, takže zlato stále roli ochranitele hodnoty peněz má. Mezi mnohými bankéři, když jsme se zlata zbavovali, panoval názor, že česká veřejnost není úplně zralá, aby všechny transakce pochopila. Říkám, že prodat 15 tun mincí, kde byly i Svatováclavské dukáty, do Švýcarska a nenabídnout odkup vlastním občanům, byla z mého pohledu loupež za bílého dne, která náš stát připravila o několik miliard.

Historie sice nějaké ty kaňky má, ale jak to vypadá s naší rezervou ve zlatě teď?
Naše rezerva je stále mizivá. Není to vlastně ani o tom, kolik zlatá která země má zlata, protože každá země má jinou ekonomiku, každá je jinak lidnatá, ale podstatné je, kolik procent z devizových rezerv zlato tvoří.
Jednoduchým selským rozumem lze pochopit, že jestliže veškerou ekonomiku Evropy táhne Německo, které má podle posledních údajů Světové rady pro zlato, jež shromažďuje veškeré informace centrálních bank, 76,6 procenta svých devizových rezerv ve zlatě, tak asi tamní bankéři vědí, proč to dělají.

Německo si za sebou totiž táhne břímě Výmarské republiky, kdy byla velká hyperinflace. Jeden den šel člověk na trh s nůší bankovek, aby si koupil chleba, druhý den už s trakařem a třetí den si za trojskou unci kupoval v Berlíně činžovní domy. Česká republika má pouhopouhá 0,3 procenta. V několika etapách v devadesátých letech jsme totiž téměř vše prodali, nebo vyměnili za německé dluhopisy.

Byla to tehdy dobrá výměna?
Nechci pouštět do spekulací, protože o kapitálové trhy se až tak úplně nezajímám, ale je otázkou, jestli ty německé dluhopisy, nebo jakékoliv dluhopisy, vydělaly totéž, co zlato. Zlato za posledních padesát let udělalo 10,96 procenta ročně. A na tom je zajímavé, že je jedno, jestli to měříte v korunách, v dolarech či v britských librách. Vždycky to osciluje plus mínus kolem deseti procent.

Co se se zlatem dělo v průběhu amerických voleb? Jak by se cena zlata mohla dál vyvíjet?
Význam amerických voleb na cenu zlata bych nepřeceňoval, protože celosvětovou poptávku po zlatě ovlivňují hlavně tři země. USA se na ní podílí sedmi procenty, což je opravdu velmi málo, podstatnější je Čína s 26 procenty a Indie s 22 procenty. Pokud se něco stane v Číně a v Indii, pak to může zásadně ovlivnit cenu zlata.

Koronavirus právě tam způsobil hromadný propad poptávky po zlatě, co se týká výroby šperků. A šperkařství je letos v padesátiprocentním propadu. Lidé zkrátka řeší něco jiného než šperky. Jiná situace je ale u investičního zlata. Ve druhém a třetím letošním kvartále je tam meziroční nárůst 49 procent.

Americká ekonomika na zlato opravdu nemá takový vliv?
Králem je totiž americká centrální banka neboli Fed. Co si budeme povídat, je jedno, jestli by americkým prezidentem byl Trump, nebo Biden. Ani jeden nebude rozhodovat o tom, jaké budou úrokové sazby. V okamžiku, kdy Fed nechá úrokové sazby na nule a začne znovu kvantitativně uvolňovat peníze, tak si myslím, že přijde zásadní kolaps dolaru. Prostě nejde donekonečna tisknout ty papírky.

Prezident Biden chystá obří stimulační balík na podporu ekonomiky, který možná neprojde přes republikánský Senát. To by něco s cenou zlata udělat mohlo?
Je otázkou, jestli se mu podaří těch 3,4 bilionu dolarů prosadit. Vzhledem k současnému rozložení sil v senátu je reálnější, že prosadí dva biliony. A pokud jsou úrokové míry tam, kde jsou, tak se dá očekávat, že se lidi ke zlatu budou přiklánět, čím dál tím více.

Dokončení článku zde:https://faei.cz/svatovaclavske-dukaty-prodane-do-svycarska-loupez-za-bileho-dne-rika-david-slezak/