Plujeme všichni na jedné lodi. Jmenuje se Titanik

Aneb nahoře se ještě tančí, dole však už teče voda do podpalubí.

I tak by šel nazvat aktuální čas, ve kterém žijeme. Nebo spíše nežijeme? To je věc pohledu každého z nás.

Tím tancem myslím všechny ty tiskové konference a výstupy vládních představitelů, kterými se nás snaží přesvědčit, jak to všechno mají pevně v rukou, jak ví, co říkají, a jak je musíme hlavně poslouchat, aby to všechno dobře dopadlo. Asi jim to zní jako rajská hudba, protože mají rádi moc, a moc je sladká. To řinčení bubnů na vládní palubě má však pouze jediný cíl – oni političtí kapitáni tohoto „virobraní“ se snaží onou „hudbou“ přehlušit pronikání vody do podpalubí, aby to pasažéři, tedy my, občané, neslyšeli. Pokud ale necháme loď plout, a budeme dál tančit při hudbě, kterou nám hrají všichni ti Vojtěchové, Arenbergové, Blatní, Prymulové, Svrčinové a další jim podobní, a nekoukneme se včas do podpalubí, jaká je realita, půjdeme k totalitnímu dnu. Všichni. Jen namísto stranických knížek budeme nosit všemožné „dobrovolné“certifikáty.

Není přes ten ryk na palubě snadné kouknout se pod povrch věcí veřejných. Lépe se totiž věří oné hudbě na palubě, než abychom se začali brodit onou realitou o pár pater níž. Zvláště když už tu máme zase zakázané věty, pravda se nazývá dezinformací a dezinformace pravdou, a když ani to nefunguje, nastoupí tvrdá cenzura. Člověk si v listopadu 1989 říkal, že ty totalitní praktiky vymřou po meči, a ono ne. Vrací se, a k mému údivu tentokrát ze západu. A lidé chtějí mít klid – jak pro podobný klid vstupovali kdysi do partaje.

A jaká je ona realita v podpalubí?

Je tu kruté probuzení mocných. Vakcína nefunguje, jak se hlásalo – ti, kteří se nechali očkovat, chrání pouze sebe, a to ještě ne vždy. Vakcína nebrání nákaze, nebrání onemocnění, a na rozdíl od původních očekávání její účinek funguje jen pár měsíců. Z jedné dávky byly dvě, teď už tři, a co bude dál, se prostě neví. Aby se to celé nezhroutilo jako domeček z karet, opět se to zakrývá nedůvodným sebevědomím a arogancí a útoky – třetí dávka vše vyřeší,a kdo ji nepodstoupí… Známe to. Ale jako nebyla pravda to, že očkovaní už nikdy neonemocní, a že očkovaní už nikdy nikoho nenakazí, není pravda ani toto tvrzení o třetí vakcíně. Kdo na to poukazuje, je ale opět označován za dezinformátora. Přitom nejvyšší dezinformátorská kampaň byla ona slavná tečka, ze které je dnes otazník s vykřičníkem.

Když mocní zjistili, že to, co hlásali, se hroutí jak domeček z karet, bylo nutné najít viníka. A tak prstem pana Vojtěcha ukázali na neočkované. Ti, ano právě ti za to mohou, že ještě onu tečku nemáme. Je to pandemie neočkovaných. Ti mohou za to, že do podpalubí teče voda, ne my, konstruktéři lodě. Zkrátka ti, kteří s námi nahoře netančí, a nehrají tu kamufláž, a křičí na poplach něco o vodě v podpalubí, to jsou ti zločinci – protože vás nutí do galoší a studené vody. Zkrátka politikové, aby ochránili sami sebe před hněvem milionů podvedených, to hodí na ty, kteří jim na ty řeči o tečce neskočili. Skončí to u soudu, a je to dobře.

Ale zpět k oné realitě z podpalubí.

O vakcíně už byla řeč. teď něco k oné bezinfekčnosti. Od počátku tvrdíme, že prokazovat se očkováním, testem nebo prodělanou nemocí je proti všemu – ústavnímu pořádku a zákonům této země, ale hlavně proti veškeré logice. Zkrátka že je to hloupé nařízení, sloužící jen k šikaně občanů a jejich vydírání směrem k očkování. V těchto dnech se k pojmu bezinfekčnosti vyjádřila vědecké rada Přírodovědecké fakulty v Olomouci svým usnesením. Členové Vědecké rady PřF upozornili, že nyní používané potvrzení o očkování, prodělání nemoci nebo negativním testu ve skutečnosti bezinfekčnost neprokazuje. „Zmíněný posun významu slova ‚bezinfekčnost‘ nelze ospravedlnit jako užitečnou zkratku. Záměrný, nespontánní a účelově motivovaný posun významu slov považuje Vědecká rada PřF UP za nepřijatelný a společensky škodlivý,“ stojí v usnesení Vědecké rady PřF. Akademikům, jejichž erudovanost nelze zpochybnit, patrně došla trpělivost. V překladu – opatření po nás vyžaduje nesmysl, a pojem je zneužíván. Uvedené listiny nic podobného nezaručují. Hlavně, že se kolem tohoto pojmu točí poslední týdny naprosto všechno.

A jak je to s včasnou léčbou při prvních příznacích virového onemocnění? Prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D. z Masarykovy univerzity to řekl jasně – tato léčba byla a je zanedbaná, ve své podstatě žádná. Léky, které byly jsou k dispozici, se nepředepisují. Tvrdá slova pro ty, kdo kvůli zanedbání lékařské péče (protože jim bylo i zakázáno chodit i do ordinace),skončili v těch nemocnicích, nejčastěji se zápaly plic. Neléčí se ne proto, že by to nechtěli lékaři, ale že takto rozhodli ti, co tu údajně bojují s nějakým virem. Tedy zanedbávání léčby a plné nemocnice byly vinou politiků.

O oddělování očkovaných a neočkovaných se už napsalo snad vše – společným jmenovatelem je to, že k odlišování osob očkovaných a neočkovaných není žádný medicínský důvod, že jde o politické rozhodnutí, tedy opatřeními se přikazuje nezákonná diskriminace skupiny obyvatel. Tedy máme tu diskriminované děti, kterým odepíráme právo na vzdělání jen proto, že to chtějí politikové – ne lékaři, a máme tu diskriminované dospělé, opět z politického rozhodnutí, aby je tímto vydíráním přinutili k dobrovolnému očkování experimentální vakcínou. A neštítí se kvůli tomu ani brutální kampaně, která je etickým dnem.

Očkování dětí – v červnu se tvrdilo, že nepřichází v úvahu, dnes už se prosazuje. Říká se, že bezpečné je očkovat i těhotné, i ty, co prodělali nemoc. Vím, že mnozí lékaři se křižují. Jsme skutečně jen pokusní králíci? Jak je možné, že se stanovisko mění z měsíce na měsíc? Podle přání koho? Rozhodně to nejsou lékaři, ani žádné vědecké studie. Tedy opět politické rozhodnutí? Byznys?

A reklama na Tečku? To není přece reklama, když vlastníkem vakcíny je stát… Takže se může porušovat vše, co porušovat lze, včetně zákazu osobností v reklamě… Podle práva prý vakcína není lék. Svatá prostoto… Asi spálím své právnické knihy.

A co ti lékaři, kteří prosazují toto všechno? Je zmapováno, zda nejsou napojeni na byznys s testy či vakcínami? Není. Ale už lze nějaké nitky zachytit. Aby se nám pak zase nevyskytla nějaká hnízda…

Roušky – které mají politikové před kamerami, aby je poté ihned sundali, a objímali se a živě diskutovali… Divadlo hodné Thálie. Zato děti v nich ničíme. Realita.

Stát tedy vydává protiústavní a nezákonná opatření, která nemají jakékoli medicínské důvody, ale jsou pouze politickým nátlakovým rozhodnutím, tedy politikové, ne lékaři, rozhodují o tom, kdo si může dát v restauraci kávu, a které děti musí mít oddělená WC a právo přístupu k základnímu vzdělání, a kdo si může jít zaplavat a zacvičit do fitka, zazpívat si, zalyžovat si…. Tedy máme tu politickou segregaci občanů včetně dětí jedna radost, a všechny to nechává naprosto klidnými. Tančíme na palubě, jak oni hrají… a ti, co vidí už stav podpalubí, ať si tam vykřikují, my je přehlušíme a zcenzurujeme… Tančícím ale ještě nedochází, že k tomu dnu půjdou taky…

Ale je tu ještě jedna pikantnost. Stát si myje ruce.

Odpovědnost za následky očkování si nese každý sám, protože se rozhodl dobrovolně (!!!!!!!!!!!!!!!!!).
Odpovědnost za protizákonnou šikanu v práci nesou zaměstnavatelé.
Odpovědnost za šikanu dětí nesou učitelé.
Odpovědnost za šikanu pacientů nesou lékaři.
Odpovědnost za šikanu hostů restaurací nesou číšníci a majitelé.
Odpovědnost za vyžadování nezákonností nese policie a hygiena.

Protože opatření je prý politickým rozhodnutím, za které ministr právně neodpovídá. Pouze politicky, tedy nijak.

Vědí to všichni, že za stát nasazují krk?

A perlička nakonec. V tomto týdnu byl zveřejněn jednou kolegyní právničkou dokument, ve kterém se jí odpovídá na dotaz ohledně očkování poslanců, a to tak, že tento údaj nemůže být sdělen, protože jde o citlivý osobní údaj. Poslanci jsou patrně jiný druh člověka, tedy ten když půjde na kávu, nemusí nic.

Resumé

Máme tu vakcínu, které nesplnila většinu očekávání a většinu toho, co se tvrdilo. Ok – stane se. Ale lže se dál.

Prokazování bezinfekčnosti je odborný nesmysl a pojem je politicky zneužíván. A děje se to stále.

Na základě rovněž výhradně politického rozhodnutí se tu vytvořily skupiny lidí, kterým jsou odebírána základní práva, což je protiústavní. A nikomu diskriminace náhle nevadí.

V první fází nemoci se bránilo léčbě, a lidé se nechávali napospas, neléčba probíhala po telefonu. Bude se z toho někdo zodpovídat?

Někde je odepírána základní zdravotní péče bez oněch nesmyslných papírů.

Státní moc je přenášena na civilní osoby, což je protizákonné. Oni ještě neví, co jim hrozí v případě, že je lidé zažalují. Mají na zažalování tři roky.

Šikanují se a vydírají se zaměstnanci, rodiče dětí, podnikatelé. A ničí se jim životy, což je zločin zejména u dětí. Stát se jednou nedoplatí.

A na palubě se stále dál tančí, pořádají tiskovky, lidé se zastrašují a vydírají dál, jako by se nechumelilo, a uvažuje se o dalších opatřeních daných medicínských i právních kvalit.

Naštěstí to řada lidí ještě nevzdalo, pojmenovává věci pravými jmény, a hledá v tom podpalubí záchranné čluny. Ty záchranné čluny se jmenují – pravda, vzájemná empatie, vzájemná laskavost, vzájemná úcta, pochopení, naslouchání si, argumenty… a pak společně hrr na ně. Na tu palubu. Ze které padají ty lži a vyvolává se nenávist.

Což je onen Titanik, který nás táhne ke dnu.

Zachrání nás jen ty záchranné čluny, na které nastoupíme ruku v ruce, a přestaneme jim ty lži, divadla a tance tolerovat. A to máme v rukou. Tedy směr do záchranných člunů. A pokud tu z paluby nebudou chtít? Půjdou ke dnu – sami.

Autor: Jana Zwyrtek Hamplová