Za poslední tři měsíce zaznamenala Antarktida 30 000 otřesů

Antarktidou od konce srpna otřáslo více než 30 tisíc zemětřesení. Zjistili to vědci z Chilské univerzity, podle kterých je tak tento nejjižnější a studený kontinent doslova „špičkou v seismické aktivitě”. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že v oblasti tím pádem tato zemská činnost roste.

Pohled na část souostroví Jižní Shetlandy a Bransfieldův průliv, kde se právě seismická aktivita značně projevuje. Foto: Profimedia.cz

Odborníci z chilského Národního seismologického centra při zmíněné univerzitě uvedli, že menší otřesy a jedno větší zemětřesení o síle šesti stupňů byly zaznamenány kupříkladu v Bransfieldově průlivu, což je zhruba 96 kilometrů široká oceánská úžina mezi Jižními Shetlandy a Antarktickým poloostrovem.

Jižní Shetlandy se vzdalují od Antarktického poloostrova

Zemětřesení jsou tak běžná, že Bransfieldův průliv, který se dříve rozšiřoval o zhruba sedm až osm milimetrů za rok, se nyní rozpíná tempem 15 centimetrů ročně.

„Je to 20násobné zvýšení tohoto rozpínání průlivu, což znamená, že se Jižní Shetlandy od Antarktického poloostrova stále rychleji oddělují, a tedy vzdalují,” konstatoval ředitel centra Sergio Barrientos.

Souostroví Jižní Shetlandy je skupina ostrovů na severozápadě Antarktidy, mezi Antarktickým poloostrovem a Jižní Amerikou. Jsou začleněny do tzv. Britského antarktického území, nejsou trvale obydleny.

Jde zkrátka o to, že v blízkosti průlivu se střetává několik tektonických desek i mikrodesek, což sice docela často vede k otřesům povrchu, nicméně během posledního čtvrt roku jich bylo podle Chilanů opravdu hodně – až nezvykle.

Snímek z roku 2004: záběr z jednoho ostrova Jižních Shetland na Bransfieldův průliv. V pozadí je patrný Antarktický poloostrov.

Foto: Lyubomir Ivanov, GPL, Wikimedia Commons

Zmínili, že většina seismicity je soustředěna na začátku sekvence, zejména v průběhu září, kdy bývá i více než tisíc zemětřesení denně.

Poloostrov se rychle otepluje. Mohou za to otřesy?

Antarktický poloostrov je každopádně jedním z nejrychleji se oteplujících míst na Zemi a klimatologové pozorně sledují dopad měnícího se klimatu na tamní ledovce. Raůl Cordero z Universidad de Santiago de Chile (USACH) řekl, že zatím není jasné, jak velký vliv na ledovou pokrývku otřesy mají.

„Neexistují důkazy, že by tento druh seismické aktivity významně ovlivňoval stabilitu polárních ledových čepic,” prohlásil podle agentury Reuters.

Zdroj: https://www.novinky.cz/