Nový „covid“ fenomén! Na JIP v Šumperku končí senioři, po pokusu o sebevraždu

Přestože se nenakazili koronavirem, skončili kvůli němu na jednotce intenzivní péče (JIP). Řeč je o seniorech, kteří se kvůli dlouhodobě špatné epidemické situaci a izolaci pokusili o sebevraždu. Od podzimu jich v nemocnici v Šumperku skončilo hned několik. Do příchodu pandemie se s tímto problémem lékaři nemocnice prakticky nesetkávali.
Zatím posledním je případ sedmašedesátileté seniorky ze Šumperska. Svůj život se rozhodla ukončit předávkováním léků, které dlouhodobě užívala. Svůj úmysl naštěstí zatelefonovala dceři, která k seniorce zavolala záchranku.

„Záchranná služba ji přivezla na centrální příjem naší nemocnice, kde proběhla detoxikace. S ohledem na krátkou dobu uplynutí od požití léků a rychlý výplach žaludku se seniorku podařilo zachránit,“ popsal primář Oddělení anestezie, resuscitace a intenzivní péče (ARIP) Nemocnice Šumperk Marián Olejník, v jehož péči seniorka skončila.

Důvod, proč si žena rozhodla vzít život, byla dlouhodobá sociální izolace.

„Do příchodu pandemie byla zvyklá na denní návštěvy rodiny. Ať už svého syna, dcery nebo vnoučat. Z důvodu koronaviru a strachu, aby svoji maminku nebo babičku nenakazili, ji děti i vnoučata navštěvovat přestali a byli s ní v kontaktu pouze telefonicky. To ale seniorce nestačilo. Najednou ji život přestal bavit a neviděla v tom smysl,“ vysvětlil důvody pokusu o sebevraždu primář Olejník.

Návrat do života
Když se zdravotní stav seniorky zlepšil, domluvil se primář na dalším postupu s její rodinou.

„S dcerou seniorky jsme se nakonec domluvili, že si navzdory současné situaci vezme maminku k sobě domů a budou dál bydlet společně. To pacientku značně potěšilo a viditelně zvýšilo její chuť do života,“ popsal primář šťastný konec příběhu.

Jedná se však o typický případ, se kterým se lékaři šumperské nemocnice setkali od podzimu už několikrát.

„Naštěstí se nám těch několik intoxikovaných seniorů vždy podařilo vrátit domů k běžnému životu. Pokaždé důkladně celou situaci probíráme s rodinou, aby chápala, že motivací je narušení a protrhání sociálních vazeb,“ dodal lékař.

Dopady? Stigma do konce života
Přestože všechny případy měly dosud dobrý konec, do příchodu pandemie se s nimi zdravotníci prakticky nepotkávali.

„Obecně jsem bohužel svědkem toho, že pandemie bude mít, krom zdravotních následků, enormní dopad i v dalších oblastech, jako je nabourané vzdělávání dětí, narušování sociálních kontaktů ve společnosti, vzestup psychických a psychiatrických potíží ve společnosti a podobně. Jsem svědkem stoupající agresivity ve společnosti, zejména té verbální. Osobně je mi nejvíce líto, že si současná generace našich dětí a mladistvých ponese dopad této šílené doby do konce života jako stigma,“ dodal primář.

Zvýšenou poptávku po svých službách zaznamenaly již při první vlně epidemie na začátku loňského roku linky důvěry. Řada z nich registrovala nárůst volání právě od seniorů, osamělých lidí a těch s duševními onemocněními. Vyplývá to z analýzy, kterou loni v červnu zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví.

„Významným rysem byly dopady kumulované stresové zátěže na zranitelné skupiny obyvatel, opětovný návrat psychických poruch a vyostření konfliktů v mezilidských vztazích. Specifickým zátěžovým faktorem byla sociální izolace a narušení dostupnosti zdravotních a sociálních služeb,“ stojí ve výzkumné zprávě.

Oddělení ARIP šumperské nemocnice má aktuálně k dispozici šest intenzivních lůžek. Drtivá většina současných pacientů je starších 65 let. Na podzim 2020 se personál staral až o dvanáct pacientů. Na oddělení ARIP končí lidé v nejtěžších stavech, kdy jim selhávají orgány, jsou napojeni na umělou plicní ventilaci a vyžadují prakticky nepřetržitou péči. V případě zhoršení situace je šumperská nemocnice počet lůžek v řádech dnů navýšit.
Zdroj: https://moravskoslezsky.denik.cz