Procesy řízení společnosti psychologickou manipulací

Všichni jsme zažili v době psychologické operace COVID-19, že se díky mainstreamovým médiím, politikům, zkorumpovaným lékařům a mediálně známým osobnostem, se společnost začala fašizovat. Najednou byla společnost rozdělena na “dobré” občany, tedy ty, kteří dodržovali veškeré nesmyslné nařízení vlády jako bylo dodržování sociálního distancování (nepodávání si rukou, mít odstup 2 metry) nebo nošení roušek a respirátorů, a na ty “špatné” občany, kteří tyto nesmysly odmítli dodržovat, protože vlastním úsudkem dospěli k poznání, že nic z toho není dobré pro jejich zdraví nebo, že by je to mělo jakkoli chránit, aby nedostali “covid”.

Na sociálních sítích a v komentářích v mainstreamových médií se to hemžilo nenávisti k těm, kteří odmítli hrát hru globalistů na “smrtící virus” a ti byli viněni, že ohrožují ostatní tím, že nenosí roušky (když nenosíte roušku moje přestává fungovat). Dalším vrcholem psychologické manipulace bylo, když vláda rozjela kampaň na očkování (udělejte tečku za koronavirem nebo zemřete). Tuto manipulaci mainstreamová média vybičovala k naprosté hysterií, když z lidí odmítající očkování neznámou experimentální látkou označila jako antivaxery a dezoláty, kteří tím, že se nenechají očkovat ohrožují očkované. Tento očividný nesmysl bohužel přijala většinové obyvatelstvo jako novou mantru covidiánství.

Očkování se stali novými übermensch (vyvolenými), kteří mohou žít “svobodně” v novém “báječném” světě kde mohou žít “bez omezení” pokud příjmou doktrínu celoživotního očkování proti covidu. Očkování mají nyní pocit, že patří k jakési skupině, která je zodpovědná k ostatním, tím že přijmula diktaturu “autorit”, že když jde o zdraví, tak lidská práva a osobní svobody musí být potlačeny.
Tyto procesy řízení psychologickou manipulací, které globalisté vyvolali nejsou náhodné, neboť již od 19. století se snažili ovlivnit myšlení lidí financováním různých psychologických experimentů. Mnozí z vás už určitě slyšeli o projektu MK-ULTRA nebo o Bidermanově donucovací tabulce.

1. Izolace.
Izolace odstraní podporu společnosti a schopnost odporovat. Dojde k přílišnému zaobírání se sám sebou a vznikne strach z následků. Takový člověk se stane závislým na svém mučiteli; čím více je ekonomka ničena, tím více my lidé, kteří jsme oběti celého procesu, jsme závislí na autoritě.
2. Monopolizace chápání.
Záměrné zaměření pozornosti pouze na vybrané náměty a odstranění všeho ostatního. Tak i dnes, radio a televize nemluví o ničem jiném než o covidu a to pouze z jednoho náhledu. Jsou odstraněny veškeré informace, které by byly s v nesouladu. Censura odstraňuje všecko kolem a ponechává pouze hlavní linku. Opačný názor, nebo odpor jsou trestány. Ponižování člověka zakazováním volného pohybu dělá odpor víc obtížný než souhlas. Nakonec jaksi souhlasíme, protože se bojíme následků.
3. Záměrně způsobené vyčerpání a debilizace.
Když lidé podlehnou strachu z nejistoty, strachu ze ztráty zaměstnání a obávají se co dalšího přijde, to je debilizuje, bere jim to energii, vyčerpává je to a nejsou pak schopni odporu.
4. Výhrůžky.
Všichni musí mít roušky, nebo budou pokutováni. Všichni musí udržovat odstup, nebo … Hrozby vytváří v lidech pocit nejistoty, strachu a zoufalství a dělají neposlušnost příliš náročnou a obtížnou.
5. Občasné uvolnění.
Dočasné zmírnění požadavků, přesně jako když je cvičen pes. Pochvala za poslušnost. Taková změna nedovoluje, aby si lidé na předešlé přísné požadavky zvykli, aby se jim přizpůsobili. Menší odměny a hlavně sliby – příští týden to bude lepší, atd.
6. Ukazování všemocnosti a vševědoucnosti.
My vás ovládáme a je zbytečné proti tomu bojovat. Jste ve vězení a nemáte možnost odporovat ničemu z toho, co přijde. A taky nemáte jak a kam uniknout. Takže odpor je zbytečný; musíte poslouchat.
7. Ponižování.
Muset chodit venku, před lidmi s tlamokrytem na obličeji je velice ponižující. Mnozí z nás si snad na to zvykli, ale ještě před rokem by s něčím takovým nikdo nesouhlasil.
8. Vyžadování něčeho nesmyslného a nedůležitého.
Čím více triviální a hloupý požadavek, který musí být přijat konsenzus a není dovoleno s ním nesouhlasit, tím více ponižující je pro člověka. Lidé pak ztrácí úctu sami k sobě; ztrácí lidskou důstojnost. Toto začíná už ve škole, kdy učitel požaduje po dětech mnohdy nesmyslnou poslušnost. Pokračuje to v zaměstnání, pak přijde policie, vláda a toto postupně zlomí člověka v jeho jádru a udělá to z něho vrcholně poslušného tvora. Skrze tyto manipulace se lidé postupně stanou naprosto poslušnými a mnozí ztratí svůj vlastní názor a chápání sama sebe. Podobný výzkum modifikace lidského chování, kterou provedl psycholog Albert Biderman v roce 1956, zopakoval americký učitel dějepisu Ron Jones o 11 let později v nechvalně známém sociálním experimentu “Třetí vlna” v roce 1967.

Zdroj: internet