Rok ve znamení krysy

Čína využívá naivity Západu — v průběhu let bylo rozebráno na orgány až milion vězňů — trojský kůň stojí na našem dvoře a my ho vítáme…

Tradiční čínský kalendář přisuzuje každému roku jedno z dvanácti zvířat. Znakem roku 2020 v čínském zvěrokruhu je krysa. V naší tradici je toto zvíře symbolem zrádnosti a je spojeno se šířením moru a tyfu, ale v jejich tradici jde o symbol píle a vytrvalé práce. Jiná země — jiný mrav. Vše se tento rok splnilo podle očekávání v souladu s krysím symbolem, jim i nám. Oni svou vytrvalostí posílili svůj vliv a my jsme strnuli ve strachu před jejich virem.

Kontinentální Čína pod vedením své komunistické strany bohatne a sílí. Nejde však o volnou soutěž; Čína své trhy chrání a na západní trhy proniká pomocí podvodů, korupce a špionáže. Jako patentový zástupce vím, že Čína západní pravidla o ochraně duševního vlastnictví porušuje. Při návštěvě kalifornské University v Berkeley před třemi roky jsem se divil, že většina studentů jsou tam Číňané; vysvětlili mně, že jde o nadané a pracovité lidi, z nichž někteří se přistěhovali a doufají získat občanství, a jiní byli posláni čínskou vládou, aby se vyučili a vrátili. Stále častěji se však ukazuje, že mezi oběma skupinami jsou lidé předem určeni, anebo později koupeni, aby převezli do Číny nové technologie i za cenu krádeže a špionáže.

Čína šikovně využívá naivity Západu (např. neschopnosti včas rozpoznat nepřátele), uměle vytvořených problémů (např. boje proti klimatickým změnám či za práva menšin) a jeho vnitřních konfliktů (např. hnutí BLM). Obdiv ke komunismu byla vždy choroba západních elit i za dob hladomorů v Sovětském svazu a v Číně, natož dnes, kdy čínský komunismus hýří bohatstvím.

Tento obdiv je podporován sítí Konfuciových institutů po celém světě; v Česku jsou například v Praze a v Olomouci. Prezident Si Ťin-pching řekl, že lidé ve světě „se musí učit mluvit o Číně správně“. Čínská komunistická strana se snaží v zahraničí svým bohatstvím kupovat podporu a hrubostí svých diplomatů umlčovat odpůrce. Vyhrožování a nátlak ze strany jejich diplomatů jsme viděli, když čínský ministr zahraničí prohlásil, že český předseda senátu za cestu na Tchaj-wan „zaplatí vysokou cenu“.

V listopadu tohoto roku jsem se účastnil webináře profesora Jakoba Laviho, šéfa oddělení transplantací srdce v největší izraelské nemocnici v Tel Hašomer. Tématem byl transplantační turizmus do Čínské lidové republiky. Profesor Lavi si v roce 2005 všiml, že pacienti, jimž se nedostávalo dárců nového srdce, se snadno objednali na transplantaci v Číně na jakékoli datum, které si zvolili. Pochopil, že dárci jsou vězni, které zabili pro účely transplantací. Zákon z roku 2008 izraelským občanům tento typ transplantace znemožnil, ale transplantační byznys v Číně pokračuje.

Na mou otázku o kolik operací se jedná, odhadl profesor Lavi, že by mohlo jít až o 60 000 nedobrovolných dárců ročně, poskytujících orgány asi trojnásobnému počtu příjemců. V průběhu let tak bylo možná rozebráno na orgány až milion vězňů. Podle amerického výzkumu šlo většinou o členy budhistického hnutí Falun Gong, sice nepolitického ale příliš početného, takže proti jeho 70 milionům stoupenců režim v roce 1999 zakročil. Dalším zdrojem orgánů dnes mohou být nepolitičtí i političtí vězni, včetně milionu Ujgurů vězněných v převýchovných táborech.

I když budeme ignorovat desítky milionů zabitých Čínskou komunistickou stranou v průběhu „kulturních revolucí“, „velkých skoků“ a dalších reforem posledních 70 let, několik nahodile vybraných faktů z nedávné doby by mělo varovat každého: na byznysu s Čínou se podílí nespočet vlivných západních podnikatelů a lobbistů; Čína podepsala dohodu o vojenské spolupráci s Iránem v hodnotě 400 miliard dolarů; kanadská vláda plánuje společná vojenská cvičeni s čínskou armádou, přestože Čína zadržuje již dva roky dva kanadské diplomaty; Izraelská vláda zadala čínské firmě přestavbu strategického haifského přístavu, v jehož blízkosti často kotví americké válečné lodě; firma Dominion, která poskytla stroje na sčítání hlasů v nedávných amerických volbách, má vazby na Čínu; Čína po léta dělala byznys s rodinou nově zvoleného amerického prezidenta Bidena (záležitost je nyní vyšetřována americkou policií).

Nejkritičtější na čínském nebezpečí je fakt, že si ho téměř nikdo není vědom. Trojský kůň již stojí na našem dvoře a my si myslíme, že jde o nějakou lacinou čínskou ozdobu. Oni dostali většinu výrob a technologií od západních zemí, skoupili většinu světových surovin od rozvojových zemí, získali pozice ve světových organizacích, a zneutralizovali vůli se bránit u všech elit světa. Když vidíme, jak jejich tanky přejížděly přes těla studentů na náměstí Tiananmen nebo jak jejich ozbrojenci klečí na hlavě demonstrantů v Hongkongu, měli bychom vidět sami sebe na místě zabitých a uvězněných.

Zatímco Čína v Roce krysy sílila dál jako předtím, zmrazily demokratické země nejen svou ekonomickou aktivitu, ale lidé si tam přestali podávat ruce, objímat se, chodit do školy, veřejně se modlit, a navštěvovat své příbuzné. O svátcích se lidé líbají virtuálně a o samotě si před kamerou snědí svou sváteční porci.

Prezident největší země Evropské unie, Steinmeier, ve vánočním projevu řekl, že „jsme v myšlenkách u těch kteří svůj zápas s virem prohráli“, ale radoval se, že „nás virus od sebe neodděluje, ale naopak přivádí k sobě“ (virtuálně nebo na hřbitově?); královna země, nad jejímž impériem ještě před 70 lety „nezapadalo slunce“, Alžběta II., vyjádřila ze svého úkrytu naději, že si lidé snad příští rok budou již smět podat ruku (když to čínské viry dovolí?). Jediný západní politik, který čínské nebezpečí chápal a varoval před ním, Donald Trump, opustí svůj úřad koncem ledna.

Není-li COVID-19 tak nebezpečný, aby se západní společnost musela ekonomicky a biologicky rozpadnout, pak západní vědci a politikové zklamali, že to nebyli obyvatelstvu schopni správně vysvětlit, a byl-li tak nebezpečný, pak zklamali, že nebyli schopni jasně označit viníka — Čínskou komunistickou stranu, z jejichž laboratoří virus unikl.

V každém případě se čínští komunisté popadají za břicho, jak úspěšně dostali Západ na kolena. Přiměli Západ mluvit tak, jak prezident Si Ťin-pching chtěl, tj. aby „mluvil o Číně správně“ nebo nemluvil o Číně nesprávně. Západ překonal všechna čínská očekávání, nejen že neobviňuje Čínu, ale západní politikové dokonce napadají své vlastní obyvatele pro nekázeň a neochotu urychleně přejmout čínské zvyky, jako nosit masku a podřizovat se nesmyslným nařízením.

Čínský Rok krysy skončí 11. února, kdy začne Rok vola. Vůl u nás nemá dobrý zvuk, ale v Čínském zvěrokruhu znamená vytrvalost a tvrdohlavost. Nestane-li se zázrak, Čína svou tvrdohlavostí dále zvýší svůj vliv ve světě, a Západ veden mnohdy opravdovými voly ustoupí. Máme-li přežít jako západní demokratická kultura, budeme všichni muset svůj postoj k Číně přehodnotit a pustit se s ní do kulturně ekonomického konfliktu — jedinou alternativou k takovému konfliktu je pokorně čekat na vypuštění dalších virů z jejich laboratoří a na to, až se zcela dostaneme do jejího ekonomického a později politického područí.

Píše pan Tomáš Guttmann na hegaion.cz