Výlet na Rešovské vodopády

Vydal jsem se na Rešovské vodopády ne jako většina turistů z Rešova, ale z Horního Města. Důvod je prostý, z Rešova je cesta sice kratší, ale musíte zdolat dost prudký kopec. Kdežto z Horního města vede lesní cesta mírně z kopce okolo říčky Huntavy a jde o zhruba tří kilometrovou příjemnou procházku.

Z Horního Města sjedu dolů a na parkovišti Chaty na Mlýně si nechám auto a vyrážím k vodopádům posilněn třetinkou Radegastu.

Cesta vede zalesněným údolím a provází mě šum říčky Huntavy a zpěv ptáků, zpozoroval jsem i holuba hřivnáče. Místy je znát, že zde probíhala těžba dřeva, ale cesta tím nijak neutrpěla.

Říčka Huntava, která má prameniště ve Stříbrných Horách a její hlavní přítok ve Skalském rašeliništi zaručuje stálý průtok vody i v časech kdy je více sucho. Mezi Stříbrnými Horami a Rýmařovem probíhá rozvodí Baltského a Černého moře. Huntava teče do Moravy a Černého moře, kdežto Rýmařovská Moravice do Odry a Baltského moře.

Po dvou kilometrech příjemné chůze přecházím Karlův most ( opravdu) a dostávám se k neopravené lávce přes Huntavu. Před rokem zde silné deště vytvořili lokální povodeň a z malého potoka se stala rozvodněná říčka, která zanechala spoustu škod. Mimo jiné smetla i starý dřevěný most, který bůh ví proč již nebyl obnoven. Turisté si z rozbitého starého mostu vytvořili provizorní lávky Dnes to vypadá zhruba takto.

Pokračuji dále a přicházím k Čertově stěně ( Soví skále) Na levé straně se zvedá několik skalních bloků a nejvyšší má téměř 35 metrů. Pod ní je zarostlý starý hrob z nápisy. Váže se k němu pověst o poslovi, který i s koněm skočil z této skály, když ho pronásledovali jeho nepřátelé. Naproti Soví skále stál kdysi tajemný Rešovský hrad .

Hned za Soví skálou je soutok Huntavy a Tvrdkovského potoka.

Zde jsou ještě patrné škody po povodni, které odplavili cestu a zbyly jen kameny. Fotka je pořízena před rokem hned po povodni.

Za Soví skálou začíná asi půl kilometru dlouhá soutěska, kde se Huntava valí přes kameny a tvoří zajímavé peřeje a tůně. Je na co se dívat a hlavně fotit

Cestou mezi kameny a spadenými stromy se blížím k prvnímu vodopádu

První a pro mě hezčí vodopád

Po dřevěných lávkách se dostávám nad druhý vodopád. Zde je malá zajímavost, které si nevšimnete, když o ní nevíte – kamená hlava

Přejdu po lávce k hlavnímu vodopádu a z protějšího odpočívadla udělám pár fotek. Tato část Rešovských vodopádů je nejznámější, hlavně pro návštěvníky kteří sem přijdou od Rešova. Často si myslí, že to je vše a otáčejí se zpět. Přicházejí tak o krásnou podívanou na celou soutěsku.

Vodopády jsou krásné i v zimně

Vodopády ještě před povodní, lávky jsou dnes již postavené jinak, jsou strmější. Ještě dříve se chodilo po lávce přes vodopád na druhou stranu Huntavy.

Zpět se vracím jinudy, lesními cestami mezi skalami a po pěšinách vytvořenými lesní zvěří. Mezi různými skalními útvary se mi podařilo objevit malou raritu – kamenou ruku. Někteří tam vidí i koňskou hlavu jak ji ruka hladí…

Zpět k autu zanechanému na parkovišti Chaty na Mlýně se dostávám zhruba po třech hodinách a s radostí využívám otevřeného okénka a posezení venku na lavičce pod košatou lípou.

Autor: LaRy