Doporučení hnutí Trikolóra ke zmírnění ekonomických dopadů epidemie

V současné době se naše země ocitla v těžké situaci, způsobené šířením koronaviru v celosvětovém měřítku.

Primární úlohou státu a nás, obyvatel, musí být záchrana lidských životů a ochrana zdraví. Není pro nás nic důležitějšího.

Z našeho pohledu dnes opravdu nemá smysl řešit, kdo a co zanedbal v minulých dnech, co mělo být zorganizováno a dodáno jinak či lépe, hledat politické body nekonstruktivním tlacháním a napadáním vlády a jejích kroků. Na hledání viníků bude dost času poté, až koronavirová krize bude překonána.

Na druhou stranu je ale třeba začít řešit potenciální problémy, které se ještě řešit dají.

Ruku v ruce s šířením koronaviru jdou bohužel i ekonomické problémy a naší snahou musí být je řešit již v době, kdy ještě jsou řešitelné.

Pokud totiž chceme, aby se obyvatelé a firmy chovali zodpovědně, musí být ubezpečeni, že zde bude snaha minimalizovat jejich zdravotní, ale i finanční ztráty.

Obzvláště podnikatelé jsou v nelehké situaci — spousta z nich i v době nedávné bojovala na hranici ekonomického přežití, nyní po uzavření provozoven, radikálním snížení tržeb, a dalších faktorů, spojených s bojem s virem, jsou mnozí před krachem.

Nikdo samozřejmě nemůže dnes predikovat, jak dlouho výjimečný stav může ještě trvat, ale s každým dalším dnem bude přibývat podnikatelů, kteří se ne vlastní vinou dostanou do svízelné situace. Tito podnikatelé bez efektivní pomoci zkrachují, propustí zaměstnance, sami se dostanou do sociální sítě, přestanou utrácet, dojde ke zpomalení ekonomiky a zatížení sociálního systému. Okamžitá efektivní pomoc v takto těžké situaci — ve srovnatelné situaci, kdy se šíří infekce rychlostí blesku, většina z nás přeci nikdy nebyla — nás ve finále vyjde levněji, než pozdní řešení problému.

Ministerstvo financí v pondělí 16. března 2020 oznámilo parametry tzv. Liberačního balíčku, jenž měl údajně zmírnit dopady aktuální situace, vyvolané koronavirem, na podnikatele a fyzické osoby — opožděné podání přiznání k dani z příjmu fyzických a právnických osob do 1. července 2020 krátkodobě trochu pomůže, ale příliš velký pozitivní dopad na podnikatelské prostředí mít nebude, prominutí některých pokut a další „drobnosti“ opravdu nikoho nespasí.

Je dobré, že stát přichází s nápadem na zvýhodněné půjčky pro podnikatele, jejichž splatnost by měla začít běžet až za rok, ovšem toto opatření je pouze pomocným nástrojem — cílem přeci nemůže být zadlužení podnikatelů, které za rok může působit problémy se splácením závazků. Pokud krize bude trvat ještě nějaký čas, půjčka jen prodlouží agonii o několik měsíců. Podnikatelé už dnes mají úvěry, které musí splácet, platí nájmy za objekty, které mají zakázáno využívat, platí karanténu zaměstnancům a spousty dalších nákladů, zatímco na straně příjmů mají nulu…

Proto přicházíme s návrhem ekonomických opatření, která by měla napomoci s řešením problémů podnikatelů a firem.

1. Daňová opatření

Zrušení daně z příjmu fyzických osob placené poplatníky (sdílená daň), a to následovně:

• zrušit povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob podle paragrafu 7, Zákona o daních z příjmu, č. 586/1992 Sb. za rok 2019
• v návaznosti na to zrušit placení případných záloh pro živnostníky za rok 2020

Dopad na státní rozpočet se dá odhadovat ve výši celkového plánovaného příjmu pro rok 2020, tj. cca 6,5 mld. Kč minus 0,89 mld. Kč, které již za leden a únor byly vybrány, tedy 5,61 mld. Kč.

Dopad na ostatní součásti veřejných rozpočtů se dá odhadovat ve výši celkového příjmu pro rok 2020, tj. 8 mld. Kč mínus 1,09 mld. Kč, které již za leden a únor byly vybrány, tedy 6,91 mld. Kč.

Obdobné opatření přijmout i pro rok 2021. Očekávaný dopad na veřejné rozpočty v roce 2021 cca 8 mld. Kč.

• snížit sníženou sazbu DPH z 15 % na 10 % k okamžiku účinnosti novely zákona o DPH č. 235/2004 Sb. nejméně do konce roku 2021. Očekávaný dopad pro rok 2021 20–25 mld. Kč.
• zrušit doplatek daně z příjmu právnických osob již za rok 2019 u společností do ročního obratu 10 mil. Kč
• zrušit zálohy na daň z příjmu právnických osob nejméně pro zdaňovací období roku 2020 u společností do ročního obratu 10 mil. Kč
• zkrátit dobu na vrácení DPH ze současných 30 dnů na 10 dnů s okamžitou platností, nejméně do konce roku 2020 (stát nemá důvod zadržovat peníze podnikatelů, kteří je nezbytně potřebují pro svou činnost, a to obzvláště v době, kdy se jim razantně snížily příjmy).
• zachovat dobu na vrácení DPH v současné délce 30 dnů pro rok 2021 i další roky
• zvýšit možnost daňových odpisů u první skupiny (odpisy na 3 roky), u druhé skupiny (odpisy na 5 let), tím je zkrátíme u obou skupin o jeden rok, a tím zůstane více finančních prostředků podnikatelům.

2. EET

• Zrušit zavedení třetí a čtvrté vlny EET ve zkráceném legislativním řízení.

3. Sociální opatření

• Umožnit pobírání „ošetřovného“ po celou dobu nouzového stavu ve výši 60 % mzdy zaměstnancům, a to i pro OSVČ (platí stát za obě kategorie).
• Karanténa po dobu nouzového stavu platí, příp. již vyplacené částky refunduje, stát zaměstnavatelům, a v případě potřeby i OSVČ.

4. Zdravotní a sociální pojištění

U OSVČ zrušit platby sociálního a zdravotního pojištění na dobu 6 měsíců pro subjekty, které se dostanou do druhotné platební neschopnosti.

5. Emisní povolenky

Zrušit povinnost platby emisních povolenek.

Tím se zastaví případný růst cen energií a toto opatření může vést naopak ke snížení cen pro konečného spotřebitele.

6. Opatření pro automobilový průmysl (hlavní motor naší ekonomiky)

• Zrušení již přijatých opatření Evropskou unií v rámci prosazování elektromobility, které by bezesporu vedlo k vážnému selhání hospodářství České republiky vzhledem k rozsahu automobilového průmyslu.
• Posunutí realizace dalších opatření v oblasti takzvaného „klimatického náboženství“ až šílenství.

7. Měnová politika

• Nepřijmout připravovanou novelu zákona o ČNB, která nadměrně zvyšuje restrikce a zásahy ČNB do finančního sektoru, což povede mimo jiné ke ztížení podmínek pro získání hypoték, apod.
• Doporučujeme další snížení úrokových sazeb do konce března 2020 o 0,25–0,50 bazických bodů na 1,25 až 1,50 % u reposazby.

Zdroje financování mimořádných opatření

• jednorázově snížit provozní náklady jednotlivých kapitol státního rozpočtu v roce 2020 o 10 %.
• úspory plynoucí z úpravy státního rozpočtu, které sníží platby všem neziskovým institucím kromě těch, které vykonávají sociální služby na území České republiky (náklady na činnost neziskovek činily v roce 2019 18 miliard korun)
• emise státních dluhopisů

Vzhledem k mimořádnosti situace je nezbytné zabezpečit restart celých odvětví ekonomiky (cestovní ruch, doprava, služby, pohostinství, atd.), a proto lze počítat s výrazným zvýšením deficitu veřejných rozpočtů, který bezesporu přesáhne 3 % HDP.

Česká republika si může výše uvedené dovolit i z toho důvodu, že dosud patříme k nejméně zadluženým zemím Evropské unie.

V mimořádné době je třeba přijímat i mimořádná opatření.

V Praze dne 17. března 2020

doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc, předseda Odborné komise pro finance hnutí Trikolóra

Ing. Petr Machovský, předseda Odborné komise pro průmysl a obchod hnutí Trikolóra

Uvádí web volimtrikoloru.cz