Konec luxování ve Švédsku

Máme za sebou první třetinu února a zatímco jih Evropy se probouzí do jara, na severu mrzne až praští a padá sníh. Česká republika je, ostatně jako skoro pořád, uprostřed dění, a právě nad ní se potkává teplý vzduch z jihu a studený ze severu. Takže je tu tak nějak nejzákeřněji, což dokazuje led na silnicích a auta rozházená po škarpách. V tomto počasí to mají silničáři složitější než jindy, navíc dle Grety už by měli mít radlice sundané a na řadu by mělo brzy přijít kropení přehřátých ulic. Jenže letošní bezchřipková zima ukazuje, že to s tím oteplováním a suchem nebude zas tak horké.

  Švédové v honbě za bezuhlíkovou budoucností odstavili jadernou elektrárnu. Údajně z důvodu nezájmu svých občanů o elektrickou energii a její výrazný přebytek a vysokou režii dané elektrárny. Přišlo pár dnů mrazů a cena energie se rychle znásobila, v některých oblastech až 6x proti té původní z doby, kdy atomová elektrárna běžela. Navíc ani skokové navýšení za úhradu dodané energie nestačilo a v době, kdy napadl sníh a mráz sevřel severskou zemi, tato komodita prostě došla. Situace je natolik vážná, že švédská vláda musí energii nakupovat z Německa a Polska, navíc vyráběnou klasickým způsobem z fosilních paliv.

  I přes Gréty hysterii tvořenou záměrně, což se nedávno díky pochybení autistické Švédky prokázalo, když nechtěně odhalila podstrčené noty, dle kterých jede svou ideologii čisté planety, se odborníci domnívají, že přichází tzv. Malá doba ledová. V průběhu tohoto a příštího desetiletí by se mělo začít ochlazovat a tuhé zimy a nevýrazná léta by mohla na pár let zchladit část planety. Jde o normální cyklus, který je zaznamenám v historii Země a není to nic zvláštního a dramatického. Podobné snižování průměrných teplot a pozdější oteplení patří k přírodním jevům od nepaměti, jen naši ekostrašáci jej ignorují.

  Pokles teplot může v budoucnosti přinést v zimě podstatně více sněhu, nárůst ledovcového pokrytí a samozřejmě pro část planety zvýšenou energetickou náročnost. Přestože je všeobecně známé, že solární panely jsou nejúčinnější v teplotách kolem 0°C, a za slunného počasí zároveň, pod sněhem samozřejmě nic neprodukují. Takže pokud by se opravdu vrátily výraznější zimy doplněné sněhem, stanou se na část roku solární elektrárny neúčinné. Paradoxně v době, kdy jsou nejvíce třeba. Větrné elektrárny jsou zase velmi náchylné k nefunkčnosti způsobené námrazou. Jistě už jste zaznamenali jejich rozmrazování pomocí postřiku z vrtulníků. Takže i ty mohou mít v době, kdy by se vrátila drsnější zima, poměrně dost problémů.

  Otázkou tedy zůstává, kde chce Západní Evropa brát elektrickou energii pro své po ní tolik toužící hospodářství. Švédská vláda vyzývá občany k omezení používání výkonných spotřebičů, například vysavačů. Navíc v řadě domácností se topí elektrickými přímotopy. Například ve Francii jde o běžný způsob vytápění, a dokonce i na Azurovém pobřeží, kde je zima mírná, Vás přitápění stojí v zimě neskutečné peníze. Příčinou je i laxnost při stavbě domů a v poměru k našim budovám slabé stěny. Nulová tepelná izolace společně s vysokými náklady za vytápění způsobují, že je v bytech relativně chladno. Absence kamen a krbů je vcelku očekávaná, ostatně diktatura ekologů s podobným způsobem ohřevu vzduchu v obytných prostorách do budoucnosti nepočítá.

  Zatím jsme se záměrně zmiňovali o topení a vysavačích. Je tu však další problém. Evropa trpí nedostatkem elektrické energie v době, kdy se připravuje mohutná elektrifikace dopravy. Shrňme si to. Některé země odstavily elektrárny na jaderná paliva a připravuje likvidaci těch na fosilní. Mantra čisté energie dodávané ze solárních panelů, jejichž výroba probíhající většinou v Číně za naprosto neekologických podmínek budí v očích odborníků děs, a z obřích kompozitových vrtulí, jejichž pozdější likvidace absolutně není dořešena, dostává trhliny. Přidejme problematiku mohutného nárůstu spotřeby zaviněné povinným rozšiřováním počtu elektromobilů a podstatné snížení kapacity jakýchkoliv baterií při nízkých teplotách, a máme tu velmi zásadní problém pro budoucí generace.

  Každý spotřebovaný kilowatt elektrické energie bude vyvažován zlatem a se smutkem budeme vzpomínat na kteroukoliv jadernou či uhelnou elektrárnu schopnou dodávat elektřinu. Zároveň si budeme vážit každého benzínového či dieselového auta, které budeme udržovat v provozu. U domů budou dost možná bublat malé benzínové elektrocentrály a svět se bude divit lehkosti, s jakou se zbavil ve jménu pochybné ideologie funkčního modelu výroby energie a bezproblémové autodopravy. Švédský nedostatek elektřiny je první vlaštovkou. Pokud ani tato ,,nesrovnalost“ nikomu neotevře oči, pak je zjevné, že nejde o čistotu ovzduší, ale o další ukázku toho, že tu jde o záměrnou devastaci Evropy.

Jindřich Kulhavý Zdroj: https://www.inadhled.cz/