Utáhnout na vařené nudli

Jakmile po něčem pátráte na internetu, vyhledavač nabídne odpovědi. Obvykle jich bývá víc a jsou v nějakém pořadí. Většina lidí je prohlíží v tom pořadí, v jakém se objevily, tedy shora dolů. Pohled nejprve upřou na výsledky, které jsou na horních místech, přestože odpovědi, které jsou ve vztahu k jejich hledání významnější, na nich nemusejí být. Což dokázaly studie sledující oční pohyby.

Na první pořadí také lidé víc klikají a stráví na nich víc času než na výsledcích, které jsou v pořadí dál. Analýza přibližně 300 milionů kliknutí v jednom z vyhledavačů prokázala, že lidé v 91,5 procenta kliknou na jednu nabídnutou stránku, v 32,5 procenta na první výsledek, na druhý v 17,6 procenta.

Jde o projev důvěry.

Lidé mají za to, že vyhledavač skládá výsledky do pořadí tak, že na prvních místech jsou odpovědi, které vyhovují otázce nebo potřebě nejlépe. Přitom nemají ponětí o tom, jakým způsobem a na základě čeho majitelé vyhledavačů pořadí tvoří.

Pořadí ovlivňuje postoje a přesvědčení, zvyšuje míru důvěry v nabídnuté informace, vylepšuje hodnocení, zvyšuje míru, ve které lidé nakupují. Zřejmě proto americké korporace investují obrovské částky, aby informace, které zvyšují jejich zisk a prestiž, dostávaly ve vyhledavačích na první místa.

Zrovna tak první místa ovlivňují rozhodování voličů.

Experiment, jejž využil Facebook, ukázal, že blikající upozornění VOLTE! přimělo víc než 340 000 lidí, aby šli ten den volit, ač to původně neměli v úmyslu. Bylo to nazváno digitálním gerrymanderingem. To je pojem označující účelové posunování hranic volebních obvodů na základě znalosti volebních preferencí voličů ve jménu výhody pro politickou stranu, která úpravu hranic prosadila.

Následovalo pět dvojitě zaslepených experimentů, které využily 4 556 nerozhodnutých voličů v USA a v Indii. Výsledky byly jednoznačné. Jestliže dostanete ve vyhledavači na první místa to, co si přejete, aby si nerozhodnutí voliči mysleli, můžete změnit jejich volební preference o dvacet a víc procent. Některé demografické skupiny jsou ovlivnitelnější než jiné. Skutečnost, že jste pořadí ovlivnili, lze zamaskovat. Lidé nezjistí, že jsou obětí manipulace.

Výsledek experimentu autoři nazvali zkratkou SEME, Search Engine Manipulation Effect, efekt manipulace vyhledávačem. Ve volbách, kde o výsledku rozhoduje nevelký rozdíl počtu hlasů, jde o velmi významný vliv. Vliv je větší tam, kde převládá jediná společnost nabízející vyhledavač. Jedna vlaštovka jaro nedělá. Pokus byl proto úspěšně zopakován v 39 státech. Efekt ovlivnil 39 procent nerozhodnutých voličů.

Obrana je možná. Jestliže voliči věděli, že jsou ovlivňováni pořadím, poklesl počet ovlivněných na 22,1 procenta. Jestliže voliči dostali další zpřesňující informace, poklesl efekt na 13,8 procenta. Efekt vyhledávače zcela zmizí, jestliže se voliči rozhodují mezi kandidáty A, B a oba kandidáti dostanou stejnou šanci – to znamená, že vyhledavač střídavě nabízí A, B, A, B…

Novými květinkami z této zahrádky jsou AB a IPA. AB je zkratka pro answer box, doslovně schránka, kde najdete odpovědi. IPA je zkratka pro intelligent personal assistant, inteligentní osobní asistent. Obě nabízejí pomoc. Obě nabízejí snížení námahy spjaté s vlastním myšlením.

Takzvaní inteligentní osobní asistenti, příklady jsou Alexa firmy Amazon, Siri firmy Apple, Cortana firmy Microsoft a Google Asistent, také nabízejí na vyhledávací otázku jedinou odpověď. Což není, ale opravdu a vůbec není žádné ovlivňování.

Jestliže jste 23. 6. 2015 do vyhledavače Google napsali otázku „Kdo bude příští prezident USA“, objevila se odpověď: „Příštím prezidentem bude Hillary Clintonová… 10 důvodů, proč bude Hillary Clintonová prezidentkou USA.“

Jestliže jste 22. 10. 2017 do vyhledavače Google napsali „Google Play vs. Spotify“, obratem se pod vyhledávacím řádkem objevila odpověď, jejíž součástí bylo: „Po měsících zkoumání a vyhledávání je Google Play Music mou špičkovou volbou…“

Počet lidí spoléhající na poslíčky, kteří jim doručí odpovědi do schránky a říká se jim answer bots, zkratka je AB, stejně jako počet lidí, kteří spoléhají na mluvící inteligentní osobní asistenty, v USA roste. V roce 2019 užívalo mluvící asistenty, chápané jako inteligentní, 157 milionů domácností v USA. Za další dva roky počet stoupl o 20 procent. V dalších zemích lze růst předpokládat.

Něco podobného jsou chatbots, doslovně rozmlouvající poslíčkové.

Ashley Madison, webová stránka zprostředkující schůzky mezi lidmi, byla v roce 2015 napadena hackery. Hackeři zjistili, že 20 z 31 milionů mužů dostalo mail vytvořený robotem. Jedenáct milionů z nich rozmlouvalo s robotem, jemuž se říká „engager“, to je někdo, kdo vás zaujme a do něčeho vtáhne.

K internetu začínají být připojeny dětské hračky. Řada z nich dětem odpovídá na otázky. Příkladem je Hello Barbie. Ovlivňuje postoj dětí ke genderovým rolím. Hračky dětem usnadňují interakce. Ale také je zaznamenávají.

My Friend Cayla, moje kamarádka Cayla, se objevila ve stejném roce, ale německá vláda ji zakázala. Příčinou byla obava, že dětské odpovědi zachytí hackeři a začnou působit. Rodiče by neměli přenechávat péči o děti algoritmům. Může se stát, že jim stroje seberou duši. Děti a dospívající jsou systematicky ovlivňováni ve svých počítačích, mobilních telefonech, tabletech a hračkách odpověďmi, které nevyžadují přemýšlení.

Vliv poslíčka, který doručuje odpovědi, byl nazván ABE, answer bot effect. Je mohutný. Prokázaly ho tři nové experimenty. V současnosti ovlivňuje už nejspíš miliardy lidí.

Answer bots, AB, jsou v rukou čtyř amerických společností: Amazon, Apple, Facebook/Meta a Google. Tím pádem je v jejich rukou také efekt, answer bot effect, ABE.

Obrovskou většinu lidí AB ovlivňuje, aniž by si byli vědomi, že je někdo ovlivňuje. Taková Alexa dokázala změnit 43,8 procenta voličských hlasů, přičemž jen 4,7 procenta účastníků vyjádřilo obavu ze zkreslování.

Lidi, kteří za tvorbu AB odpovídají, nelze určit. Protiakce je obtížná. Můžete se bouřit proti reklamám v televizi nebo na billboardech. Korigovat způsob, jímž technická platforma přizpůsobuje své algoritmy, nesvedete.

Jak uniklé maily, dokumenty a videa z ze společnosti Google a Facebook/Meta, tak zprávy lidí, jimž se říká whistleblower, doslovně ten, kdo zapíská na píšťalku a oznamuje nefér hru, mluví jasně. AB využívané těmito společnostmi cíleně ovlivňují postoje, přesvědčení, nakupování, voličské preference i politické rozhodování.

Před řadou let jsem vymyslel pojem debilizace pro soubor mocenských nástrojů, jimiž jsou úmyslně i neúmyslně, cíleně i necíleně omezovány nebo ničeny pozitivně tvořivé, rozumové, citové i sociální potřeby, s nimž lidé přicházejí na svět, včetně omezování nebo ničení možnosti jejich dosahování a rozvoje. Podle abecedy mezi ně patří absurdita, antivěda, antikultura, bída, byrokracie, drogy a alkohol, chronický psychosociální stres, iracionalita, propaganda, poškozování životního prostředí, zbrojení a války. Moderní propaganda začala užívat Search engine, Answer box, Chat box, Intelligent personal assistant včetně hraček, které rozmlouvají s vašimi dětmi, a vy o tom moc nevíte.

Autor: MUDr. František Koukolík, DrSc., FCMA

Zdroj: https://www.tribune.cz/