Život kratší o pět let. Proč v některých regionech Češi umírají dříve?
V některých okresech České republiky se lidé dožívají nižšího věku, a to až o několik let. Mají rovněž podprůměrnou kvalitu života nebo vyšší úmrtnost než v jiných oblastech. Vědci nyní budou zjišťovat, proč existují regionální nerovnosti ve zdraví. Jde o dlouhodobý problém, který navíc prohloubila pandemie covidu-19.
Nerovnosti ve zdraví chápou vědci jako nespravedlivé rozdíly, které vyplývají z mnoha nerovností různé povahy v sociální, ekonomické nebo environmentální oblasti.
„Současná společnost prochází obdobím poměrně zásadních změn ekonomických, společenských, kulturních i demografických trendů. Ty proměňují životní styl a trávení volného času, ale také strukturu zaměstnanosti, reprodukčního chování či podíly věkových skupin obyvatel, ale působí také na kvalitu zdraví,“ uvedla Dana Hübelová z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelu, která se na výzkumném projektu podílí společně s kolegy z Masarykovy univerzity.
Nerovnost ve zdraví
V ideálních podmínkách by měl mít každý stejnou příležitost dosáhnout plného zdravotního potenciálu. Z výsledků dosud provedených analýz z let 2018 a 2019 ovšem vyplývá, že v České republice územní nerovnosti ve zdraví existují. Patrné jsou v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, ale také v periferních okresech Jihomoravského, Olomouckého kraje nebo Jihočeského kraje.
„Právě v okresech těchto krajů se nejčastěji vyskytuje například nadprůměrná míra nezaměstnanosti a nadprůměrný podíl osob pobírajících různé formy sociální podpory, vysoké zastoupení osob s nižším dosaženým vzděláním či podprůměrné zdroje zdravotní péče,“ uvedla Hübelová.
„Tyto skutečnosti se projevují mimo jiné v nižší hodnotě naděje dožití při narození, konkrétně je to až o pět let u mužů a o 4,3 roku u žen,“ dodala Hübelová. Současně okresy Děčín, Most, Chomutov, Teplice, Karviná, Bruntál a Ostrava-město vykazují negativní hodnoty úmrtnosti. Nejde jen o celkovou míru úmrtnosti, ale také o úmrtnost na jednotlivá onemocnění, jako jsou nemoci oběhové soustavy, zhoubné novotvary i nemoci trávicí soustavy a další.
V těchto okresech se také častěji objevuje nižší spokojenost se životem, či vyšší podíl osob se zdravotními problémy.
Projekt za miliony
Vědecký projekt, který financuje Technologická agentura ČR, vyjde na více než 3,2 milionu korun. Vědci vybrali přes stovku indikátorů, které rozdělili na osm oblastí. Jsou mezi nimi například zaměstnanost, vzdělání, demografická a sídelní struktura, kriminalita nebo vybrané faktory životního stylu.
Výsledky výzkumu budou dostupné veřejnosti. Díky tomu poslouží k vyrovnání rozdílů mezi regiony a mohou i vylepšit zdravotní statistiky u české populace.
Znečištěné ovzduší zabíjí
Mezi významné vlivy, které působí na zdraví lidí a které budou vědci rovněž posuzovat, patří znečištěné ovzduší. Z údajů Evropské agentury pro životní prostředí vyplývá, že každý rok kvůli němu předčasně zemřou tisíce obyvatel České republiky.
Čeští vědci rovněž mezi 133 městskými policisty z několika vybraných měst letos zjišťovali, jaký má vliv znečištěné ovzduší na kvalitu spermií. Podle uznávaného českého molekulárního epidemiologa a genetika Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd byli strážníci pro výzkum vybráni proto, že jde o „venkovní“ profesi.
Výsledky ukázaly, znečištěné životní prostředí jednoznačně přispívá k narušení DNA ve spermiích. Nejhůře přitom dopadly spermie strážníků z Ostravy, které patří mezi nejvíce znečištěné regiony v celé Evropě. „Naštěstí ale ani u Ostravy nejde o takové poškození, že by to snižovalo jejich schopnost oplodnění,“ uvedl Šrám.
Autor: Petr Starý
Zdroj: https://faei.cz/