Evropa na hraně blackoutu. hrozily hodiny bez proudu.

Evropská přenosová soustava se jen těsně vyhnula největšímu výpadku elektřiny od roku 2006

Operátoři nejen český elektráren a dispečinků přenosových soustav prošli předminulý pátek náročnou směnou. Možná vůbec nejnáročnější v dosavadní kariéře. „V pátek 8. 1. 2021 ve 14.05 hodin došlo k poklesu frekvence ve vnější rozvodné síti na 49,75 Hertzů,“ popsal Jaroslav Bobák, vedoucí odboru řízení provozu zlínské teplárny, která spadá do skupiny Sev.en.

Laikům technický údaj o frekvenci v soustavě na první dobrou nejspíš nic neřekne, ale energetiky dokáže dost vyděsit. Za normálních okolností se frekvence v drátech má pohybovat těsně kolem 50 hertzů a vychýlení o 0,25 Hertzů už představuje mimořádně rizikovou situaci, která hrozí přerůst v masivní blackout.

V případě Temelína i Dukovan to znamenalo, že automatické regulační systémy tomu přizpůsobily chod turbogenerátorů a přešly na takzvaný režim regulace otáček. Zároveň posádky blokových dozoren přešly do zvláštního stavu, který znamená přibližně třicet úkonů a kroků podle zvláštního předpisu pro tuto situaci,“ popsal dění v českých jaderných elektrárnách Petr Šuleř, vedoucí útvaru jaderné komunikace v ČEZ. 

V podobné pohotovosti přitom byli operátoři napříč Evropou. Zhruba za hodinu se jim podařilo stav sítí zase srovnat a většina veřejnosti nakonec nic nezaznamenala. Přesto panuje shoda, že šlo o nejkritičtější situaci za posledních 14 let a nechybělo moc, aby se Evropa ocitla na několik hodin bez elektřiny.

Co pokles frekvence způsobilo? O dění a možných příčinách si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Hrot, které vyšlo v pondělí 18. ledna.