Elity kážou vodu a pijí víno. Nedivím se lidem, že je to rozzuřuje

ROZHOVOR Stát se tak rozrostl a zároveň zevnitř vyžral, že přestává plnit základní funkce, zato plní desítky a stovky funkcí, kde by měl naopak nechat občany a spolky atd., ať svobodně žijí a pracují.

Tak zhodnotil předseda Trikolóry Václav Klaus současné chování vlády a státní správy proti pandemii. Vytýká jí, že vsadila vše na represi a nabádá ke změně strategie, protože ta současná zjevně nefunguje.


V minulém týdnu jste se zúčastnil připomínky úmrtí Aloise Rašína, pak jste mu věnoval i svůj aktuální blog. Co bychom si měli z jeho odkazu dnes připomínat nejvíce?

Odhodlání a odvahu, to nám nyní nejvíce chybí. Stát za svým přesvědčením a svými hodnotami. Rašín se staral o státní finance po devastující světové válce, při pandemii „španělské“ chřipky, která celosvětově zahubila mnoho milionů lidí. Při hyperinflaci v okolních státech. Jeho politika vyrovnaného rozpočtu, úspor a silné koruny mu přinesla mnoho nepřátel, ale zajistila měnovou stabilitu na mnoho desítek let a vynikající pověst české koruny.

V blogu jste také zmínil, že minulost je naším kompasem pro budoucnost. „Bez vůle k hájení samostatnosti a suverenity republiky,“ napsal jste. Co je podle vás dnes největší výzvou pro samostatnost a suverenitu?

Pokud se budeme dívat optikou covidu — tak třeba naše postavení z hlediska nákupu vakcíny (jsme jen bezvýznamnou gubernií) a rezignace na vývoj či licenční výrobu či alespoň vlastní nákupní politiku a vlastní hodnocení vakcín, které jsou na světě k dispozici.

Ale v jádru najdeme zničenou svrchovanost všude. 60 % našich zákonů jsou evropské směrnice přijímané povinně. Evropské „zelené“ hospodářství a plán (Green Deal) je devastující pro náš průmysl a naše bohatství — přesto se bez řečí podrobujeme, zavíráme fabriky a provozy (např. Vřesová). Ministr Blatný mluví o uzávěrách a za jeho zády je vlajka Evropské unie. Vlastní svrchovanost máme opravdu již jen zhruba ze 40 %.

Také jste zmínil, že stále „čekáme na pokyn z Vídně“, respektive z Bruselu. Myslíte, že by Rašín vnímal EU jako habsburskou monarchii, proti které bojoval? A vidíte vy osobně z dnešního pohledu nějaké paralely?

Alois Rašín byl vlastenec, který byl souzen v nespravedlivém procesu s tzv. Omladinou, pak dostal za snahu o samostatný stát trest smrti na začátku světové války (ten byl posléze zmírněn na doživotní trest). Jeho syn Ladislav, poslanec Československého parlamentu za národní demokracii, patřil k největším kritikům Beneše a jeho kapitulace v roce 1938. Jako takový byl již v roce 1939 zatčen gestapem a zemřel v nacistickém vězení.

Troufám si tedy tvrdit, že oba tito muži by snahu o to, aby o životě Čechů, Moravanů a Slezanů si v tomto našem prostoru rozhodovali oni sami jako svrchovaný národ — hájili s naprostou urputností.

Když jsme u té historie, tak v týdnu jsme si připomněli výročí 25. února 1948. Spatřujete nějakou podobnost mezi tím, co se stalo tehdy a co zažíváme dnes?

Ano. Únor byl důsledkem devastace hodnot, likvidací tradičních pravicových stran (Agrárníci, Národní demokracie) a dominantního socialistického uvažování médií a elit v situaci poválečného rozvratu. Že k tomu byla potřeba ještě agresivní a schopná organizovaná síla — KSČ — je jasné. Ale Únor byl jen razítko na již zásadní přeměně společnosti.

Nyní čelíme podobně agresivní nové levici. Neútočící již tolik na bohatství a výrobní prostředky (i když u Pirátských plánů na přeměřování velikosti bytů a jejich užívání nejsme zas tak daleko), útočí tu genderově a rasově (58 pohlaví; „vina“ bílých obyvatel), tu internacionálně (migrace; EU a jiné globální útvary), tu digitálně (v tom je nejdále Čína), tu ekologicky.

Výsledek je ale tentýž — růst velikosti státu a představy, že má vše obstarat a řídit, hledání viníků a odpadlíků. Snaha o kádrování a cenzurování. Naše média až na drobné výjimky (ty byly v roce 1947 také) již kokrhají podobným stylem. Řada názorů se nesmí/nemá veřejně říkat, většinoví občané se stahují z veřejného života často ze strachu.

Vzhledem k tomu, co se dneska odehrává, jsem od jedné komentátorky četl názor, že z ČR se stal „padlý stát“, který nezvládá plnit své funkce. Máte ze současné vlády také ten dojem?

Tento dojem bohužel alespoň z prostředí poslanecké sněmovny mám. Stát se tak rozrostl a zároveň zevnitř vyžral, že přestává plnit základní funkce, zato plní desítky a stovky funkcí, kde by měl naopak nechat občany a spolky atd., ať svobodně žijí a pracují.

Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš v aktuálním úvodníku napsal, že jediné, co vláda zvládá, je vyhrožování, zavírání a vymýšlení zákazů. Jinak už není schopna ani přesunout vakcínu z bodu A do bodu B. Máte také ten dojem, že vláda vsadila všechno na represi?

Za poslední rok máme schválené dva schodkové rozpočty v celkové ztrátě 1 000 miliard, třikrát větší celkové ztráty, 20 000 mrtvých, nejdéle zavřené školy v Evropě a desetitisíce lidí v obrovských ekonomických problémech. Statisíce lidí přežívají jen na jakýchsi dočasných vládních podporách.

Po takovémto roce jsme tedy dle vlády „na prahu zdravotnické katastrofy“.

Namísto přiznání faktu, že strategie vlády nebyla úspěšná — je zde snaha stále pokračovat po stejné cestě. Cestě lockdownů a pasivity. Trikolóra má dlouhodobě jiný názor.

Jakou cestu byste tedy volili vy? Na co by se měla vláda místo represe spíše zaměřit?

Trikolóra představila podrobný plán COVID.

V krátkosti: Krizi musíme jako společnost čelit aktivitou, výrobou, zvyšováním počtu zdravotnického personálu a pomůcek, vlastní výrobou (licenční) či alespoň vlastním nákupem vakcíny. Navýšením trasování a testování (na pracovištích či jinde). Aktivním úsilím pro hledání nejúčinnějších léků a léčebných metod a jejich standardizaci.

Poučit se ze selhání společnosti při ochraně nejohroženějších (domovy seniorů), ne pasivně čekat jako společnost zavřená doma.

Nechat základní ochranu na samotných lidech a firmách, kteří určitě nebudou dělat horší opatření než vláda.

Jako národ jsme přežili mnoho krizí a přežijeme i pandemii. Mnohem důležitější ale bude, jak bude vypadat život po ní. Stát musí chránit aktivní činorodé lidi, kteří vytvářejí z ničeho „něco“ a nechat je pracovat a žít. Druhou možnost jakéhosi všemocného státu odmítáme. V této krizi stát ukázal, že nedokáže společnost řídit ani chránit.

Konkrétně: Během všech nouzových stavů, postrádám jakoukoliv zmínku o možnosti navýšit kapacitu nemocnic. Například výrazným zvýšením platu zdravotním sestrám, aby nemusely do Rakouska a Německa, nebo do jiného zaměstnání. V konečném důsledku bychom nemuseli zavírat školy, obchody a stát by to vyšlo levněji.

Vládní politika se v posledních dnech se zhoršující se pandemií propadla do vzájemného osočování, novinářské zprávy z jejích posledních jednáních hovoří o křiku, urážkách a stoupající hysterii. Pozorujete jako poslanec něco podobného, že vláda přestává situaci emocionálně zvládat?

Ano, nervózní je celá společnost — sněmovnu nevyjímaje. Lidé pak často říkají věci, které byly donedávna tabu.

Ale já se lidem nedivím, koukat se na „elity“, kteří kážou vodu a sami pijí víno — lidi spolehlivě a právem rozzuřuje.

Myslíte si, že jmenovitě premiér Babiš zvládá tlak, kterému v poslední době čelí?

Nevím, nejsem v jeho blízkosti, jestli se chová jinak ke kolegům a podobně. Jeho mediální vystoupení mi připadají stejná jako vždycky. Promyšlená a cílící na svou voličskou skupinu.

V pátek se do sněmovny vrátil pandemický zákon ze Senátu, Trikolóra už poprvé hlasovala proti. Co vám na něm vadí?

Je to jen jiný název pro Nouzový stav. Nepotřebujeme další krizovou legislativu ušitou během nočního jednání vlády s ODS a Piráty. Je to razítko těchto dvou stran pro Babišovu covidovou politiku, hrozící milionovými pokutami firmám i lidem.

V politice se stalo oblíbeným sportem po neúspěšném hlasování psát ústavní stížnost a předložit věc ústavnímu soudu. Plánuje Trikolóra u pandemického zákona (který koneckonců dost významně omezuje občanská práva) něco podobného?

Ne. Zákon byl přijat ústavní většinou ANO+ODS+Piráti. Takže je potřeba jinak volit.

Uvádí pan Václav Klaus ml. pro parlamentnilisty.cz