Přichází éra nového člověka. Kyborgové představují budoucnost lidstva

První kyborgové s podkožními čipy, umělými čočkami a robotickými obleky už chodí mezi námi. Nadšenci do těchto nových technologií samozřejmě jásají a těší se na slibnou budoucnost, ale obyčejní lidé mohou mít zcela právem dost pochybností a nadšení úplně sdílet nemusí.

Stále víc lidí měří svoje běžecké výkony či tělesné funkce pomocí různých aplikací, ale Tim Cannon, nadšený softwarový vývojář, posunul tento trend ještě na zcela nový level. Zcela dobrovolně si nechal na podzim roku 2013 do předloktí vpravit čip. Zařízení měřilo jeho tělesnou teplotu a následně posílalo zjištěné údaje na jeho chytrý telefon. Toto zařízení se bezdrátově nabíjelo indukcí a se svým nositelem komunikovalo pomocí LED signálů. Po pár měsících testovacího provozu si nechal Tim čip vyoperovat a na jeho místo přišla vylepšená verze, která dokázala měřit už i jeho krevní tlak či pulz. Ale zde rozhodně skončit nechce. Je totiž spolumajitelem start-upu Grindhouse Wetware a nosí v sobě jako “pokusný králík” ještě další čip, jenž komunikuje pomocí rádiových vln a je spojený s magnetickými senzory v prstech.

Průkopník kyborgů

Pokud si myslíte, že je Tim nějakým průkopníkem těchto technologií, pak vězte, že podobné věci se zkoušely již dávno předtím. Podobný experiment podstoupil už v roce 1998 Kevin Warwick, profesor na univerzitě v britském Readingu považovaný za prvního kyborga. Díky svému podkožnímu implantátu dokázal otevírat dveře, aniž by se jich jakkoliv dotkl, mohl také rozsvěcovat světlo nebo zapínat počítač. O čtyři roky později si dokonce nechal do mozku voperovat čip, díky kterému mohl myšlenkou vyslanou přes internet ovládat robotickou ruku na druhé straně Atlantiku.

Dnes podle údajů chodí po světě asi 300 lidí, kteří jsou těmito technologiemi “vylepšeni”. Je ale nutné dodat, že u mnoha z nich se nejedná o vědecký experiment, ale spíš o zcela integrovanou protézu, která s tělesnou schránkou zároveň komunikuje. Například Rich Lee z amerického Utahu, který postupně přichází o zrak, si nechal v roce 2013 implantovat do ucha magnety. Když si nyní připne kolem krku tenkou cívku jako řetízek a připojí přehrávač, přenesou magnety díky indukci do jeho vnitřního ucha vibrace odpovídající zvukovým vlnám narážejícím na bubínek. Jeho cíl je však daleko komplexnější. V budoucnu by chtěl tato sluchátka propojit i s echolokačním zařízením, které dokáže pomocí zvukových vln udávat vzdálenost předmětů v okolí. Až zcela ztratí zrak, byl by tedy možná schopen vnímat realitu okolo sebe svýma ušima namísto očí.

Využití v armádě i medicíně

O popsané technologie projevuje velký zájem především armáda. Takové technologie by mohly zcela změnit metody boje a obrany. Kromě toho jsou ale tyto výsledky velmi důležité i pro lékařskou vědu. Právě různé robotické končetiny by mohly pro mnoho hendikepovaných znamenat obrovskou změnu. Jedno takové zařízení si vyzkoušela i sedmapadesátiletá Jan Scheuermannová. Kompletně ochrnutá žena dokázala pouhou silou myšlenek hýbat robotickou rukou.

Podle mnohých lidí tímto způsobem postupně vznikne zcela nový lidský poddruh, který se bude nazývat postčlověk. Technologický pokrok nám dává čím dál větší možnosti, které bude nejspíš společnost zpočátku omezovat, ale i v tomto případě výhody nakonec převáží nad počátečními obavami, bionické technologie se prosadí a lidé a stroje splynou v jedno. Takový postčlověk byl pak teoreticky mohl být schopen žít libovolně dlouho, měl by naprostou kontrolu nad svým tělem i myslí a pravděpodobně by se pyšnil takřka neomezenými schopnostmi a vědomostmi. Jak by asi vypadala společnost složená z takovýchto tvorů?

Generace nadlidí

Ne každý však sdílí stejný optimismus a nadšení. Mladý vědec, který odmítá zveřejnit své jméno a vystupuje pouze pod pseudonymem Adam, pracuje na vývoji umělé inteligence na jisté londýnské univerzitě. Současné směřování v něm ovšem vyvolává obavy a nastupující bionický svět vidí v černých barvách. Proto v roce 2014 začal s kampaní pod názvem Stop The Cyborgs. Jednalo se o reakci na představení Google Glass, které umožňovaly vidět tzv. rozšířenou realitu. Adam se bojí především neoprávněného sběru dat od nicnetušících uživatelů. Nejde však pouze o brýle – za problém považuje i všudypřítomné kamerové systémy, stále častější drony a obrovské databáze našich biometrickcýh údajů.

Velkým strašákem je také to, že v budoucnu možná nebude ani volba možná. Implantace čipů bude dříve či později nařízena autoritami a prakticky každý se tomu bude muset chtě nechtě podřídit. Kdo totiž nebude chtít jít s dobou, bude čelit čím dál většímu sociálnímu i ekonomickému tlaku. Takový „zpátečník“ například těžko udrží krok s vylepšenou konkurencí na trhu práce. Už dnes naše politické a společenské systémy pokulhávají za překotným technologickým vývojem, a to nás skutečné výzvy nepochybně teprve čekají.

Zdroj: https://zajimavaevropa.cz/

Autor: Jana Horká