Češi kvůli koronaviru začínají více šetřit a spořit

Ekonomové varují, že pořádná hospodářská krize ještě nenastala, že to nejhorší nás čeká na podzim. Pro mnohé české domácnosti může být skutečně hodně zle. Většina z nich by nedokázala platit své úvěry a další běžné výdaje, pokud se jim sníží příjmy.

Je to další varovně zdvižený prst. Podle průzkumu BNP Paribas Cardif by při snížení příjmů mělo 63 procent lidí potíže se splácením svých závazků a pokrytím běžných výdajů. Po letních prázdninách se přitom očekává vlna propouštění a výrazný nárůst nezaměstnanosti.

„Podle aktuálního průzkumu, který zpracovala výzkumná agentura G82, by velmi snadno vycházela se sníženými příjmy pouze čtyři procenta Čechů. Spíše snadno by pak vycházelo 30 procent, spíše obtížně 36 procent, velmi obtížně 20 procent respondentů. A zcela nemožné by bylo vyjít se sníženými příjmy pro celých sedm procent Čechů, kteří by pak nezvládli ani hradit základní životní náklady,“ řekl Martin Steiner, obchodní ředitel BNP Paribas Cardif Pojišťovny.

Podle dalších údajů pojišťovny pak téměř dvě třetiny lidí nepokryjí při výpadku pravidelného příjmu své výdaje a závazky déle než tři měsíce. Nejvíce ohrožení jsou mladí, z nichž by zhruba polovina vydržela s financemi maximálně jeden měsíc. V mezinárodním srovnání jsou na tom mladí Češi hůře než Rakušané (16 procent), Maďaři (36 procent) nebo Rumuni (41 procent) ale lépe než Bulhaři (56 procent).

Průzkum na téma osobních financí a koronaviru, který si v červenci nechala udělat Equa bank, vychází optimisticky: Pandemie se podle něj prozatím neprojevila v peněženkách 60 % Čechů. Pokud lidé o své příjmy během pandemie přišli, bylo to především z důvodu dočasného snížení mzdy ze strany zaměstnavatele, nejčastěji až o 20 procent.

Pro srovnání: Další průzkum z poslední doby, tentokrát červnový společnosti Provident, dospěl k závěru, že dobu pandemie se zhoršila finanční situace třetiny Čechů. Nejvíce dopady omezení ekonomiky pocítili lidé bez úspor, finanční situace se zhoršila u 56 % z nich.

„Vyhlášení nouzového stavu ze dne na den přineslo velmi rychlé změny. Mnoho lidí čelilo prudkému, okamžitému, a hlavně nečekanému poklesu příjmů. Tato zkušenost mnoho lidí vedla ke změně přístupu k osobním financím,“ říká Viktor Boczán, generální ředitel společnosti Provident.

Odložené splátky

Celková zadluženost Čechů přitom činí přes dva biliony korun. A meziročně tato částka stále narůstá.  Že jde možná o časovanou finanční bombu, ukazují údaje o odložených splátkách, o něž české domácnosti (a firmy) požádaly po vypuknutí koronavirové pandemie. Až toto moratorium na konci října vyprší, ukáže, kolik lidí má potíže hradit své půjčky.

V druhé půlce července podle ČTK přijaly tuzemské banky 363 tisíc žádostí o odklad splátek, přičemž 323,5 tisíc jich schválily. Podíl neschválených tak klesl pod 11 procent. Ve většině případů šlo o nedostatky v žádosti nebo o to, že žadatel byl v prodlení se svými splátkami déle než 30 dní.

Ze schválených žádostí se 65 procent případů týkalo spotřebitelských úvěrů. Přibližně 26 procent jsou hypotéky a pět procent firemní úvěry. Zbývající čtyři procenta jsou nezařazené úvěry. Průměrný odložený spotřebitelský úvěr se pohybuje lehce nad 250 tisíci korunami. Odložené hypoteční úvěry dosahují v průměru 1,9 milionu.

Finanční polštář

„Odložili jsme splátky všem, kteří o to požádali, což bylo zhruba deset procent klientů s hypotékou nebo spotřebitelským úvěrem. V současné době je již řada těchto úvěrů splácena a další postupně nabíhají. Někteří klienti, kteří původně o odkladu uvažovali, ho nakonec nevyužili, protože u nich nedošlo k razantnímu propadu příjmů. Proto se rozhodli raději své dluhy v co nejkratší době umořit,“ uvádí ředitel retailového bankovnictví Equa bank Ondřej Hák.

Tento trend zachytil i průzkum Providentu: Čtvrtina lidí bez finanční rezervy plánuje výrazně omezit výdaje a také chce co nejrychleji doplatit stávající úvěry. „V souvislosti s první vlnou koronaviru jsme zaznamenali zodpovědný přístup našich klientů a snížení poptávky po úvěrech. I my jsme přistoupili ke zpřísnění podmínek pro získání půjčky,“ říká Viktor Boczán, generální ředitel společnosti Provident.

Strach z toho, že pandemie negativně ovlivní jejich finance do budoucna, má podle průzkumu Equa bank jen 13 % Čechů. Nicméně neponecháváme nic náhodě a raději si začínáme vytvářet finanční polštář. Pod vlivem koronavirové epidemie začala spořit více než třetina Čechů. Zhruba 60 % lidí také omezilo své výdaje, nejčastěji za letošní dovolenou.

Pro strýčka Příhodu

Z průzkumu banky dále vyplynulo, že Češi si finanční rezervy doposud moc nevytvářeli. Třetina Čechů má pro strýčka Příhodu k dispozici jen úspory do deseti tisíc korun. Větší než 50tisícovou rezervu má pak 44 % z nás. Přesto více než dvě třetiny dotazovaných tvrdí, že nenadálé výpadky příjmu by řešili tím, že by sáhli do úspor, pětina by si půjčila v rámci rodiny, pět procent Čechů by si šlo pro úvěr do banky, stejné množství lidí požádalo o pomoc stát.

„Určitě je správné, že si Češi s rozvahou plánují své výdaje a chtějí si vytvářet finanční rezervu. Mít úspory pro nenadálé životní situace alespoň ve výši jedno až dvou měsíčních platů považuji za důležité,“ říká Hák z Equa bank.

Kroky, které nyní Češi chystají, závisí na výši jejich úspor. Podle průzkumu Provident v domácnostech s úsporami vyššími než 150 tisíc plánuje třetina odkládat více peněz stranou a čtvrtina chce naspořené peníze investovat. Zhodnocování peněz se dvakrát častěji plánují věnovat muži než ženy. Rozdíl mezi pohlavími je i ve způsobu řešení případných finančních potíží při druhé vlně pandemie. Ženy by se častěji obrátily s prosbou o pomoc na rodinu, zatímco muži by situaci častěji řešili úvěrem.

Obavy ze ztráty zaměstnání?

Podle Viktora Boczána z Providentu bude v případě druhé vlny situace v mnoha rodinách obtížnější právě proto, že úspory z části nebo zcela využili již na jaře. „Zpomalení ekonomiky a konec vyplácení ošetřovného kvůli zavřeným školám nyní negativně ovlivní zaměstnanost a řada lidí přijde o práci,“ předvídá generální ředitel.

Podle průzkumu Equa bank ale Češi zůstávají optimisty a šest z deseti nemá obavy ze ztráty zaměstnání. Tento postoj nijak koronavirová krize nezměnila, přibližně stejný počet Čechů věřil ve stabilitu svého zaměstnání již před vypuknutím pandemie, což vyplývá to ze srovnání odpovědí s lednovým výzkumem banky.

„Lidé jsou dnes opatrnější a zodpovědnější,“ konstatuje závěrem obchodní ředitel BNP Paribas Cardif Pojišťovny Martin Steiner a odvolává se na výsledku průzkumu – pojištění schopnosti splácet úvěr by si dnes sjednala až 73 procenta lidí.

Autor: Petr Starý, Lukáš Petřík

Zdroj: https://faei.cz/